Česko je pro Tchaj-wan srdeční záležitost, říká šéfka Lipavského poradců. Vadí jí aktivismus

Co vlastně Tchaj-wan pro nás Čechy dnes znamená?
Tchaj-wan je pro nás demokratickým partnerem v Indo-Pacifiku. Má strategickou geopolitickou pozici, protože je mezi Japonskem, Čínou, Indonésií a relativně blízko Havajských ostrovů náležícím USA. Přes Tchajwanskou úžinu prochází až 50 procent námořní dopravy, což je právě jeden z bodů, který mu dává strategickou polohu. Kromě toho zhruba 70 procent výroby čipů na světě probíhá právě na Tchaj-wanu. Je to tedy pro nás důležitý partner například kvůli těm čipům, které my Češi využíváme při výrobě aut. A jak víme, Tchaj-wan bude brzy v Drážďanech otevírat fabriku na mikročipy.

ČTĚTE TAKÉ: REPORTÁŽ: Co vše ví Tchajwanci o Česku? Nejen Smetana, pivo a náměstí plné trdelníků

V českých médiích se o této továrně hojně hovořilo i díky úvahám, že by místo Drážďan byla právě u nás…
Fabrika nicméně otevře spoustu nových příležitostí jak pro byznys, tak pro oblast vědy, výzkumu a inovací. Na této úrovni již navíc probíhá spolupráce, při které se sdílí know-how. Jsou i granty pro vědecké pracovníky jak na Tchaj-wanu, tak u nás. Tím, jak se otevřela přímá linka mezi Prahou a Tchaj-pejí, se z nás navíc stane dopravní uzel pro Tchajwance, kteří přiletí do střední Evropy a do Drážďan to budou mít kousek. Pro Česko tak vznikne spousta nových příležitostí – pracovních, byznysových, tak s ohledem na vědu, výzkum a inovace.

Využiji toho, že jste strávila na Tchaj-wanu nějaký čas. Když jsem tam byl já, všiml jsem si v hotelu například obrazů či zarámovaných snímků znázorňujících Prahu. Dozvěděl jsem se, že Tchajwanci mají Česko a zejména Prahu velmi rádi. Vnímala jste to také tak?
Nerada bych mluvila za Tchajwance. Každopádně z mé zkušenosti a z pohledu diplomacie máme jako Česko s Tchaj-wanem nadstandardní vztahy už přes 30 let. Naši kancelář jsme v Tchaj-peji otevírali už v roce 1993, oni u nás dokonce o rok dříve, což také o něčem svědčí. Česko je zkrátka na Tchaj-wanu známé a je to pro ně taková srdeční záležitost. Tchaj-wan má navíc docela úzkou spolupráci s Německem a jelikož s ním sousedíme, tak to také pomáhá k tomu, abychom si byli blízcí.

Všichni si vybavíme situaci, kdy Tchaj-wan Česku v době pandemie koronaviru zaslal výrobní linku na výrobu respirátorů. V návaznosti na tento krok lze říci, že Tchaj-wan je naším přítelem?
To si musí říct obě strany. Za sebe ale mohu říct, že naše vztahy jsou na tom tak dobře, že v loňském roce předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) vezla na Tchaj-wan vůbec největší delegaci v historii, měla až 200 osob. Kromě toho ostrov navštívil také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a současná vláda zmiňuje Tchaj-wan jako svého demokratického partnera v programovém prohlášení vlády. Jsou to věci, které za předchozích nebyly. Myslím si, že na Tchaj-wanu se velkým způsobem reflektují a velmi dobře o tom ví.

PODÍVEJTE SE: Lipavského delegace uvízla v Indii

Další věc je, že Česko je teprve čtvrtá země v Evropské unii, která má vlastní indopacifickou strategii, ve které potvrzujeme, že Tchaj-wan považujeme za svého demokratického partnera v regionu. Konkrétním důkazem pak může být právě přímá linka mezi Prahou a Tchaj-pejí, přičemž ty lety jsou beznadějně vyprodané. Do pražské zoo nám pak půjčili luskouna, což je také velký úspěch. Není moc zoologických zahrad, kde mají tak vzácného živočicha. V neposlední řadě Česko podporuje Tchaj-wan v mezinárodních organizacích jako třeba Světová zdravotnická organizace (WHO). Tchajwanci u nás mají své investice, jako třeba společnost Foxconn, která zaměstnává zhruba 30 tisíc lidí.

Vzhledem k postavení pevninské Číny a faktoru, že Tchaj-wan oficiálně neuznáváme jako nezávislý stát, nelze naopak konstatovat, že jde o našeho spojence, že?
Je třeba říct, že situace v Tchajwanské úžině se vyostřuje a rozhodně evidujeme větší přítomnost čínské armády kolem ostrova. To jako Česko coby členové Evropské unie a dalších organizací bedlivě sledujeme a jsme z toho znepokojeni. Dlouhodobě jsme pro mírové řešení a naším primárním zájmem je bezpečnost v regionu. Není to otázka jen nás, například i Japonsko o bezpečnost usiluje. Čínská lidová republika v tuto chvíli nevylučuje vojenský útok, ale my jsme i nadále pro klidové mírové řešení pro Tchaj-wan, o kterém si však sami Tchajwanci rozhodnou.

Situace v Tchajwanské úžině se vyostřuje a rozhodně evidujeme větší přítomnost čínské armády kolem ostrova.

Co ale naše vztahy?
Česko a Tchaj-wan mají aktuálně velmi nadstandardní vztahy ve srovnání s jinými státy EU a to nejen na legislativní úrovni, ale i exekutivní. Bavili jsme se o předsedkyni a předsedovi obou komor Parlamentu, létají tam také náměstci ministrů, a k nám do Česka naopak míří tchajwanští ministři. To většina států EU nemá. Musíme si zároveň ale říct, že spolupráce s Tchaj-wanem nesmí být o aktivismu. Vztahy se prohlubují na základě kontaktů a je nutné postupovat se zájmem Česka, protože jde primárně o naše občany. Do toho zkrátka žádný aktivismus nepatří.

Ve světě je dnes mnoho proměnných a věci, o kterých jsme si mysleli, že nenastanou, se dějí. V případě, že by tedy Čína skutečně napadla Tchaj-wan, jak by se Evropská unie a Česko, které je jejím členem, zachovalo?
My jsme pochopitelně pro klidové mírové řešení, o kterém si Tchajwanci sami rozhodnou. Jinak to, že se situace vyostřuje, velmi bedlivě sledují Američané, stejně tak i třeba Japonsko. Hypotetických scénářů je strašně moc a nedokážu to odhadnout. Je ale pravdou, že na Tchaj-wanu se zvyšuje nervozita. Očekávala bych, že se ze strany zvýší intenzita kyberútoků, ale to se opravdu bavíme čistě hypoteticky. Čína to však pravidelně zkouší.