Z nejnovějších dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) vyplývá, že ke konci července bylo od začátku roku v České republice zachyceno celkem 1053 případů žloutenky A – nejvíce za posledních patnáct let. V roce 2024 bylo například evidováno 636 případů nemoci „špinavých rukou“ za celý rok. ČTĚTE TAKÉ: Dodržujete pravidlo pěti vteřin u jídla na zemi? Nebezpečně […]
Menej ako 1 min. min.
Z nejnovějších dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) vyplývá, že ke konci července bylo od začátku roku v České republice zachyceno celkem 1053 případů žloutenky A – nejvíce za posledních patnáct let. V roce 2024 bylo například evidováno 636 případů nemoci „špinavých rukou“ za celý rok.
ČTĚTE TAKÉ: Dodržujete pravidlo pěti vteřin u jídla na zemi? Nebezpečně hazardujete se svým zdravím
Při pohledu na situaci v jednotlivých krajích si nejhůře vede Praha s 370 případy za prvních sedm měsíců roku. Na druhém místě se „umístil“ Středočeský kraj se 181 nakaženými, třetí místo náleží Moravskoslezskému kraji se 113 případy. Naopak nejlepší situace je shodně v Plzeňském a Královéhradeckém kraji – 10 případů.
Co situaci v Česku zhoršuje?
„O něčem to svědčí. Zřejmě naše hygienické návyky nejsou to, co bývaly,“ komentoval aktuální situaci pro CNN Prima NEWS epidemiolog Roman Prymula. Nemoc se podle něj podařilo „zavléci“ do kolektivu bezdomovců: „To je problém skutečně zásadní. Jedná se o kategorii, kde je těžké jakákoliv opatření realizovat.“
Nemoc se dále vyskytuje zejména u dětí, uživatelů drog, osob žijících ve špatných hygienických podmínkách s omezeným přístupem ke zdravotní péči nebo těch, kteří se nacházejí v sociálně vyloučených komunitách.
Největší nebezpečí pak představují toalety. „Ty veřejné, kdy přichází člověk – i ten s horší sociální situací nebo zhoršenou hygienou – na záchod, nedostatečně si umyje ruce a poté sáhne na kliku,“ podotkl pro CNN Prima NEWS praktický lékař Cyril Mucha.
Virus se šíří v místech se širším počtem lidí, na rukou vydrží několik hodin, na předmětech přežívá i dny. „Stačí návštěva toalety, kde se virus vyskytuje zejména na zmíněných klikách. Nákaza následně může proběhnout velmi snadno,“ pokračoval Prymula. Nakažený člověk může být infekční až 50 dní.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Další smrtelný případ západonilské horečky v Evropě. Přenášet ji mohou i komáři žijící v Česku
Epidemiologové navíc očekávají se začátkem školního roku zhoršení situace.
„Třeba u dětí, devět z deseti případů proběhne bezpříznakově. Tedy nemáte projevy nemoci, ale nákazu přenášíte dál a tím můžete nakazit další,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Jan Kynčl, vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.
Jak se virové hepatitidě A bránit?
Základ v prevenci žloutenky typu A tvoří důsledná hygiena, proto se nákaze také přezdívá nemoc „špinavých rukou“. „Po každém použití toalety, před každým jídlem, před vařením, jakýmikoliv kontakty s dalšími lidmi – umýt si ruce. Je to o této hygieně a o tom vědět, jak se v okolí nemoc vyskytuje. Jakmile se žloutenka objeví, tak je riziko daleko větší, že bychom ji mohli dostat,“ sdělil Mucha.
Virus se nepřenáší jen pomocí rukou a infikovaných povrchů, ale také znečištěnou vodou. Tento problém se týká zejména exotických zemí, kde se nedoporučuje používat vodu z veřejného vodovodu ani k čištění zubů, problém představují také kostky ledu z této vody. Závadné tak mohou být například i saláty, ovoce nebo jiné tepelně nezpracované potraviny omyté kontaminovanou vodou.
Vedle příkladného chování představuje nejlepší prevenci očkování, a to ideálně v dětském věku – úplné očkování, tedy dvě dávky, chrání dlouhodobě. Vakcinaci však mohou lidé podstoupit i v dospělosti, sdělila již dříve hlavní hygienička a ředitelka SZÚ Barbora Macková.
Na paměti však musí Češi mít, že v tuzemsku není vakcína proti žloutence typu A hrazena z veřejného pojištění – výjimku tvoří některé profese, například příslušníci integrovaného záchranného systému. Očkování se pohybuje od sta korun po více než 1500 korun, některé zdravotní pojišťovny však na vakcínu přispívají.
Orientační ceny vakcín i příspěvků pojišťoven naleznete na stránkách webu Žloutenky.cz.
Příznaky: Jak nemoc rozpoznat?
Jak již bylo výše zmíněno, žloutenka typu A mnohdy může proběhnout bezpříznakově. Pokud se však prvotní symptomy dostaví, nejsou příliš specifické. Podobají se totiž chřipce:
- zvýšená teplota
- nevolnost
- zvracení
- nechutenství
- bolest svalů a kloubů
- bolest břicha
„Postupně se začne objevovat zežloutnutí bělma očí, zesvětlání stolice a naopak ztmavnutí až zhnědnutí moči a člověku začne být špatně,“ líčil pokročilé příznaky žloutenky Mucha a dodal, že se zežloutnutím bělma je „diagnóza téměř hotová“ a je nutné co nejdříve vyhledat lékaře.
Diagnózu následně stanoví lékař na základě celkového vyšetření a krevních testů. Na poruchu funkce jater upozorní i zvýšení koncentrace jaterních enzymů.
Cílená léčba neexistuje
Vzhledem k tomu, že se infekční žloutenka typu A – neboť se jedná o virové onemocnění – nedá cíleně léčit konkrétními léky, je léčba onemocnění problematická.
„Tedy léčba je nespecifická, pacient je hospitalizován – zejména z důvodu epidemiologické situace, aby nepřenášel dál nemoc – a ke sledování jaterních testů, kdy játra při nemoci trpí nejvíce,“ uvedl Mucha.
I při nekomplikovaném průběhu může péče o pacienta vyžadovat:
- jeden až tři měsíce pracovní neschopnosti
- omezení fyzicky náročné práce i po dobu několika měsíců
- dlouhodobá dietní opatření
- rok sledování v hepatální poradně
S rostoucím věkem pak roste riziko komplikací a těžšího průběhu onemocnění.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Přibývá lidí alergických na bodnutí hmyzem. V některých případech může být smrtelné
