Do posledního sankčního balíčku zahrnula EU i německé občany, kteří mají tímto zmražený majetek a nesmí vstoupit na území EU

Zatímco džihádisté, jejichž cílem je změnit Evropu v jeden velký chalífát, jsou ze strany EU dlouhodobě vítáni takřka se slavobránou, tak občané, jejichž názory nejsou v souladu s Bruselem, jsou stále častěji perzekuováni.

To vidíme jak na perzekucích názorových oponentů, tak na rostoucím počtu občanů EU, kteří nesmí cestovat do některých vybraných zemí. Naposledy šlo například o zákaz vstupu některých odpůrců islamizace Evropy z Německa a Dánska  do Itálie.

Dlouhodobě jsou pak na pranýři novináři, kteří se rozhodli psát o válce na Ukrajině z poněkud jiného pohledu. V demokracii, kde platí svoboda slova, by se tyto názorové oponenty nikdo nepokoušel trestat.

Názoroví odpůrci mají možnost proti nim argumentovat a nechat na čtenářích, aby si sami vybrali, čemu uvěří.

Jenže demokracie je jen iluze těch, kteří věří, že v ní žijeme. Oponentní hlasy jsou potlačovány a lidé jsou nuceni platit za propagandu jedné jediné vybrané ideologie. To se týká mnoha zemí pod kuratelou EU, včetně Německa.

Tam se už dlouho vrací zpět do 30. let třeba i tím, že cílí na likvidaci politické konkurence, ale i vězněním názorových oponentů.

A ty, které nemohou uvěznit, alespoň perzekuují na dálku – či na ně dokonce uvalují sankce, včetně zákazu vstupu od jejich vlastní rodné země…

Přesně to bylo součástí 17. balíčku sankcí, který nedávno vydala EU. Sankce proti dvěma německým novinářům přišly zcela jistě na popud německé vlády, která ostatně 4. říši ve skutečnosti velí.

V tomto balíčku nyní poprvé uvalila sankce na dva německé občany, kteří pravidelně podávají zprávy z Ruska a Donbasu a podle názoru Bruselu zaujímají postoj, který je příliš prokremelský, a tím „manipulují veřejným míněním.“

To, že jím manipuluje i mainstream – a především samotná EU – se již samozřejmě nezmiňuje.

Každý, kdo není v plném souladu s „hodnotovým Západem“ a jeho narativy, musí být potrestán, jak ukazuje případ Thomase Röpera (Anti-Spiegel) a Aliny Lippové.

Zejména od vypuknutí války na Ukrajině tito novináři pravidelně poskytují alternativní perspektivy prostřednictvím poznatků z terénu.

Oba za svou novinářskou práci dokonce skončili na ukrajinských seznamech smrti a nyní jsou i na sankčních seznamech EU.

Alina Lipp k tomu uvádí:

Poprvé EU zakazuje svým vlastním občanům vstup do Evropy: Thomas Röper a já jsme dnes byli sankcionováni EU kvůli našim zprávám z Donbasu. Důsledky pro nás:

„Na osoby dnes zařazené na seznam se bude vztahovat zmrazení majetku a občané a společnosti z EU jim nebudou moci zpřístupňovat finanční prostředky.

Kromě toho se na fyzické osoby bude vztahovat zákaz cestování, který jim zabrání ve vstupu na území EU nebo průjezdu přes něj.“ Svoboda projevu ve „svobodné, demokratické Evropě“ je konečně mrtvá.

Jedná se o jedinečné porušení tabu, a to i podle standardů EU: protože jejich práce prosazuje „nesprávný“ úhel pohledu, je jakýkoli tok peněz ke dvěma občanům země EU trestným činem a dokonce je jim zakázán vstup na území Unie.

Ospravedlnění zní jako orwellovský román: Röper je „zapojen do využívání manipulace s informacemi a vlivu šířením systematických dezinformací o válce, a tím manipulací veřejného mínění v Německu ohledně podpory Ukrajiny.“

Lippová podle zdůvodnění využila „své role válečné zpravodajky […] šířit ruskou válečnou propagandu, která narušuje a ohrožuje bezpečnost a stabilitu v Unii a ve třetí zemi.“

Tato formulace sama o sobě ukazuje, že Brusel se stará o ochranu svých narativů – a nevyhýbá se ani sankcím vůči občanům EU. Ve svatém boji proti „dezinformacím“ jsou elity ochotny použít jakékoli prostředky.

Je jen otázkou času, kdy budou také zrušeny kritické mediální formáty v zemích EU s tvrzením, že „manipulují veřejným míněním,“ protože pochybují o smyslu bezpodmínečného přezbrojení Ukrajiny.

A co když se to nakonec nebude týkat jen Ukrajiny, ale jakýchkoli existujících témat – tedy čehokoli, co je v rozporu s narativy EU?

I k tomu zcela jistě nakonec dojde…