Češi podceňují budoucnost. Každý druhý by měl při výpadku příjmů problémy do měsíce

Průzkum ukázal varovné výsledky, podle kterých si většina lidí neukládá své výdělky na horší časy. Celkem 58 procent respondentů uvádí, že by bez jakéhokoliv příjmu museli do tří měsíců výrazně omezit svůj životní standard. Každý druhý by měl problémy během prvního měsíce. Pouze 23 procent oslovených má finanční rezervu na více než půl roku bez příjmu.

ČTĚTE TAKÉ: Česko má nový rozpočet. Schodek narostl na 310 miliard, polepší si například sport.

Jedná se o velmi špatnou zprávu nejen pro samotné spotřebitele, ale také pro ekonomiku. V případě výpadku příjmů kvůli nečekané životní události či přírodním katastrofám totiž dojde k rychlému omezení spotřeby. Poté přichází zpomalení ekonomiky a dopady pocítí i ti, kteří si peníze pravidelně a zodpovědně odkládají.

Podle ředitele divize poradenství ve společnosti ČPP Servis Petra Pokorného by měla být finanční rezerva na tři až šest měsíců standardem v každé domácnosti. „Dále pak individuálně záleží na tom, jak dlouho bude danému člověku trvat, než si najde nový zdroj příjmů. Pokud rezervu většina populace nemá, nejde jen o individuální problém, ale o signál zranitelnosti celé ekonomiky vůči neočekávaným výkyvům, od ztráty příjmu, okamžité spotřeby, příjmů určených k tvorbě rezervy, až po makroekonomické šoky,“ uvedl.

Lidé nejčastěji volí odkládání peněz do bezpečných produktů, kde mohou mít peníze v případě potřeby okamžitě na účtu. Největší část proto lidé drží na spořicích účtech (39 procent) a na běžném účtu (14 procent). Dalších 12 procent lidí nemá žádné úspory. „Finanční polštář je důležitý. Problém nastává ve chvíli, kdy se z krátkodobé likvidní rezervy stane dlouhodobá strategie. Domácnosti pak sice minimalizují kolísání a získají pocit bezpečí, zároveň se ale připravují o potenciální výnos a vlivem inflace si reálně snižují hodnotu majetku,“ dodává Petr Pokorný.

Češi začínají investovat do nemovitostních fondů

Na nejvýhodnějších spořicích účtech si lidé mohou měsíčně přijít na úroky až na tři procenta. Na běžných účtech se jedná o daleko menší úroky a peníze na nich ztrácejí hodnotu. A to i nyní, kdy se drží únorová inflace na 1,4 procenta.

Lidé si proto v posledních letech oblíbili i termínované vklady, u kterých však nemají peníze k dispozici ihned. Zájemci o zhodnocení peněz se proto přesunují i k nemovitostním fondům, které vynášejí okolo pěti až osmi procent ročně. Specializovaný portál Nemovitostní-fondy.cz uvádí, že je v Česku 35 nemovitostních fondů a hned 22 z nich je přístupných široké veřejnosti. Zbylé jsou primárně určeny pro kvalifikované investory. Nejvýkonnější z nich dokázaly vynést ročně 15 procent.

Investice mohou porazit i prudkou inflaci

Investování je pro většinu Čechů stále velkou neznámou. Část z nich se však do dalšího zhodnocování pouští kvůli boji s nepříznivým růstem spotřebitelských cen v době ekonomické recese. Možností pro investování je nepřeberné množství, jako pořízení akcií, dluhopisů nebo podílových fondů.

Při investování by lidé měli zvážit vyšší rizika. Na účtech by si měli rovněž odložit tři až šest platů, a to pro případ ztráty zaměstnání. Jak by ale taková investice mohla vypadat? V pořadu Byznys na CNN Prima NEWS se například mohou diváci seznámit se třemi přístupy k sestavení portfolia. První je agresivní, kdy bude investor volit riziková aktiva, která ale mohou přinést zajímavější výnos. To se týká sestavení portfolia s velkým důrazem na akcie. Zbytek pak může být složen z komodit či kryptoměn.

Druhým je vyvážené portfolio, které je složené z akcií a zhruba ze 40 procent dluhopisů. Posledním přístupem je portfolio konzervativní. Investor v něm klade důraz na dluhopisy a menší měrou na akcie.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Přímá volba prezidenta byla podle Valeše chyba. Nastínil, kdo by Pavla mohl porazit.