Ruské jednotky na Ukrajině neustále postupují, což má dopad nejen na vojenskou situaci, ale také na ekonomické podmínky v případném poválečném uspořádání. S jejich postupem totiž ruské jednotky dobývají i ložiska surovin, jako je například největší ložisko lithia v Evropě. To může být problém i pro dohodu o surovinách mezi Ukrajinou a USA. Je známo, […]
Již v prosinci 2024 se ruské jednotky přesunuly do vesnice Ševčenko u Prokrovska na Donbasu. To znamenalo, že měli na dosah nejen vesnici, ale následně i nejdůležitější ložisko lithia v Evropě a následně ho v posledních dnech dostali pod svou kontrolu.
A to není rozhodně jediné ložisko nerostných surovin, které již Rusko považuje za vlastní.
„Vzhledem k tomu, že Rusko okupuje asi pětinu ukrajinského území, kontroluje již mnoho ložisek titanu, manganu, uranu a dalších důležitých minerálů, podle mapy sestavené Institutem pro studium války, výzkumnou skupinou se sídlem ve Washingtonu.
Moskevské síly také zničily nebo obsadily některé z největších ukrajinských uhelných dolů,“ upozorňuje New York Times v článku.
To způsobuje Ukrajině stále větší potíže. Dokonce i během jednání o dohodě o surovinách s USA se Kyjev snažil získat více americké vojenské pomoci a tvrdil, že je také v ekonomickém zájmu USA pomoci Ukrajině, zatlačit ruské síly a zajistit kontrolu nad surovinami.
Tento argument se však u Trumpa neujal. Zároveň nadnesl možnost nových ekonomických dohod a spolupráce s Ruskem, protože dobře ví, že další dodávky zbraní nemohou vyřešit rostoucí problémy Ukrajiny, jako je nedostatek vojáků.
Vždyť k čemu jsou jim zbraně, když je nemá kdo obsluhovat?
Kromě toho se chtějí co nejvíce vyhnout eskalaci konfliktu. Pravděpodobně to je jeden z důvodů, proč Trump usiloval o rychlý mír, včetně územního postoupení Ukrajinou.
Protože čím déle válka trvá a čím dále ruská vojska postupují a tím méně surovin může Kyjev nabídnout USA.
„Jak ruské jednotky pokračují v postupu a dobývání stále většího území, budou také kontrolovat stále více ložisek nerostných surovin,“ řekl NYT Mychajlo Žernov, ředitel americké společnosti Critical Metals Corp, která byla držitelem licence na těžbu ložiska Ševčenko.
„To je problém pro tento byznys,“ komentuje poslední územní zisky Ruska a kontrolu nad ložiskem lithia.
„Ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková, která podepsala dohodu jménem své země, odmítla prostřednictvím svého mluvčího komentovat převzetí ložiska, které je prvním, které se dostalo do ruských rukou od podepsání dohody,“ uvádí NYT.
Z pohledu USA také nezáleží na tom, kdo má nerostné bohatství pod svou kontrolou. Spíše je důležité, aby válka skončila – ložisko lithia je v oblasti frontové linie – aby bylo možné jej rozvíjet a těžit.
Washington se zabývá snížením své závislosti na Číně ohledně vzácných nerostů a surovin – koneckonců, Říše středu je považována za nebezpečí a hlavního konkurenta.
Na Ukrajině však existují další dvě velká ložiska lithia, která lze vytěžit, a která se v současné době nacházejí daleko od frontové linie. Ukrajinské ministerstvo hospodářství již naznačilo, že lokalita, známá jako lithiové pole Dobra, by mohla být prvním projektem, který by mohl být řešen a otevřen soukromým investorům v rámci dohody.
Již existují zainteresované strany, včetně společnosti Critical Metals Corp, která již s ložiskem u Ševčenka utrpěla ztráty. Zasvěcenci z oboru však NYT řekli, že stále existuje mnoho překážek.
Kromě složitých povolovacích postupů se jedná také o zastaralé geologické průzkumy, které nevykazují kvalitu ložiska. Na rozdíl od ztraceného ložiska Ševčenko, které se prokazatelně vyznačuje vysokou kvalitou.
