O chytrých a 15minutových městech jste si zde už opakovaně mohli přečíst mnohé, stejně tak jste mohli shlédnout některé záběry těchto měst. Chytrá města (Smart city) a 15minutová města jsou budována po celém světě, což je opět důkaz, že žádná multipolarita neexistuje. Asi nejambicióznějšími jsou pak města zahrnutá v tzv. C40 Cities. Ta jsou kombinací […]
Menej ako 1 min. min.
O chytrých a 15minutových městech jste si zde už opakovaně mohli přečíst mnohé, stejně tak jste mohli shlédnout některé záběry těchto měst. Chytrá města (Smart city) a 15minutová města jsou budována po celém světě, což je opět důkaz, že žádná multipolarita neexistuje.
Asi nejambicióznějšími jsou pak města zahrnutá v tzv. C40 Cities. Ta jsou kombinací 15minutových a chytrých měst, navíc pod závazkem plnění Agendy 2030 a bezuhlíkové společnosti.
O 15minutových a chytrých městech a C40 cities jsem vám řekla více i v pořadu na YouTube a Rumble. V době, kdy se budují tato města, která mají sloužit k totálnímu dohledu nad plně ovládanými masami, se začínají zakládat různé nezávislé komunity – většinou v místech, která se nachází dál od velkých měst.
Ti, kteří se odmítají zapojit do budoucí technokratické společnosti, proto hledají vhodná místa, kde je možné ve větší míře postupně odkoupit nebo postavit nemovitosti.
Daleko od velkých měst a v místech, kde nebude možné 15minutové město zřídit (15minutová města mají vzniknout například i tam, kde je mnoho vesnic v těsné blízkosti).
Dále si můžete přečíst poměrně detailní článek od Američana, který také patří ke skupině organizující podobné – na systému nezávislé – komunity v USA.
Nejde o komunity, kde by se například sdílely domy, jak si možná někdo představuje. Ne, každá rodina má svůj dům či byt, jen sytém uvnitř těchto komunit je jiný.
Budou se muset naučit žít bez vlivu vnějšího světa, který se časem stane plně šmírovacím a bezhotovostním.
Již nyní si budují soběstačnost, takže ve svých řadách vítají lidi mnoha různých profesí, aby se mohli vzájemně doplňovat. Jde o lidi, kteří odmítají žít v technokratickém světě pod totálním dohledem v 15minutových a chytrých městech…
Pravděpodobně jste slyšeli termín „Smart City“ nebo jeho novější příbuzný „15minutové město,“ ale opravdu rozumíte tomu, co tyto pojmy znamenají? Víte, které organizace jsou zodpovědné za propagaci těchto myšlenek?
A co je důležitější, jste připraveni přežít a vzkvétat tváří v tvář těmto plánům drtícím svobodu?
Abychom se připravili na jakoukoli potenciální budoucí nouzovou situaci, musíme lépe porozumět tomu, čemu čelíme. Začněme tím, že pochopíme, co znamená, když mluvíme o „chytrém městě“ (Smart City).
Tento termín obvykle popisuje městskou oblast, která je vybavena 5G věžemi (a brzy 6G), které umožňují rychlost a šířku pásma potřebnou pro autonomní vozidla, robotické asistenty a senzory na ulici k moderování pouličního osvětlení a vydávání varování před okolním prostředím.
To vše by bylo poháněno umělou inteligencí (AI). Dohromady jsou senzory, zařízení a infrastruktura známé jako takzvaný „Internet věcí“ (IoT).
Zjednodušeně řečeno, IoT je síť digitálních zařízení, vozidel, zařízení a dalších fyzických objektů se zabudovanými senzory, které jim umožňují shromažďovat a sdílet data. Tento sběr dat v reálném čase je ústředním bodem iniciativ inteligentních měst, o kterých se tvrdí, že jsou odrazovým můstkem směrem k digitální utopii.
Zařízení připojená k internetu věcí sahají od chytrých telefonů přes chytré spotřebiče až po chytré domácnosti nebo budovy s chytrými termostaty.
