Budoucnost v ohrožení: Mladí umírají, aniž by trpěli nemocemi. Vědci bijí na poplach

Podle rozsáhlé studie o příčinách úmrtí a zdravotního postižení čelí svět „nově vznikající krizi“ v podobě vyšší úmrtnosti teenagerů a mladých dospělých. Důvody se liší od užívání drog a alkoholu a sebevražd v Severní Americe až po infekční nemoci a úrazy v subsaharské Africe, uvedli. Zároveň varovali, že jejich data by měla sloužit jako „varovný signál,“ píše deník The Guardian. Studie také odhalila, že chronická onemocnění, jako jsou srdeční choroby a cukrovka, nyní představují dvě třetiny všech zdravotních problémů a že prudce narůstají také problémy s duševním zdravím.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Elektronické cigarety kouří miliony dětí, varuje WHO. Mohou způsobit „popcornové plíce“

Polovině nemocí lze podle vědců předcházet snižováním rizik, jako jsou vysoký krevní tlak, znečištění ovzduší, kouření a obezita. Studie Global Burden of Disease byla provedena sítí 16 500 vědců s využitím více než 300 000 zdrojů dat. Byla publikována v časopise Lancet a představena v neděli na Světovém summitu o zdraví v Berlíně.

Vědci zjistili, že do roku 2023 celková úmrtnost ve všech 204 zemích a teritoriích poklesla a globální průměrná délka života se zotavila z poklesu způsobeného pandemií covid-19. Nyní činí 76,3 roku u žen a 71,5 roku u mužů, což o více než 20 let přesáhlo průměr v roce 1950. Přetrvávají však výrazné geografické rozdíly, které se pohybují od 83 let v regionech s vysokými příjmy až po 62 let v subsaharské Africe.

Rostoucí úmrtnost mladých znepokojila vědce

Autoři však uvedli, že jsou zvláště znepokojeni přetrvávajícími vyššími nebo rostoucími úmrtnostmi mezi teenagery a mladými dospělými. V Severní Americe a některých částech Latinské Ameriky byl tento nárůst způsoben sebevraždami a konzumací drog a alkoholu. „Velmi výrazný nárůst u teenagerů a mladých dospělých určitě upoutal naši pozornost, když jsme se dívali na data,“ uvedl Christopher Murray, ředitel Institutu pro zdravotní metriky a hodnocení (IHME) na lékařské fakultě Washingtonské univerzity.

Rostoucí úmrtnost mladých dospělých, zejména v Severní Americe, byla podle něj „velmi úzce spjata s nárůstem úzkosti a deprese u mladých lidí, zejména žen“. Ačkoli nárůst duševních poruch vzbudil velkou pozornost, stále se vedou četné debaty o jeho příčinách. „Jsou to sociální média? Jsou to elektronická zařízení? Jsou to širší společenské trendy v oblasti rodičovství? Víme, že situaci zhoršila pandemie covidu. Řekl bych, že v psychiatrické epidemiologii a obecné společenské diskusi o příčinách duševního zdraví panuje velká kontroverze. A to je problém pro hledání řešení,“ podotkl Murray.

Zpráva také poukazuje na to, jak se v posledních letech v důsledku ruské války na Ukrajině „konflikty začaly přesouvat ze severní Afriky a Blízkého východu do střední Evropy, východní Evropy a střední Asie“. To vedlo k nárůstu úmrtí v důsledku úrazů. Palestina měla nejvyšší úmrtnost v důsledku konfliktů a terorismu ze všech zemí světa, píše web Politico.

V subsaharské Africe modelování odhalilo, že úmrtnost dětí ve věku 5 až 14 let od roku 1950 byla vyšší, než se dosud předpokládalo, a to zejména v důsledku infekčních onemocnění a neúmyslných úrazů. U dívek a žen ve věku 15 až 29 let byla úmrtnost o 61 % vyšší, než se dříve odhadovalo, a to hlavně kvůli úmrtím v těhotenství nebo při porodu, úrazům na silnicích a meningitidě. „Důkazy předložené ve studii Global Burden of Disease jsou varovným signálem, který vyzývá vlády a vedoucí představitele zdravotnictví, aby rychle a strategicky reagovali na znepokojivé trendy, které mění potřeby v oblasti veřejného zdraví,“ popsal Murray.

Githinji Gitahi, výkonný ředitel Amref Health Africa, uvedl, že 60 procent lidí v Africe ve věku do 25 let představuje „neuvěřitelný potenciál“. „Zdraví je v tomto ohledu nejmocnější investicí a integrovaná péče je klíčem, když čelíme trojnásobné zátěži v podobě životních nákladů, rostoucího počtu nepřenosných nemocí, vypuknutí přenosných nemocí a klimatických změn. Izolované přístupy ke zdravotní péči selhávají u našich mladých lidí. Nemoci jako malárie, HIV a tuberkulóza si stále vybírají příliš mnoho mladých životů kvůli slabým zdravotním systémům, narušené péči a nedostatkům v očkování,“ popsal Gitahi.

Exponenciální nárůst neinfekčních nemocí mezi mladšími Afričany není podle něj jen budoucí hrozbou. „Tyto nemoci si každý den vybírají mladé životy. V městském prostředí, které mění životní styl a pohled na svět, je příliš málo regulace výroby potravin a nedostatečná výuka výživy,“ uvedl Gitahi. Zároveň vyzval k „posílení zdravotních systémů založených na skutečných investicích do veřejného zdraví zaměřených na mládež“.

Emmanuela Gakidouová, hlavní autorka studie a profesorka na IHME, varovala, že stávající pokrok v regionech s nízkými příjmy je ohrožen kvůli nedávným škrtům v mezinárodní pomoci. „Tyto země jsou závislé na globálním financování zdravotnictví pro život zachraňující primární péči, léky a vakcíny. Bez něj se propast jistě prohloubí,“ řekla Gakidouová.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Drastické diety schované za zdravý životní styl. Sociální síť zakázala nebezpečný trend