Obsah dopisu byl nejdříve předán rychlé expertize. Podle expertky z Masarykova ústavu Dagmar Hájkové je dopis pravděpodobně pravý, nepochází však z roku 1937, kdy první československý prezident zemřel, ale pravděpodobně z roku 1934, kdy Masaryka provázely zdravotní obtíže.ČTĚTE TAKÉ: Jak na tom byl Masaryk před smrtí? Odcházení TGM bylo smutné, až nedůstojné, říká historik„Jsem nemocný, […]
Menej ako 1 min. min.
Obsah dopisu byl nejdříve předán rychlé expertize. Podle expertky z Masarykova ústavu Dagmar Hájkové je dopis pravděpodobně pravý, nepochází však z roku 1937, kdy první československý prezident zemřel, ale pravděpodobně z roku 1934, kdy Masaryka provázely zdravotní obtíže.
ČTĚTE TAKÉ: Jak na tom byl Masaryk před smrtí? Odcházení TGM bylo smutné, až nedůstojné, říká historik
„Jsem nemocný, vážně nemocný. Je to konec, ale neobávám se. Budete pokračovat v práci, víte jak, ale musíte být opatrní. Ale víte, jak se chovat, a nemusím vám říkat nic více. Jsem neschopný, skutečně zcela neschopný,“ stojí v dopise.
Odkazy na Německo i Hlinku
Masaryk v dopise také narážel na zhoršující se mezinárodní situaci s ohledem na nástup německého kancléře Adolfa Hitlera k moci. „Němci by s námi měli zůstat, dejte jim, co si zaslouží, ale ne více,“ stojí v textu, ve kterém také československý prezident označil slovenského politika a kněze Andreje Hlinku za „hlupáka“.
„Češi jsou pracovití, ale všechno ukradnou. Němci mají jistou poctivost, ale ukradnou toho ještě víc,“ četla Hájková další úryvek. „Jestliže lidé jsou nevzdělaní a hloupí, nemůžete toho moc udělat,“ napsal ve vzkazu prezidentův syn Jan Masaryk.
Dokument předal Národnímu archivu 19. září 2005 tajemník prezidentova syna Jana Masaryka Antonín Sum s pokynem uchovat ho po dvě desetiletí.
Obálka podle Suma obsahuje Masarykova slova, která řekl krátce před smrtí svému synovi Janovi. Masarykovi potomci začátkem tohoto týdne požádali o prověření autenticity dopisu, který má být na přání prvního československého prezidenta odtajněn.
Text bude zveřejněn po zkoumání expertů
Obálka i s obsahem se nyní vrátí zpátky Národnímu archivu, kde experti dokument znovu prověří a oficiálně potvrdí jeho pravost. To může společně s restaurátorskými pracemi trvat zhruba měsíc. Až poté má archiv v plánu text zveřejnit v celém kontextu.
Dopis vznikl podle historika Jiřího Křesťana mezi 3. a 11. zářím 1937, tedy několik dní poté, co Masaryk prodělal mozkovou mrtvici. Státník, který se zasloužil o vznik samostatné československé republiky, abdikoval ze zdravotních důvodů v prosinci 1935. Zemřel v Lánech 14. září 1937.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Okupace, která přinesla smrt. Propaganda lhala. Po srpnové invazi zemřely stovky lidí, i batole
