Byla přijata pandemická smlouva WHO: Dokument na generování zisků Big Pharmy a vyhlašování nekonečných pandemií

Již dříve se očekávalo, že tento vysoce nebezpečný dokument bude přijat na letošním shromáždění, které se koná v Ženevě. Čekalo se však, že bude schválen spíše až na konci setkání zástupců členských států WHO a ne na samotném začátku.

V současné době se jednomyslně uvádí, že by pandemická dohoda, jak se tomuto pamfletu nyní říká, měla „zabránit panice a chaosu v budoucnu.“ Tím mají samozřejmě na mysli příští pandemie.

Ve skutečnosti tento nebezpečný dokument pokládá základy pro stále další a další strašení a vyhlašování pandemií (či potenciálních pandemií), včetně licence k tisku peněz pro farmaceutický průmysl. Navzdory všem varováním byl nyní schválen…

Po třech letech jednání byla dnes na Světovém zdravotnickém shromáždění v Ženevě formálně přijata kontroverzní pandemická smlouva. Odpůrci pandemické dohody vyzývají vlády, aby využily možnost odhlášení.

To, co se prodává jako skvělý způsob, jak se vyhnout panice a chaosu, ve skutečnosti přesně tohle podporuje – s jasně viditelnými výhodami pro WHO a Big Pharmu.

Smlouva je nyní veřejně dostupná. Nedemokraticky legitimizovaná WHO a její zarytí obhájci v členských státech nepovažují ničivý dopad Covidové politiky za varování: Spíše by intervence v důsledku údajných „nouzových situací“ měly být v budoucnu ještě účinnější než dříve.

Politici, kteří budou v čele příští pandemické politiky, budou mít samozřejmě pro zavádění restrikcí a povinného očkování perfektní výmluvu: „Chce to tak WHO a my musíme dělat to, co nařídí.“

Obzvláště znepokojivé je, že se vytváří systém, který může takové mimořádné události produkovat průběžně. 

Smluvní strany, tj. členské státy, mají masivně rozšířit svůj biomonitoring. V budoucnu se proto budou cíleně zaměřovat na patogeny, které by mohly potenciálně spustit novou „pandemii.“ V centru pozornosti jsou také možné zoonotické přenosy.

Samozřejmě, pokud jsou všechny patogeny sekvenovány a monitorovány bez rozdílu, existuje vysoké riziko, že irelevantní zjištění způsobí paniku, což by pak mohlo vést k tomu, že generální ředitel WHO a jeho výbor s vděčností vyhlásí stav nouze v oblasti veřejného zdraví mezinárodního významu.

Má se tím údajně zabránit panice a chaosu. Popravdě řečeno, zdá se, že přesně tohle je to, co je žádoucí.

Smlouva stanoví veřejné financování vývoje „pandemických produktů,“ které se pak samozřejmě mají hromadně vyrábět a distribuovat po celém světě „spravedlivým“ způsobem. 

V moderní orwellovské terminologii „spravedlivý“ vždy znamená, že účet za takzvané rozvojové země zaplatí jiní, tedy takzvané „rozvinuté“ země: S údajnými „potřebami“ obyvatelstva – například celého afrického kontinentu – lze generovat zisk, který si Big Pharma za žádných okolností nechce nechat ujít.

Covidová léta ukázala, jaké nepředstavitelné množství peněz se může dostat do pokladen spekulantů. Tito spekulanti ve farmaceutickém průmyslu jsou zase těmi, kdo do značné míry financují WHO.

Aby se takto propagované produkty k lidem dostaly rychle, má být smluvně vytvořen regulační rámec pro rychlé schvalování v nouzových situacích. 

To znamená, že údajný stav nouze se najednou stává normou. Lékařské standardy jsou zde fakticky pohřbeny.

Škody způsobené hromadnou aplikací genových injekcí jsou zřejmé a směle proklamovaná účinnost léků je již dlouho odhalována jako lež.  Jenže právě „nouzové schvalování“ by mělo být možné opakovat dle libosti, a to ještě snadněji než v letech Covidu.

Zatímco USA, které z dobrého důvodu opustily WHO, spolupracují s ministrem zdravotnictví RFK Jr. na zajištění toho, aby farmaceutické společnosti konečně musely prokázat bezpečnost a účinnost svých produktů ve smysluplných studiích, tato zásada je v členských státech WHO fakticky zrušena, za předpokladu, že bude vyhlášen stav nouze.

Je to licence k produkci farmaceutik v nouzovém režimu, bez jakéhokoli dohledu a pod záminkou hrozby pandemie. Takzvaná pandemie ukázala, že část populace může být znovu uvedena v omyl a zlomena.

WHO v části „Komunikace a povědomí veřejnosti“ vyzývá k prošetření faktorů, které brání nebo posilují „dodržování opatření v oblasti veřejného zdraví a společnosti v případě pandemie, jakož i důvěru ve vědu a instituce, úřady a subjekty veřejného zdraví.“

Konkrétně to znamená, že budeme všichni stále více vystaveni nátlaku v oblasti zdravotní politiky a samozřejmě i „jediné pravdě“ (třeba té o dvou dávkách a tečka).

WHO také poukázala na to, že mandát pro efektivní „komunikaci rizik“ musí být vykládán v kontextu nových Mezinárodních zdravotnických předpisů.

Předpokládaný boj proti údajným dezinformacím se od té doby setkal s ostrou kritikou ze strany právníků a zastánců svobody projevu a informací.

Opatření WHO proti tzv. „infodemii“ sahají od kvazipropagandních ofenziv přes „vyvracení“ prostřednictvím prohlášení o vyloučení odpovědnosti a „kontroly faktů“ až po potlačování a cenzuru nežádoucích informací.

Problém je v tom, že pro WHO a její příznivce je cokoli, co je v rozporu s jejich vlastní agendou, dezinformací.

Členské státy, které schválily tento nový systém profesionální externí kontroly finančních toků, tak dávají Tedrosovi pravomoc zavádět lockdowny vůči vlastnímu obyvatelstvu, pokud s tím budou vlády souhlasit.

Když dnes propagandisté ​​covidových restrikcí a takzvaného „očkování“ chválí pandemickou smlouvu, je jasné, co si o tomto dokumentu myslet.

I když nejsou – oproti původnímu návrhu – nařízení WHO závazná, lze očekávat, že většina zemí se podřídí, přičemž pandemická dohoda bude výmluvou, která povede i k úpravě zákonů.

A většina států se zřejmě podřídí. Stačí se podívat na to, jaké vlády se po celé Evropě formují. Všude v příštích letech zůstanou – nebo se vrátí – vlády, které vedly Covidovou politiku.

Vzhledem k tomu, že přibývá indicií, které naznačují, že se chystá další „plandemie,“ zřejmě se máme brzy „na co těšit.“