Češi zlenivěli: Sportu se zcela vyhýbá třetina lidí. Často je brzdí i peníze, ukazuje průzkum

Od roku 2019, kdy byl projekt Multisport Index spuštěn, se do průzkumů zapojilo již 4 171 respondentů. Cílem, jak uvedl Stanislav Radocha z NMS Market Research na tiskové konferenci, je získat komplexní informace o sportu a pohybu v České republice.

ČTĚTE TAKÉ: Za polovinu úmrtí si Češi mohou sami, život jim zkracuje pět faktorů. Co lze hned změnit?

Z posledního průzkumu z roku 2023 vyplynulo, že více než třetina Čechů a Češek nesportuje ani jednou měsíčně. Jedná se o významný propad oproti roku 2022. „Tehdy alespoň jednou měsíčně sportovalo 87 procent Čechů, k roku 2023 to bylo 64 procent. Počet českých sportovců se tak meziročně snížil a vrátil na úroveň covidového roku 2021,“ uvádí se v průzkumu, který má redakce k dispozici.

Pouze 45 procent Čechů se považuje za sportovce. „To je o jednu třetinu méně než v roce 2022,“ vyplývá z materiálu. Pokud navíc člověk nesportuje, je pravděpodobnější, že stejně ke sportovním aktivitám přistupují jeho příbuzní. „Musíme jít vzorem. Pokud se tak neděje, pohybu ubývá,“ zdůraznil Radocha.

Češi se nejčastěji oddávají turistice

Pokud již občané České republiky cvičí a věnují se nějaké pohybové aktivitě, jedná se z 50 procent o turistiku, procházky a výšlapy do hor. Na druhém místě se umístila cyklistika, ačkoliv její popularita oproti roku 2022 mírně klesla. Téměř třetina Čechů plave a necelá pětina běhá. Tyto nejčastější fyzické aktivity navíc odrážejí to, jak lidé v tuzemsku nejraději sportují – o samotě (57 procent). Pokud k pohybu hledají „parťáka“, je jím nejčastěji kamarád nebo partner.

Za jeden z hlavních důvodů, proč se Češi nejčastěji přiklání ke sportování o samotě, Radocha a Miroslav Rech, výkonný ředitel Multisport Benefit, uvedli, že k běhání člověk v podstatě potřebuje jen běžecké boty. Jedná se tak o menší finanční zátěž, než je tomu u kolektivních sportů.

Na druhé straně z průzkumu vyplynulo, že 19 procent dotázaných považuje za hlavní překážku pro sportování nedostatek času. Pro mnohé lidi tak může být komplikované ve chvíli volna sehnat někoho, kdo by měl čas stejně jako oni. Do sportu co nejméně investuje třetina dotázaných, pětina neinvestuje nic.

U uživatelů Multisport pak převládaly fyzické aktivity uvnitř sportovních zařízení. Polovina z nich chodí do posiloven, další téměř polovina lidí plave. Mnozí Češi (39 procent) by navíc rádi vyzkoušeli nové sporty. Nejčastěji se v průzkumu objevovaly odpovědi jako tenis, běh, lezení či golf.

Chtějí se cítit a vypadat dobře

Za největší motivaci ke sportování 61 procent dotázaných označilo touhu cítit se dobře. „Třiapadesát procent z nich se chce cítit dobře psychicky, 45 procent před zrcadlem, 44 procent na váze a 43 procent v kondici,“ uvádí se v průzkumu. Preventivně proti onemocnění cvičí třetina sportovců. „Ženy častěji uváděly, že se hýbou pro to, aby vypadaly lépe. Pro muže je sport více zábava,“ vyplynulo z průzkumu.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Alarmující výsledky výzkumu. Desetina mladých Čechů trpí těžkou depresí. Nemá jim kdo pomoci

Na druhé straně však stojí bariéry a důvody, kvůli nimž se lidé sportu a fyzické aktivitě vyhýbají či ji významně omezují. Mimo výše uvedeného nedostatku času je druhým nejčastějším důvodem nedostatek vůle (35 procent, pro 17 procent jde o hlavní překážku), zdravotní omezení (25 procent, pro 14 procent hlavní překážka) či finanční náročnost (33 procent, pro 13 procent hlavní překážka).

„Oproti roku 2019 uvedlo o polovinu více Čechů finanční náročnost jako hlavní překážku. Čechy tak stále více brzdí v cestě za zdravým životním stylem vysoké náklady,“ uvedli odborníci na konferenci. Na lidi tak podle nich stále více dopadají finanční krize. „Stačí se podívat na jednotlivé vstupy na sportoviště. Ceny vyskočily znatelně nahoru, což značnou část Čechů odrazuje,“ podotkl Rech.

Situaci včetně bariér odráží i výpovědi oslovených občanů. Čtvrtina Čechů a Češek s nějakým sportem skončila. „Především kvůli zdravotnímu omezení a nedostatku času na provozování sportu. Nejčastěji opouštěnými aktivitami byl běh, cyklistika, plavání a také zimní sporty,“ odhalily výsledky průzkumu.

Pohled do budoucnosti

Představa, kdy si člověk užije stáří ve zdraví, je snem většiny lidí. Jak však odhalují data Českého statistického úřadu (ČSÚ), ve většině případů tomu tak není. U žen se délka života ve zdraví pohybuje kolem 62 let, u mužů kolem 61 let. Jejich doba dožití je přitom u žen 83 let a u mužů 77 let.

Z dat vyplývá, že zhruba dvacet posledních let svého života ženy prožijí s chronickým onemocněním, u mužů je to patnáct let. „Prevence onemocnění je důležitější, než kdy dříve. Pravidelný pohyb pomáhá předcházet neinfekčním nemocem, funguje jako prevence nadváhy či obezity a přispívá k lepšímu duševnímu zdraví,“ zdůrazňují odborníci.

Před sedavým způsobem života varuje i Světová zdravotnická organizace (WHO). Nedostatečnou fyzickou aktivitu označila za jednu z nejzávažnějších zdravotních rizik. Nedostatek pohybu je jedním z pěti rizikových faktorů, kvůli nimž si polovina Čechů může za úmrtí sama.

ČTĚTE TAKÉ: Prevence rakoviny PŘEHLEDNĚ. Pouhé vyšetření může rozhodnout o přežití. O která se jedná?

Z průzkumu také vyplynulo, že nejvíce se pohybu oddávají mladí, a to ve věkových kategoriích od 18 do 34 let. Za sportovce se považují více než dvě třetiny z nich. Nejméně se hýbe generace ve věku 55 až 64 let. Všechny však spojuje turistika, která je nejoblíbenější fyzickou aktivitou napříč generacemi.

A co se situací ohledně „zlenivělého národa“ může udělat stát? „Posílit lékařskou prevenci, zavést vyšší regulaci u alkoholu a tabákových výrobků, více podporovat sporty u všech věkových kategorií a kontrolovat kvalitu a efektivitu péče,“ uvádí odborníci. Své postavení v této problematice mají také zaměstnavatelé. Ti mohou, a mnozí tak činí, nabízet zaměstnanecké benefity, pořádat firemní sportovní akce a zajistit vhodné vybavení kanceláří.

On-line sběr dat v Českém národním panelu probíhal od 6. do 15. prosince minulého roku. Průzkumu se zúčastnilo 804 lidí ve věku od 18 do 69 let.