Dnes čeká válečného štváče Macrona drtivá porážka, jde o historicky nejhorší výsledek vládní strany v eurovolbách

Pro nás jsou mnohem důležitější eurovolby v Německu a Francii než u nás. Právě jejich europoslanci totiž rozhodují především – mají jich zdaleka nejvíc, takže i výsledek jejich stran je pro nás mnohem důležitější než to, jak dopadly eurovolby u nás.

Tedy paradoxně právě výsledky v Německu a Francii sleduji především, zajímají mne mnohem víc než výsledky u nás, kde se eurovoleb účastní malá hrstka – a ta ještě vždy výrazně posílí eurohujerské frakce.

Německo a Francie jsou mnohem větší – a vítězné strany z těchto zemí pak mají značnou sílu i v Bruselu.

Nyní se podíváme na Francii a tamní predikce, které jsou pro euroskeptiky velmi optimistické. Francouzi se přece jen i díky tamní obohacovací politice probouzí poněkud rychleji než našinci.

A je třeba zdůraznit, že podobné výsledky se predikují i přes obrovský počet muslimských voličů, kteří samozřejmě volí radikální proislámskou levici.

Co ovšem těší asi nejvíce je předpovídaný ohromný pád Macrona.

Konkrétně jde o nejhorší výsledek v eurovolbách, kterého se dočká strana zastupující prezidenta. Francouzům, kteří jsou asi nejkritičtější zemí ve vztahu nejen k EU, ale také k NATO, samozřejmě vadí Macronovo válečné štváčství, ale také pokračující výměna obyvatel, proti které Macron nic nedělá.

Macronova frakce bude navíc ochuzena nejen díky francouzským voličům, ale bude mít výrazně méně europoslanců i z dalších západních zemí. Některé strany jeho frakce se do EP vůbec neodstanou (např. Švédsko) a jiné oslabí o více než polovinu (např. Holandsko).

Paradoxně Macronovu europarlamentní frakci „zachraňují“ zejména čeští a slovenští voliči, kteří strany jeho frakce do značné míry preferují (ANO a Progresívne Slovensko) a rozhodně je neoslabí.

Na druhou stranu je velkou nadějí drtivá výhra Marine le Pen – její strana RN se v rámci celého europarlamentu stane druhou nejsilnější – hned po německé CDU, která má vždy nejvíce europoslanců…

Strana prezidenta Emmanuela Macrona utrpí v nedělních volbách do Evropského parlamentu historickou porážku. Není těžké uhodnout, že po této obrovské porážce se ještě více uchýlí k zahraniční politice.

Poté, co neuspěl ve své vlastní zemi, snaží se dosáhnout nevyčíslitelných a neexistujících úspěchů v mezinárodním světě.

Podle středečního průzkumu veřejného mínění agentury IFOP-Fiducial se Macronova strana čtyři dny před volbami do Evropského parlamentu nedokázala zlepšit a zůstala beze změny na 15 procentech. Strana Marine Le Penové má v průzkumech 33 procent. 

Žádná vládní strana ve Francii neprohrála tak ponižujícím rozdílem od roku 1979, kdy se konaly první volby do Evropského parlamentu na stranických kandidátkách.

Pravda, je také vzácné, aby vládnoucí strana vyhrála volby, které lze považovat zhruba za volby v polovině volebního období; naposledy se tak stalo v roce 2009, kdy tehdejší prezident Nicolas Sarkozy vyhrál volby do Evropského parlamentu.

Šest francouzských stran se nyní uchází o křeslo v Evropském parlamentu. Po Marine Le Penové (RN) a Macronovi (koalice čtyř stran) bude Socialistická strana třetí s 13,5 procenty, ale nakonec by mohla Macrona snadno předstihnout.

Komunistická a promuslimská strana Jeana-Luca Mélenchona by mohla získat 8 procent (volí ji z 99% muslimové,  členové Antify apod), klasická gaullistická, středopravicová strana 7,5 procenta a protiimigrační strana Érica Zemmoura, která vznikla teprve před dvěma lety a nemá mezi mladými lidmi (etnickými Francouzi) konkurenci, 6 procent.

Odhady počtu křesel IFOP naznačují, že krajně levicová Strana zelených, která je stále na 5 procentech, ale neustále klesá, bude vyřazena.

Očekává se, že volební účast mírně překročí 50 procent.

Macron je v současné době v polovině svého druhého pětiletého prezidentského období a podle francouzské ústavy se nemůže ucházet o třetí mandát poté, co jeho současné funkční období v roce 2027 vyprší.