Čína straší novými zbraněmi. Ukázala střely, které mohou zasáhnout Spojené státy

Hřmění stíhaček na obloze a kolony nosičů raket i obrněných vozidel projíždějící kolem náměstí Nebeského klidu v Pekingu; Velkolepá vojenská přehlídka, kterou pořádal čínský prezident Si Ťin-pching, byla varováním pro potenciální nepřátele.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nesmrtelnost je možná, věří Putin. Jeho privátní hovor s prezidentem Číny zachytily mikrofony

Analytici se shodují, že pokud měla přehlídka nějaké hlavní téma, pak to bylo to, že Lidová osvobozenecká armáda sází na bezpilotní systémy, aby získala potenciální výhodu v boji, píše deník The New York Times.

Nové hrozby pro americké námořnictvo

Jedním z největších varování pro americké síly bylo představení čtyř nových modelů protilodních střel, z nichž tři byly hypersonické, což znamená, že letí nejméně pětkrát rychleji než zvuk a mohou manévrovat, aby se vyhnuly obraně. „Rozhodnutí Pekingu předvést tyto zbraně vysílá Tchaj-wanu a Washingtonu vzkaz, že Čína dokáže ohrozit americké válečné lodě,“ řekl Timothy R. Heath, vedoucí výzkumník analytického výzkumného RAND, který se zabývá studiem čínské armády.

Nejpozoruhodnější protilodní zbraní je pravděpodobně YJ-19 – řízená střela, která zřejmě využívá scramjetový motor. Ten spaluje palivo ve vzduchu proudícím nadzvukovou rychlostí, což pomáhá raketě dosáhnout velmi vysoké rychlosti. „Vlastnosti rakety naznačují, že by mohla mít jak vysoce nepředvídatelnou trajektorii letu, tak schopnost letět poslední část trasy v nižší výšce než balistické střely, i když nižší rychlostí,“ uvedl Eric Heginbotham, hlavní vědecký pracovník v programu bezpečnostních studií na Massachusetts Institute of Technology.

Není ale jasné, zda jsou střely YJ-19 a další nové představené zbraně již ve výzbroji. Potenciální dopad na zranitelnost lodí amerického námořnictva bude podle Heginbothama záviset na tom, kolik raket Čína dokáže vyrobit a nasadit. „Ne vše, co předvedou, bude funkční. To platilo v minulosti a platí to i nyní,“ podotkl.

Nové zbraně pro pozemní jednotky

Na přehlídce byla představena také nová obrněná pozemní vozidla, která lze vysadit z transportních letadel. Ta jsou vybavena zařízeními připomínajícími periskopy, která vojákům umožňují pozorovat okolí z vnitřku vozidla.

Joshua Arostegui, výzkumný ředitel China Landpower Studies Center na U.S. Army War College, uvedl, že nová vozidla ukázala, že Čína investuje do možného rychlého nasazení na Tchaj-wanu nebo dokonce daleko za hranicemi Číny. „Přidání tak pokročilých obrněných vozidel k výsadkovým jednotkám poskytne těmto lehkým pěchotním silám mnohem větší palebnou sílu a ochranu, když budou vysazeny za nepřátelskými liniemi nebo budou rychle reagovat na nebezpečné situace v zahraničí,“ řekl Arostegui.

Na přehlídce byly také představeny dálkově ovládané obrněné buginy, které mohou odstraňovat miny a sbírat zraněné vojáky. „Největším problémem těchto systémů budou náklady a opravy,“ poznamenal Arostegui.

Budoucnost námořních a vzdušných bojů

Další technikou, kterou Čína představila, byly ponorné drony. To signalizuje ambice Číny soutěžit s USA pod hladinou moře pomocí „extra velkých bezpilotních podmořských vozidel“. Jedno z nich bylo přes 18 metrů dlouhé plavidlo ve tvaru torpéda s hladkým trupem. O nových čínských podmořských plavidlech nebo o tom, jak si vedou ve srovnání s podobnými plavidly vyvíjenými Spojenými státy, Ruskem a dalšími námořními velmocemi, je známo jen málo. Podle Jennifer Parkerové, bývalé důstojnice protiponorkového boje v australském námořnictvu, je ale pozoruhodný především samotný počet podmořských plavidel, která Čína vyvíjí. „Rozmanitost typů naznačuje, že v této oblasti mohou být pokročilejší než jiné země,“ domnívá se Parkerová.

Po obloze nad Pekingem se zároveň prolétly stíhačky, bombardéry a další letouny, zatímco na zemi nákladní vozy převážely velké drony, které vypadaly jako malé stíhačky. Šlo o znamení čínských plánů spojit v budoucích válkách pilotované a bezpilotní letouny.

Čína a další mocnosti sázejí na to, že umělá inteligence umožní pilotovaným stíhačkám létat po boku takzvaných „loajálních parťáků“, tedy dronů, které mohou pomáhat sledovat a útočit na nepřátelská letadla a bránit raketám v zásahu pilotovaných stíhaček. Andreas Rupprecht, expert na čínské vojenské letectví působící v Německu, podotkl, že počet velkých dronů a bezpilotních letadel v přehlídce ukázal, že Čína se tomuto novému oboru intenzivně věnuje. „V mnoha technologických oblastech je Čína na rychlé cestě,“ řekl Rupprecht. Žádné z bezpilotních letadel však nebylo předvedeno v letu.

Jaderná expanze

Nejsledovanějšími jednotkami během přehlídky byly čínské jaderné síly. Patřily k nim rakety označené jako „DF-31BJ“, což naznačuje plány na rozšíření mezikontinentálních sil, které by mohly zasáhnout Spojené státy. „Může jít o verzi čínské silniční mezikontinentální jaderné rakety DF-31, upravené pro odpalování ze sila,“ uvedl Ankit Panda, vedoucí pracovník Carnegie Endowment for International Peace a autor knihy The New Nuclear Age (Nová jaderná éra).

Čína na přehlídce předvedla rakety s jadernou hlavicí pro ponorky a letadla. Nezveřejnila ale, kolik jaderných zbraní má. Federace amerických vědců však odhaduje, že Čína má asi 600 hlavic. Čína také modernizovala rakety, ponorky a bombardéry, které mohou tyto hlavice nést.

V posledních letech Čína také vybudovala tři pole raketových sil v severních pouštích. Podle Pandy se zdá, že přítomnost rakety DF-31BJ na přehlídce potvrdila odhady americké armády, že raketa bude instalována alespoň v některých z přibližně 320 sil. Čínská vláda se však o silových polích veřejně příliš nevyjadřuje. „Prozatím je přehlídka DF-31BJ pravděpodobně nejblíže tomu, aby Čína uznala existenci nových sil,“ uvedl Panda.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Kim Čong-unova pevnost na kolech. Do Pekingu přijel obrněný a luxusní vlak diktátora KLDR