Co skutečně stojí za Trumpovými cly?

Drakonická cla jsou v posledních dnech hlavním tématem všech médií, i když o nich americký prezident hovořil ještě dlouho před samotnými volbami. Málokdo se však zabývá tím, jaký je skutečný důvod, který k jejich zavedení vedl.

Tento důvod rozkrývá následující analýza, která naznačuje, že Trump měl nyní pouze dvě možné cesty jak vyrovnat obchodní bilanci USA: devalvovat dolar nebo zavést cla.

Obojí by silně „zamávalo“ světovou ekonomikou, nicméně, cla jsou z obojího uvedeného stále tou lepší variantou nejen pro USA, ale i pro zbytek světa, který využívá dolar jako rezervní měnu…

V reakci na cla se zcela předražené ceny na akciovém trhu, zejména na Wall Street a německé burze, propadly asi o 10 procent.

To, co se děje, je v rozporu s hluboce zakořeněným přesvědčením, nebo spíše dogmatem, které po desetiletí kázala mainstreamová média, o požehnání absolutního volného obchodu, který je spásou této planety.

Politicky absolutní volný obchod odpovídá unipolárnímu světonázoru.

Tento unipolární světonázor je však zpochybňován právě těmi zeměmi, které z něj v posledních třiceti letech nejvíce těžily, jmenovitě Čínou, Indií a mnoha dalšími. Svět je proto v globálním otřesu bezprecedentních rozměrů.

Další lež o hodnotovém Západu

Podíváme-li se na otázku volného obchodu podrobněji, narazíme jen na další lež o hodnotovém Západu.

Pokud pomineme politicky motivované sankce proti Rusku, existuje spousta dalších deformací volného obchodu na této planetě prostřednictvím různých dotací, nebo daňových úlev, kterými jednotlivé země získávají výhody – nebo potíží jako je daň z CO2.

Člověk může donekonečna filozofovat o výhodách a nevýhodách volného obchodu. Proto nemá smysl přistupovat k tomuto tématu dogmaticky.

Nesporné je například to, že existuje mnoho surovin potřebných pro moderní společnost, které jsou na této planetě velmi nerovnoměrně rozloženy (např. vzácné nerosty, lithium atd.), nebo zdrojů energie, jako je plyn nebo ropa.

Zejména malé země nemohou samy vyrobit všechno potřebné zboží. To byl také jeden z hlavních argumentů využitých pro integraci Evropy do Evropské unie.

Předpokládalo se, že velká hospodářská oblast s téměř půl miliardou lidí, jako je EU, bude schopna sama vyrábět všechny potřebné průmyslové výrobky.

Různé konkurenční podmínky

Kromě EU a USA však existují i další ekonomické oblasti, které mají komparativní výhody, jako jsou nižší mzdy, nižší sociální a environmentální standardy, vyšší pracovní disciplína, nižší náklady na bydlení, nižší náklady na energie atd., jako například v Číně nebo Indii.

Takové země pak mohou jednoduše „odříznout vodu“ od ostatních zemí v režimu totálního volného obchodu, což má za následek, že Evropa a USA jsou pomalu deindustrializovány.

Příkladem je spotřební elektronika, počítačová technika nebo polovodičový průmysl. Pokud chcete tyto tendence zastavit nebo dokonce zvrátit, máte jen dvě možnosti: buď se Evropa a Amerika připojí k Číně a Indii, pokud jde o tyto nízké standardy nebo zavedou cla, která tyto nerovnosti kompenzují.

Dále je to čiré pokrytectví, když jsou naše průmyslové výrobky v této zemi zdražovány díky regulacím a uhlíkovým odpustkům, díky nimž pak již nejsou konkurenceschopné na světovém trhu.

Mezitím jsou dováženy levné výrobky, které jsou levné i díky tomu, že se jejich výroba obejde bez těchto norem!

Země, které obhajují volný obchod, z něj mají obvykle největší prospěch. Tradičním zastáncem volného obchodu byla Anglie, první průmyslová země na světě.