Dokonce i nositelná zařízení, jako jsou chytré hodinky, sluchátka a zařízení pro sledování fitness, jsou součástí internetu věcí. Jednoduchým pravidlem je, že pokud se o vašem zařízení tvrdí, že je „chytré“ nebo má funkce Wi-Fi nebo Bluetooth, lze jej připojit k internetu věcí.
National Geographic popisuje chytré město jako „město, ve kterém je nasazena sada senzorů (obvykle stovky nebo tisíce) ke sběru elektronických dat o lidech a infrastruktuře s cílem zlepšit efektivitu a kvalitu života.“
NatGeo poznamenává, že obyvatelé a zaměstnanci města mohou potřebovat používat aplikace pro přístup k městským službám, přijímání a vydávání zpráv o výpadcích, nehodách a zločinech, placení daní, poplatků atd. Zdůrazňují také možné případy použití pro snížení spotřeby energie a vytvoření udržitelnějšího města.
Celkově se chytrá města prodávají veřejnosti jako futuristické panoráma města s funkcemi, jako jsou pouliční osvětlení, které se automaticky vypne, když nikdo není poblíž, nebo algoritmy AI, které optimalizují trasy pro sběr odpadu.
Také nám bylo řečeno, že zkombinováním umělé inteligence se senzory a kamerami budeme mít autonomní vozidla nebo vozidla bez řidiče, která sníží dopravní zácpy.
Bohužel vize chytrého města je ve skutečnosti dalším krokem ke ztrátě našich svobod a soukromí.
V dubnu 2018 vydala American Civil Liberties Union příručku, která podrobně popisuje důležité otázky, které by si měli klást představitelé města, kteří se chtějí připojit k hnutí smart city.
Příručku „Jak zabránit přeměně chytrých měst na města s dohledem“ napsal Matt Cagle, právník Americké unie občanských svobod Severní Kalifornie. V lednu 2019 se vyjádřil k růstu chytrých měst a technologiím, které za nimi stojí. Řekl:
Když mluvíme o technologii chytrého města nebo internetu věcí ve vládním kontextu, ve skutečnosti mluvíme o elektronice, která je možná malá a levná, kterou lze umístit po městě a kterou lze v podstatě navrhnout tak, aby shromažďovala informace, ať už jde o vizuální informace nebo zvukové informace nebo informace o tom, zda je parkovací místo obsazené.
Než však dojde k pořízení nebo nasazení jakékoli technologie chytrého města, je opravdu důležité, aby město spolupracující se svou komunitou zjistilo, zda je tato technologie pro město skutečně chytrá.
Technologie chytrého města může být vlk v rouše beránčím. Pro vládu to může být další způsob, jak shromáždit informace, které možná původně nechtěla shromažďovat pro účely vymáhání práva, ale které by mohly být později zneužitelné pro tento druh použití.
A opět, tuto technologii budou často shromažďovat společnosti, které ji vyvinuly. Takže je opravdu důležité, aby město a obyvatelé byli na stejné straně ohledně toho, kdo bude vlastnit tato data, když budou v tomto projektu pokračovat, kdo bude moci tato data prodat a nakonec budou komunity ovládat tyto technologie.
Chytrá města jsou nejen noční můrou v oblasti ochrany osobních údajů, ale pokud si plánovači města poradí, můžete brzy zjistit, že nebudete moci řídit bez placení poplatků nebo budete penalizováni za jakoukoli v dané době zakázanou činnost (řízení auta, nákup masa, nenošení roušek apod.) díky všudypřítomným kamerám rozpoznávajícím obličej.
K tématu jen připomínám, že v roce 2018 se i Česká republika přihlásila jako pokusná země pro testování chytrých měst.
Co je to 15minutové město?
Tím se dostáváme ke konceptu 15minutových měst. Poprvé o nich diskutoval urbanista jménem Carlos Moreno na konferenci OSN o změně klimatu v roce 2015. 15minutová města je v podstatě myšlenka, že všechny zdroje v rámci komunity by měly být do 15 minut chůze.
