
Boryt se používal při barvení tkanin, získávalo se z něj modré barvivo, takzvané nepravé indigo. Na Pálavě ale zplaněl a začal se nekontrolovaně šířit, především na jihovýchodně orientovaných bezlesých strmých svazích Děvína, kde vytlačoval například šalvěj etiopskou, pálavský klenot kosatec písečný nebo ozdobné kontinentální trávy kavyly. Na plochách s dominancí borytu neroste ze vzácných a ohrožených druhů téměř nic.
DÁLE ČTĚTE: Záhada ztraceného buldočka: Zoufalí majitelé našli psa 1600 kilometrů od domova
Ochránci přírody a dobrovolníci začali rostlinu vytrhávat každé jaro už před lety, v posledních šesti letech se o to starali lidé v projektu LIFE SouthMoravia, který v prosinci končí. „Díky začlenění likvidace borytu mezi aktivity projektu LIFE se nám uvolnily ruce na jiné činnosti, a to s vědomím, že potlačování borytu je na několik let v dobrých rukou. Boryt zcela nezmizel, ale vyskytuje se na Děvíně a Kotli v tolerovatelném množství, jako tomu ostatně bylo i dlouho před jeho expanzí na začátku tisíciletí,“ uvedl vedoucí správy chráněné oblasti Jiří Kmet.
Ochránci přírody počítají s tím, že ve vytrhávání rostliny budou pokračovat. „Ale už to nebude masová záležitost. Předpokládám, že už budou stačit menší skupinky, které ty jednotlivé rostliny vytrhají,“ řekl Kmet.
Takzvané borytobraní se poprvé uskutečnilo v roce 2016, kdy 25 dobrovolníků ručně vytrhalo boryt na ploše asi 1,5 hektaru. Dobrovolníků přibývalo, zvládli vytrhat stále větší plochu. Loni už tak nebylo téměř co vytrhávat. Zbavit se borytu přitom vůbec není jednoduché, je třeba vytrhat rostlinu po rostlině. A vzhledem k tomu, že přežívání semen borytu v semenné bance činí osm let, je třeba akci opakovat každoročně.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Útok zuřícího medvěda na Slovensku. Peter si zachránil život sekyrou, ukazují záběry