Další rozvíjející se průmyslové země jako Německo, USA nebo Japonsko mohly rozvíjet svůj průmysl pouze za vysokými celními bariérami.

Celní politika severoamerických států byla skutečnou příčinou americké občanské války. Industrializovaný sever potřeboval cla, aby se ochránil před britskou konkurencí, zatímco agrární jih chtěl nakupovat levnější anglické zboží.

Osvobození otroků bylo v té době jen dobromyslnou záminkou pro tuto válku. Sever nepotřeboval otroky pro průmyslovou výrobu, zatímco zemědělská ekonomika Jihu na nich byla založena.

Obrovský obchodní deficit USA

Dnes obchodní bilance USA  vykazuje roční deficit kolem 1 bilionu dolarů. V únoru 2025 USA dovezly zboží v hodnotě 400 miliard dolarů a vyvezly zboží a služby v hodnotě 280 miliard dolarů. Celkový obchodní deficit USA je asi šestnáct bilionů dolarů.

Tento gigantický deficit je způsoben rolí dolaru jako světové rezervní měny. Na konci druhé světové války se vítězné mocnosti na konferenci v Bretton Woodu dohodly na zavedení dolaru jako světové rezervní měny.

Všechny ostatní národy musely definovat svou měnu ve vztahu k dolaru. Cílem bylo vytvořit přiměřeně stabilní globální monetární systém jako základ pro vytoužený ekonomický vzestup.

To mělo zabránit měnovým devalvačním závodům, které byly běžnou praxí před válkou. Před válkou se jednotlivé země snažily získat výhody prostřednictvím devalvace měny, která byla v té době jednou z příčin ekonomické krize.

Dolar měl být podložen zlatem. Jedna unce zlata měla podle definice hodnotu 35 dolarů. Vzhledem k tomu, že rostoucí světová ekonomika měla po válce neustále rostoucí poptávku po dolarech, krytí zlatem nebylo z dlouhodobého hlediska udržitelné.

Nicméně v globálním obchodu se surovinami, zejména ropou, se platilo v dolarech. Každá země na této planetě proto nadále potřebovala dolary pro svou ekonomiku. Dolar proto zůstal světovou rezervní měnou i po zrušení krytí zlatem.

Deformace směnného kurzu dolaru

Zdá se, že stále rostoucí poptávka po dolarech v globální ekonomice vedla k pokřivení směnného kurzu dolaru v dlouhodobém horizontu. Dolar je nyní předražený ve srovnání s výkonem americké ekonomiky.

V současné době existují pouze dva způsoby, jak v krátkodobém horizontu vyrovnat obchodní bilanci USA:

1. Devalvace dolaru možná o 25-30 procent
2. Dovozní cla jsou zhruba na stejné úrovni, jako to právě udělal Donald Trump.

Devalvace dolaru o 25-30 procent by vyvolala globální finanční tsunami, protože mnoho cenných papírů v rozvahách mnoha bank a pojišťoven je denominováno v dolarech.

Představte si, co by se stalo, kdyby pozice dolaru musela být devalvována v těchto mnoha rozvahách!

Ve střednědobém horizontu jsou však USA nuceny vyrovnat svou obchodní bilanci, protože země BRICS chtějí nahradit dolar novou obchodní měnou krytou zlatem a vytlačit dolar.

To je legitimní politický cíl, protože zlatem podložená obchodní měna se lépe hodí pro měnící se světový řád než anachronická hegemonie dolaru.

Bez zavedení cel však nahrazení dolaru jako světové rezervní měny povede k tomu, že obrovské množství dolarů bude proudit zpět do USA, což způsobí obrovský nárůst inflace a dolar bude devalvován o 20-25 procent s výše uvedenými důsledky.

Namísto napadání Trumpa by se mezinárodní společenství mělo zamyslet nad tím, jak lze této gigantické transformace ve finančním sektoru dosáhnout bez obrovského otřesu světového finančního systému!