Jak je typické pro většinu myšlenek prosazovaných OSN – nezní to samo o sobě tak strašně. Kdo by nechtěl mít možnost jít pro své potraviny či cokoli jiného pěšky pár metrů? Ve skutečnosti někteří z vás již mohou žít v oblastech se vším v dosahu 15 minut od vašeho domova. V čem je tedy problém, ptáte se?
Když se podíváte za módní slova, začnete vidět, že podobně jako chytrá města mají 15minutová města potenciál být využita jako způsob, jak omezit svobodu pohybu, svobodu slova a soukromí.
Mnoho lidí se také začalo obávat, že koncepty jako chytrá města a 15minutová města jsou ve skutečnosti o sociálním inženýrství. O tom, aby lidé přestali řídit svá vlastní soukromá vozidla – to vše samozřejmě ve jménu klimatu.
O tom ostatně vypovídá i zbrusu nová kniha Carlose Morena, která tvrdí, že nabízí „techniky, jak změnit návyky obyvatel měst závislých na automobilech.“ Jasnější to být nemůže.
Morenovi se podařilo prosadit svůj nápad do hlavního proudu, přičemž Paříž tento nápad poprvé přijala v roce 2020. Ale teprve koncem roku 2022 a začátkem roku 2023 se odpor vůči 15minutovým městům stal veřejným tématem.
V únoru 2023 se odhadem 2000 demonstrantů shromáždilo v centru Oxfordu v Anglii na protest proti vytvoření toho, co je známé jako čtvrť s nízkou dopravou nebo LTN.
Pro implementaci LTN odhlasovali představitelé Oxfordu zavedení šesti „dopravních filtrů,“ které mají omezit používání aut v obytných čtvrtích města v určitých hodinách.
Automatická čtečka registračních značek (ALPR) bude skenovat poznávací značky a pokutovat řidiče z oblastí mimo hrabství Oxfordshire, kteří vjedou do těchto oblastí v době vysokého provozu.
Samozřejmě, že média udělala maximum, aby označila odpůrce 15minutových měst za krajní pravici a konspirační teoretiky. Kvůli odporu obyvatel a mezinárodní pozornosti však oxfordská rada nedávno odhlasovala odstranění zmínek o „15minutových městech“ z jejich plánovacích dokumentů.
Zatímco rada hlasovala pro odstranění této fráze z jejich dokumentů, dali jasně najevo, že stále plánují pokračovat ve své vizi města, kde se dá chodit pěšky s limity pro soukromá vozidla.
Louise Upton, členka kabinetu pro plánování v oxfordské městské radě, řekla The Times, že odstranění této fráze „neznamená žádný znatelný rozdíl v našich plánovacích rozhodnutích.“
Oxford není jediným městem, které podniká kroky k zavedení omezení jízdy nebo využívá digitální technologie ke katalogizaci chování občanů.
Představitelé kanadské obce nedávno odhlasovali, že turisté budou muset zaplatit 30 kanadských dolarů za získání QR kódu pro vstup nebo opuštění souostroví známého jako Îles-de-la-Madeleine.
Více než 12 000 obyvatel bude muset předložit řidičský průkaz, aby mohli vstoupit nebo odejít.
V roce 2022 zavedly podobnou politiku italské Benátky s oznámením, že budou účtovat poplatek turistům, kteří navštíví historické kanály na jeden den. Opatření je prý reakcí na notoricky známý turistický ruch, který region zahlcuje.
Zatímco poplatek je jen asi 6 eur a platí pouze pro 29 nejrušnějších dní v roce, lidé se musí zaregistrovat a znovu získat QR kód prostřednictvím chytrého telefonu. Je to další způsob, jak zahnat lidi do digitálního vězení, které se buduje kolem lidstva.
Světové ekonomické fórum a Organizace spojených národů
Pro nikoho by nemělo být překvapením, že WEF a OSN jsou dva největší zastánci projektů 15minutového města a Smart City. V říjnu 2019 WEF a země G20 spustily G20 Global Smart Cities Alliance on Technology Governance.
