Cítit se jako Super Mario. Zloduch Bowser měl být impozantní, říká designér čtyřmetrové sochy

Socha kompletně vznikla v Česku. Lubor Zelinka a jeho kolegové z kladenské pobočky Lega na ni pracovali osm měsíců. Další tisíce hodin strávili konstruktéři při skládání sochy. Bowser vedle své obrovské výšky a váhy zaujme i pohyby. O to se starají elektromotory, které jsou ukryté v těle tvora, jenž krunýřem s ostny připomíná želvu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Videohra oživí slavnou českou postavu. Ze Švejka se stane velitel torpédoborce

Bowser se zrodil už před dvěma lety, ale poté z Kladna vyrazil na cestu po světě. Objevil se na řadě festivalů, aby se po dvou letech vrátil do Prahy a zamířil na zdejší Comic-Con. Na akci pro milovníky sci-fi, fantasy, komiksů nebo videoher dorazil také designér sochy Lubor Zelinka.

„Model vidím poprvé po dvou letech od sestavení a odeslání,“ přiznává Zelinka v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Český designér se mimo jiné podílel i na závodním speciálu Peugeot 9X8 Hybrid Hypercar z Lega, který konstruktéři sestavili během 24 hodin.

Jak se zrodila celá myšlenka na proměnu Bowsera z malé stavebnice ve čtyřmetrovou obrovskou sochu? 
Máme to štěstí, že v Lego Kladno pracujeme jako marketingová podpora našich krásných stavebnic. Většinou je vezmeme a nějaké zvětšíme, aby se potom dostaly jako sochy do obchodů nebo na akci jako je Comic-Con. V případě Bowsera jsme všem divákům, návštěvníkům a fanouškům chtěli zprostředkovat stejný pocit, jaký má Mario, když Bowsera potká. Proto jsme ho museli opravdu hodně zvětšit. Nejtěžší bylo zvolit správné měřítko, aby byl dostatečně impozantní a dal se odvézt a někde vystavit. Volba měřítka byla docela složitá.

V jakém měřítku socha je? Jaké byly ještě další možnosti, než jste dospěli k tomu finálnímu? 
My jsme chtěli co největšího, protože jeho velikost ve hře je velká a masivní. Nakonec jsme zvolili měřítko 11:1, což je shodou okolností to samé měřítko, jako jsme použili u závodního vozu Peugeot 9X8 Hybrid Hypercar. Funguje to hezky, myslím si, že když k Bowserovi přijdete, tak máte dojem, že je opravdu impozantní.

Co následovalo po volbě měřítka? 
Používáme speciální počítačový program, kde základní model převedeme do kostiček a na modelu pak v podstatě sochaříme. Upravujeme jeho tvary, abychom znázornili všechny detaily, ručně nakreslíme třeba oči nebo spáry. Kostky máme úplně stejné, standardní, jako si můžete koupit ve stavebnicích. Máme velký sklad a nakupujeme ve velkém. V podstatě nemáme žádnou tajnou kostku. Uvnitř není žádná obrovská kostka, která to drží celé pohromadě.

Chtěli jsme co největšího, protože jeho velikost ve hře je velká a masivní. Myslím si, že když k Bowserovi přijdete, tak máte dojem, že je opravdu impozantní.

Když máte vymyšlený návrh a model, na čem pracujete dále? 
Ve chvíli, kdy je hotový design z kostek, což znamená, že máme vnější tvar, základní rozměry a barevnost, tak nastupují kolegové konstruktéři. Model samozřejmě nestojí sám o sobě, vevnitř je ocelová konstrukce a v případě Bowsera bylo složité vymyslet, kde budou elektromotory, které s modelem hýbou. Jaké pohyby si můžeme dovolit, abychom motory zatěžovali ideálně, kolik cyklů zvládnou a jak pohyby sladíme do harmonického celku. Osvědčilo se mi, že původní profesí jsem animátor a dokázali jsme vytvořit hezkou animaci.

Když vidím koleno nebo nohu Bowsera, tak mě napadá, jestli je to celé jako masa kostiček lega. Nebo je někde duté místo, které by sloužilo jako taková kulisa?
Je to slupka plastového materiálu a kostek kolem poměrně masivní ocelové konstrukce. Některé části jsou duté, třeba prostor v krunýři je dutý.

