Další rozdmýchávání hysterie: Německé nemocnice se chystají na válku

Německá vláda schválila pod falešnou záminkou hrozby války s Ruskem bezprecedentní megadluh, který musí před svými voliči dále ospravedlnit. Mimo probíhající mediální hysterie, která nebere na vědomí snahy o ukončení konfliktu, se provádí i další kroky, které mají masám naznačit, že se již brzy může Německo opět ocitnout ve válce.

Mimo zde již dříve zmíněného přechodu na válečnou výrobu, který chystají některé německé automobilky, se imaginární válka dotkne také zdravotnictví.

Lze očekávat, že po oficiálním převzetí vlády válečný štváč Merz dále přitvrdí.

Roky se v Německu mluvilo o insolvencích nemocnic, nucených fúzích a během „pandemie“ především o „kolabujícím zdravotnickém systému a přeplněnosti“ v souvislosti s německými nemocnicemi – na to vše se zapomíná.

Nyní je to všechno o válce, o dalším šíření poplašných zpráv, protože to, co bylo před několika lety virem, je nyní zlým Rusem – a to, co mělo před čtyřmi lety přinést kolektivní imunitu, má nyní přinést „válečnou způsobilost“:

První německé nemocnice již nyní cvičí na „případ obrany“. První kliniky se na to cíleně připravují – a tak udržují další kolektivní psychózu, která je používána k ospravedlnění současné nouzové politiky.

S ohledem na údajně rostoucí geopolitické napětí a opakovaná varování před možnými konflikty, například ze strany NATO nebo německé vlády, se dostává do centra pozornosti krizová připravenost také v systému zdravotní péče.

Cílem těchto cvičení je posílit „odolnost zdravotnické infrastruktury“ a zajistit, aby v případě krize či války mohla být zaručena celostátní péče.

Skutečnost, že se tak děje právě ve chvíli, kdy se vyhlídky na mír na Ukrajině poprvé stávají konkrétními, naznačuje rozsah prolhanosti za touto alarmistickou politikou.

Na první pohled a oficiálně je tato iniciativa založena na uvědomění si, že v moderním obranném scénáři musí nemocnice počítat nejen s nárůstem počtu zranění, ale také s výpadky kritické infrastruktury, jako je elektřina, voda nebo komunikace.

První cvičení probíhala na klinikách v Bavorsku a Severním Porýní-Vestfálsku, další spolkové země budou následovat.

Simulovány jsou scénáře jako hromadné nehody, kybernetické útoky na IT nemocnic nebo selhání dodavatelských řetězců pro léky a materiály.

Odborníci zdůrazňují, že německá zdravotnická infrastruktura je i přes svou vysokou kvalitu na tyto extrémní situace připravena jen částečně.

Historicky se pozornost soustředila spíše na civilní mimořádné události, jako jsou přírodní katastrofy, než na vojenské scénáře. Nyní se revidují havarijní plány, školí se personál a zintenzivňuje se spolupráce s Bundeswehrem a zvládáním katastrof.

Některé kliniky již hromadí další zásoby, aby mohly fungovat soběstačně.

Kritici oprávněně považují cvičení za přehnanou reakci a varují před šířením poplašných zpráv. Příznivci válečné rétoriky na druhé straně poukazují na potřebu poučit se z historie a zůstat schopni jednat v případě nouze.

Německá vláda tato opatření podporuje a plánuje jejich zavedení na celostátní úrovni. U populace se teprve uvidí, jak tento vývoj ovlivní „důvěru“ ve zdravotnický systém.