Web Smart Cities Alliance uvádí, že aliance „zavádí a prosazuje globální politické standardy, aby pomohla urychlit osvědčené postupy, zmírnit potenciální rizika a podpořit větší otevřenost a důvěru veřejnosti.“
Aliance tvrdí, že zastupuje více než 200 000 měst a místních samospráv, stejně jako společnosti, startupy, výzkumné instituce a komunity občanské společnosti.
WEF nám také připomíná, že snaha o chytrá 15minutová města má za cíl splnit cíl OSN pro udržitelný rozvoj 11, který se zaměřuje na to, aby města a lidská sídla byla „inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná.“
V zájmu tohoto cíle – a zbytku plánů Agendy 2030 OSN – města pracují na implementaci řady takzvaných chytrých technologií. Právě tyto technologie a koncepty budou použity k začlenění lidstva do přísně kontrolovaného a sledovaného městského prostředí.
Co je řešení?
Zatímco se tito technokrati setkávají ve dne v noci, aby naplánovali svou blízkou budoucí dystopii pro lidstvo, musíme si položit otázku, co děláme, abychom naplánovali naši budoucnost. Má-li lidstvo vytyčit svůj vlastní směr, musí přestat povolovat těmto zločincům, aby nás pomalu uváděli do technotyranie.
Jedna věc, kterou může každý udělat, je položit si otázku, co byste dělali, kdyby vaše město začalo vyžadovat QR kód nebo digitální ID pro přístup do obchodu s potravinami? Nebo snad místní nemocnice? Možná, jak jsme viděli v USA během plandemie covid-19, váš zaměstnavatel může vyžadovat digitální ID, abyste dostali výplatu, a vaše banka jej může vyžadovat k proplacení šeku.
Pokud vaše pracoviště nebo město zavedlo povinné očkovací průkazy nebo požadavky na testy PCR, je pravděpodobné, že v blízké budoucnosti zavedou podobná opatření. Přijít s plánem, jak budete v těchto těžkých situacích přežívat, je naprostou nutností.
Promluvte si se svou rodinou, přáteli, sousedy atd. Představte si tyto scénáře a zeptejte se jeden druhého, jak byste se mohli v těchto situacích vzájemně podporovat.
Další důležitou součástí prosperity tváří v tvář rostoucí tyranii je komunita. Opět to může být vaše nejbližší rodina, okruh vašich známých, vaši sousedé, spolupracovníci nebo členové církve.
Jde o to, že všichni potřebujeme podpůrnou síť, abychom překonali tyto časy. Potřebujeme mít sítě pro obchodování s potravinami, službami, semeny, dovednostmi a dalším zbožím, které nevyžadují injekce, QR kódy, digitální ID nebo jiná invazivní opatření.
Pozn.: Informace, které si můžete přečíst níže, jsou určeny pro čtenáře z USA, nicméně podobné komunity se údajně začínají budovat po celém světě:
Pokud zjistíte, že máte zájem o život v takové komunitě, vřele vám doporučuji použít webovou stránku Freedom Cell Network k prohledávání map a hledání lidí a skupin ve vaší oblasti.
Osobní setkání budou vždy lepší než digitální spojení. Ve skutečnosti vám doporučuji, abyste se zúčastnili nadcházejícího ‚Exit and Build Land Summit 4‘ a setkali se s podobně smýšlejícími milovníky svobody.
Summit se koná od 16. do 20. května v Bastropu v Texasu (u Austinu) a organizuje ho John Bush, spoluzakladatel The Freedom Cell Network a zakladatel Live Free Academy.
John a jeho žena Rebecca sdružují usedlíky, regenerativní rančery, dobrovolníky, nezávislé osoby, specialisty na přežití v přírodě a podnikatele, aby diskutovali o tom, jak můžeme vybudovat komunity, které odolají útokům technokratického státu.
Ať děláte cokoli, je nutné tyto informace šířit co nejdále a začít plánovat budoucnost. Je třeba abychom povstali a podnikli rozhodné kroky. Naši potomci spoléhají na to, že jim zanecháme lepší, svobodnější svět….