Vy jste designér, který soše dal myšlenku a říkal, že to bude vypadat takto. Ale když vezmete celý tým kolem sebe. Kolik lidí na Bowserovi dělalo?
Raději řeknu profese, kterých bylo deset nebo jedenáct. Uprostřed všeho stojí projektový manažer, který to řídí. Kromě designéra jsou tu konstruktéři: mechaničtí a elektro. Pak je produkční specialista technolog. Ten musí dát dohromady, co navrhne designér a konstruktér, a musí říct, kolik kostek se objedná ze skladu, jak se slepí nebo kudy povede kabeláž. Dále máme specialisty z oddělení kvality, kteří zajistí, aby model byl bezpečný. Pak na něm pracovali šikovní modeláři, kteří dostanou počítačové modely jednotlivých částí a je na nich, aby použili správné kostky a slepili je tak, aby to drželo. V neposlední řadě jsou tu mechanici, kteří model musí sestavit a vyzkoušet. Nakonec přichází logistika, nákup a dál nechci vyjmenovávat, protože vždycky na někoho zapomenu a je to trapné.

Pokud by nám přišlo všech 600 tisíc kostek naráz, tak bychom neměli kde stavět.

V Bowserovi je 663 900 kostiček. Říkal jste, že je musíte objednávat ze skladu. Přijdou vám všechny najednou nebo chodí v nějakých várkách?
V tomto případě chodí ve várkách, protože ten model je v podstatě několik samostatných modelů integrovaných do sebe, které se stavěly zvlášť. Každý má svůj kusovník a na něj přijdou kostky. Kdyby přišlo všech 600 tisíc kostek naráz, tak bychom neměli kde stavět.

Pokud by si někdo pořídil takové množství kostek, dokázal by si čtyřmetrového Bowsera sestavit doma?
Určitě. Když by si k tomu pořídil i ty motory a konstrukci, tak samozřejmě může. Je to standardní Lego.

Kolik času by mu to zabralo? Tím se dostáváme k tomu, jak dlouho vám trvala příprava celého projektu od myšlenky ke složení modelu? Za jak dlouho konstruktéři celou sochu postavili?
Nám to trvalo asi osm měsíců, ale je to 3900 člověkohodin. Takže pokud máte hodně času, tak to určitě dokážete, ale nebude to tak rychlé jako u nás.

GALERIE: Podívejte se, jak vypadá unikátní model hypersportu

Když na sochu koukáte a vidíte, jak je obrovská, a k tomu si představíte, kolik na ní bylo času a práce, tak jaké cítíte emoce?
Model vidím poprvé po dvou letech od sestavení a odeslání. Působí na mě stejně impozantně, jako jsme chtěli na začátku. Také působí tak jako před těmi dvěma lety. Je super vidět ho, že funguje. Stál jsem tady opodál, pozoroval lidi a je to super pocit vidět fanoušky, které to sem přilákalo a chtějí si s ním hrát.

Nepadne na vás bolehlav nebo bolest rukou, když si při pohledu na sochu vybavíte, kolik bezesných nocí jste nad ní musel strávit, anebo kolik kostiček se muselo dát dohromady?
To jsou věci, co člověk rád zapomene, když je  model hotový. Byla spousta bezesných nocí, ale když je pak výsledek hotový a funguje, jak jsme chtěli, tak už je to jenom radost.

Kromě Bowsera jste se také podílel na převedení stavebnice závodního vozu Peugeot 9X8 Hybrid Hypercar do životní velikosti. Socha Bowsera je z běžného Lega, zatímco Peugeot je ze stavebnice Lego Technic. Lišilo se skládání a příprava těchto dvou projektů?
Bowser je klasický lego systém, který používáme u většiny našich modelů. Dejme tomu, že je to u nás zavedenější. Máme na něj víc specialistů, odborníků a modely dokážeme lepit. Primární rozdíl bych viděl v tom, že klasické lego se staví řadu za řadou. Já to rád přirovnávám k 3D tisku, kdy se každá řada lepí. Model je potom jako jeden kus plastu, který drží pohromadě. Lego Technic se staví ve všech třech osách najednou a nelepíme ho. Na to nemáme žádnou lepící metodu, takže model je nelepený a opravdu drží jenom stavebním systémem a o to větší výzva je navrhnout to tak, aby to opravdu drželo.

U Peugeotu jste řešili, že některé části jsou zvětšeniny stavebnice. Ty největší měly i několik metrů. U Bowsera tedy nic takového nebylo potřeba, protože se sestavil z klasických kostiček lega.
Tady jsou zvětšeniny elementů, ale sestavené nebo slepené z malých kostiček lega. Například zvětšíme celou nohu nebo celou spodní čelist, která ve stavebnici je z 20 kostiček. Zatímco u Technicu jsme opravdu zvětšovali zvlášť jednu kostku za druhou.

Který návrh z těchto dvou stavebnic byl snazší?
Každý náš projekt je unikátní a je u něj jiná výzva, takže těžko je porovnávat. Systémové modely jsou pro nás trošku jednodušší, protože jich děláme víc, máme s nimi víc zkušeností. Technic modely jsou možná větší výzva. Ale rozhýbat všech těch osm devět pohybů Bowsera byla taky zajímavá práce.

VIDEO: Lego místo hlav. Policie v Kalifornii zaujala ochranou