Chybějící díly, noční můra pilotů nebo sabotáž. Možné příčiny pádu vrtulníku s Raísím

V neděli večer začaly z Íránu chodit zprávy, že se ztratil tamní prezident Ebráhím Raísí. Později vyšlo najevo, že jeho helikoptéra havarovala na severu Íránu blízko hranic s Ázerbájdžánem. Druhý nejmocnější muž blízkovýchodní mocnosti při nehodě zemřel a spolu s ním i ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zapřisáhlý odpůrce Západu i Řezník z Teheránu. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Vyšetřování pádu vrtulníku je prozatím na začátku a je otázkou, zda se jeho závěry dostanou do západních médií. Existují ale tři možné příčiny, které mohly smrt íránského prezidenta způsobit.

Noční můra pilotů

Jednou z hlavních – možná i tou nejvíce podstatnou – bylo zřejmě počasí. Podle agentury Reuters panovala v oblasti havárie zima a vrtulníkem zmítal silný vítr. Do toho se přidal i déšť a tragické meteorologické podmínky dokreslila hustá mlha. Horšímu koktejlu počasí tedy pilot nemohl čelit, danými místy by v rámci leteckých standardů vůbec neměl letět. Pod ním byl navíc výškově členitý, hornatý a zalesněný terén.

„Paul Beaver, letecký expert a bývalý pilot vrtulníku, uvedl, že k pádu letadla íránského prezidenta musela přispět oblačnost, mlha a nízká teplota,“ napsal web katarské Al-Džazíry.

Chyběly díly?

Americký plukovník ve výslužbě Cedric Leighton se ale domnívá, že vedle počasí mohl sehrát svou roli i špatný technický stav vrtulníku. Íránci k transportu prezidenta využili americký Bell 212, který se podle vyjádření vojenského analytika pro CNN začal vyrábět už zkraje šedesátých let minulého století.

Kvůli sankcím a špatným vztahům s USA je podle Leightona pravděpodobné, že Teherán neměl přístup k náhradním dílům, což mohlo být v momentu havárie osudné.

Vrtulník Bell 212 se v minulosti používal pro vojenské i komerční účely. Přestal se vyrábět v roce 1998.

Mohl za to někdo jiný?

Třetí příčinou, která je v současnosti nejméně pravděpodobná, ale zároveň budí největší vášně, je možnost, že za havárii vrtulníku s íránským prezidentem mohla sabotáž. V souvislosti s pádem helikoptéry lidé začali na internetu okamžitě hledat informace o izraelské zpravodajské službě Mosad.

K nehodě Raísího totiž dochází jen pár týdnů poté, co Írán spustil první – a rovnou mimořádně gigantický – přímý útok na Izrael. Židovský stát tehdy největší dronový útok v dějinách odrazil jen díky pomoci západních spojenců a Jordánska.

„Pro ty, kteří jsou ochotni věřit, že nehodu zavinil Tel Aviv, je podnětem ke spekulacím především místo incidentu. Raísího vrtulník spadl v hornatém lese nedaleko hranic s Ázerbájdžánem, který je nejméně přátelským sousedem Íránu – částečně proto, že udržuje vztahy s Izraelem a v minulosti spolupracoval s Mosadem,“ napsal časopis Time.

Za sabotáží ale mohly teoreticky stát i západní složky nebo protivládní frakce v Íránu. V současnosti je ale nejpravděpodobnější, že nehodu způsobilo špatné počasí.