Dopad kauzy Pfizergate: Chystá se hlasování o nedůvěře, které by mohlo vést k pádu Evropské komise

Vzhledem k tomu, že nedávné hlasování, které bylo cíleno na Ursulu von der Leyenovou, dopadlo v její prospěch, nelze očekávat, že progresivistická většina půjde proti celé zkorumpované Evropské komisi, která také za všech okolností stojí za svojí šéfkou.

Jedna kauza za druhou přitom rozkrývá, jak hluboko je v EU zakořeněna korupce a klientelismus. Kauza Pfizergate je asi největší, nicméně o nic menší zřejmě nebude ani „zelená“ kauza bývalého eurokomisaře Timmermanse, na kterého se také chystají žaloby.

Ten pro změnu velmi štědře uplácel i z vašich peněz klimatické neziskovky, aby podávaly žaloby na evropské firmy, které nejsou v souladu s klimatickou agendou.

Mezitím se rozkrývá další kauza za takzvanou „obranou iniciativou EU, “ ve které figuruje úplatek 40 milionů eur. K této kauze dávám dohromady informace, takže více se dozvíte v nějakém dalším článku.

V neposlední řadě je třeba si připomenout kauzu Katargate, ve které figurovali socanští europoslanci a proslýchalo se, že v ní byli zainteresováni i eurokomisaři.

Dalo by se tedy říci, že EU je symbolem korupce, nicméně jedou v ní především ideově „správní“ demokraté, kteří se samozřejmě navzájem kryjí.

Progresivistů je však v EU zatím většina, takže chystané hlasování o nedůvěře Evropské komisi, které zřejmě proběhne záhy po prázdninách, velmi pravděpodobně ve výsledku nic zásadního nezmění…

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nyní riskuje hlasování o nedůvěře v důsledku takzvaného skandálu „Pfizergate.“

Iniciativa pochází od pravicových poslanců Evropského parlamentu, ale získala podporu i od některých skupin liberálních stran, které kritizují nedostatek transparentnosti v práci Evropské komise.

Na pozadí je soudní rozhodnutí z května letošního roku, ve kterém Evropský soudní dvůr rozhodl, že Komise nejednala správně, když odmítla zveřejnit textové zprávy mezi von der Leyenovou a generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou v souvislosti s pořizováním „vakcín“ proti COVID-19.

„Tyto dohody byly zcela bezprecedentní – a stejně tak kontext, ve kterém byly uzavřeny,“ řekl před vynesením rozsudku představitel EU.

Účetní dvůr zjistil, že tvrzení Evropské komise, že zprávy „zmizely,“ nebylo dostatečně podložené, což bylo v rozporu se správními předpisy EU o transparentnosti.

Hlasování o nedůvěře EK inicioval rumunský europoslanec Gheorghe Piperea, který získal více než 72 podpisů – dost na to, aby si vynutil hlasování v europarlamentu.

Pád celé Komise vyžaduje dvoutřetinovou většinu. Podobný výsledek hlasování je v současné době považován za nepravděpodobný. Navzdory tomu se očekává, že hlasování o nedůvěře vytvoří politické následky.

Například Ursula von der Leyenová může být ve světle situace nucena učinit ústupky Evropskému parlamentu. Zejména v otázkách souvisejících s transparentností, správou dokumentů a otevřeností v rozhodování.

Skandál také upozornil na širší debatu o tom, jak vedení EU zachází s dokumentací a odpovědností.

Mnozí se domnívají, že digitální komunikace – jako jsou textové zprávy a chatové zprávy – musí být také zahrnuta do veřejných rejstříků, pokud jde o rozhodnutí širšího veřejného zájmu.

Hlasování o návrhu na vyslovení nedůvěry je předběžně naplánováno za několik měsíců. Zatím nebylo stanoveno žádné oficiální datum, ale očekává se, že hlasování se uskuteční krátce poté, co iniciativu podpoří dostatečný počet poslanců EP.

Podle současných právních procesů EU má Evropská komise obvykle dva měsíce na to, aby se proti rozhodnutí Evropského soudního dvora odvolala ode dne vynesení rozsudku.

To dává Komisi příležitost formálně napadnout posouzení Účetního dvora před tím, než přijme jakákoli další opatření.

I když Ursula von der Leyenová  hlasováním projde, pravděpodobně to vyvolá obavy ohledně transparentnosti Komise a její schopnosti prosazovat svou politiku bez vnitřní opozice.