Do aktivní obrany Česka by se v případě jeho napadení podle dat STEM bylo v podpůrných rolích ochotno zapojit 53 procent tuzemské populace. K těmto úlohám patří například činnost v logistice, IT nebo zdravotnictví. Mezi těmito lidmi jsou rovnoměrně zastoupeni muži i ženy všech věkových kategorií. Menší zájem bránit zemi projevují lidé s nižším vzděláním – 43 procent. Naopak […]
Menej ako 1 min. min.
Do aktivní obrany Česka by se v případě jeho napadení podle dat STEM bylo v podpůrných rolích ochotno zapojit 53 procent tuzemské populace. K těmto úlohám patří například činnost v logistice, IT nebo zdravotnictví. Mezi těmito lidmi jsou rovnoměrně zastoupeni muži i ženy všech věkových kategorií. Menší zájem bránit zemi projevují lidé s nižším vzděláním – 43 procent. Naopak vyšší ochotu, 69 procent, projevují absolventi vysokých škol.
ČTĚTE TAKÉ: Pět procent HDP na zbrojení? Peníze podpoří válečnou propagandu, míní Klaus. Jsem fatálně proti
O poznání méně lidí již jeví zájem se do obrany zapojit se zbraní v ruce. Na tuto otázku kladně odpovědělo 28 procent respondentů. Mezi nimi převažují muži (42 procent) nad ženami (15 procent) a mladí lidé nad osobami ve vyšším věku.
Zájem o vstup do armády klesá
Navzdory vyhrocené geopolitické situaci klesá zájem Čechů o službu v armádě, vstup do aktivních záloh i o měsíční dobrovolná cvičení. Ještě v lednu letošního roku o vstupu do aktivních záloh Armády ČR uvažovala čtyři procenta populace, v červnu ale již jen tři.
O čtyři procentní body z lednových 18 procent pak klesl počet lidí, kteří by zvážili možnost měsíčního dobrovolného cvičení. Podíl lidí, kteří o službě v armádě neuvažovali a ani neuvažují, se naopak zvýšil ze 75 procent na 79 procent.
Nezájmu lidí o vstup do armády si je vědoma i ministryně obrany Jana Černochová (ODS). „Není se čemu divit. Je to celoevropský jev i na pozadí války na Ukrajině. Lidé se prostě bojí vstupovat do armády, když vědí, že je ta válka takhle blízko a že by mohli jako profesionální vojáci nebo příslušníci aktivní zálohy být nějakým způsobem součinní v rámci tohoto válečného konfliktu,“ řekla ministryně v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.
Skepse ke zvyšování výdajů na zbrojení
Mezi českými občany klesá i podpora zvyšování výdajů na zbrojení. Nejvíce lidí (34 procent) v červnu zastávalo názor, že peníze vynakládané na obranu by měly zůstat na dvou procentech HDP. Ve srovnání s lednem se jedná o pokles o pět procentních bodů. Naopak se z 19 na 22 procent zvýšil podíl lidí, kteří výdaje na obranu za současné ekonomické situace považují za přehnané a Česko by podle nich mělo peníze vynaložit jinak.
Devatenáct procent respondentů pak nemá na financování armády žádný názor. Podle analytika STEM Jiřího Táborského jsou tyto postoje dány i tím, že česká veřejnost za větší ohrožení považuje migraci, terorismus a islámský fundamentalismus.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Polní kuchyně za cenu rodinného domu? Mikulecký varuje před „tupým“ utrácením ministerstva
