Douglas MacGregor: Trump a jeho válka proti Íránu (video)

V nedávné epizodě pořadu Judging Freedom z 24. června 2025 hovořil moderátor Andrew Napolitano s plukovníkem Douglasem MacGregorem o nedávných vojenských akcích USA proti Íránu a jejich geopolitických důsledcích.

Tématem pořadu bylo rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa utratit 100 milionů dolarů na umístění 13 000kilogramových bomb na opuštěné tunely v íránských horách.

MacGregor poskytl kritickou analýzu, v níž zkoumal jak vojenské, tak politické aspekty této operace.

Vojenský úder do prázdna?

MacGregor popsal útok jako jakýsi cvičný výcvik s ostrou střelbou, který nesloužil žádnému skutečnému vojenskému účelu. Tunely byly podle něho prázdné a nedošlo k žádným významným škodám ani obětem (nicméně později již íránská vláda o škodách hovořila, ale je otázka, zda i to nebylo účelové).

Domnívá se, že operace byla spíše PR manévrem, jehož cílem bylo vyhnout se domácímu tlaku ze strany Trumpových podporovatelů, kteří požadují přímou vojenskou podporu Izraele v jeho konfliktu s Íránem.

Podle MacGregorova hodnocení byl Írán informován předem, což vysvětluje, proč nedošlo k žádné negativní reakci. Pravda o operaci však zůstává nejasná, jelikož i nový šéf amerického letectva se na tiskové konferenci jevil viditelně nesvůj.

Trumpův příběh a realita

Navzdory zprávám o prázdných tunelech prezident Trump útok označil za „brilantní“ a prohlásil, že zcela zničil íránský jaderný program.

MacGregor toto prohlášení označil za krásnou lež, která sice neobstojí v souladu s pravdou, ale je Trumpovi politicky užitečná, aby se vyhnul očekáváním svých příznivců, kteří ho volili i proto, že sliboval, že nezačne žádnou další vládu.

Zdůraznil, že takové klamy z dlouhodobého hlediska selhávají a dále podkopávají důvěryhodnost USA.

Izrael v krizi

Ústředním tématem rozhovoru byla prekérní situace Izraele. MacGregor popsal ekonomiku na pokraji kolapsu, ubývající zásoby munice a rostoucí vlnu emigrace, která představuje pro zemi existenční hrozbu.

Izraelský ministr Smotrich veřejně přiznal, že Izrael vydrží už jen jeden týden. Netanjahuova vláda se navíc údajně snaží zabránit svým občanům v opuštění země. Nedávné útoky na Írán a konflikt v Gaze zhoršily regionální nepřátelství vůči Izraeli a zemi dále izolovaly.

MacGregor poukázal na to, že Írán, podporovaný Ruskem a Čínou, má výrazně větší vojenské schopnosti, než Izrael očekával. Íránské raketové síly byly podceněny a Teherán dal jasně najevo, že je připraven v konfliktu pokračovat tak dlouho, jak bude nutné.

„Příměří“ oznámené Trumpem nebylo ani písemné, ani trvalé, ale spíše taktická pauza, kterou Izrael zoufale potřeboval.

Pozn.: Jak se zdá, tak dnes (sobota) bylo příměří porušeno a teprve se uvidí, kam to povede.

Geopolitické reakce

MacGregor také analyzoval reakce mezinárodního společenství. Rusko a Čína podle něho stále více vnímají USA jako nepředvídatelnou, upadající mocnost.

Kreml vnímá Trumpova rozhodnutí jako impulzivní a krátkodobá, zatímco Peking již nebere USA vážně. Obě země se chtějí vyhnout přímému konfliktu, ale Rusko se připravuje na další postup na Ukrajině, zatímco Čína se zaměřuje na dlouhodobé ekonomické a politické posílení.

Napětí v samotném regionu je obrovské. Obyvatelstvo Egypta, Jordánska a Turecka je pobouřeno nečinností svých vlád tváří v tvář událostem v Gaze. V Jordánsku je obzvláště ohrožen král Abdalláh, který je vnímán jako „izraelská loutka.“

Egypt se zase obává vojenské eskalace, jelikož Izrael v minulosti pohrozil použitím jaderných zbraní proti Asuánské přehradě.

USA: Země bez důvěryhodnosti?

MacGregor kritizoval nedodržování mezinárodního práva ze strany USA, zejména pokud jde o útok na legitimní íránská jaderná zařízení, která byla mezinárodně ověřena.

Zdůraznil, že USA jsou celosvětově vnímány jako nestabilní a nebezpečné, což poškozuje diplomatické vztahy. Dokonce i spojenci jako Japonsko a Jižní Korea se od Washingtonu stále více distancují.

Obzvláště kontroverzním bodem bylo prohlášení mluvčí amerického ministerstva zahraničí, která označila Izrael za největší zemi světa hned po Spojených státech.

MacGregor to viděl jako známku hlubokého propletení americké politiky s izraelskými zájmy, posíleného finančním vlivem a politickou loajalitou.

Závěr: Nebezpečná hra

Plukovník MacGregor vykresluje bezútěšný obraz Trumpovy zahraniční politiky, která se vyznačuje krátkodobými taktickými manévry a domácími politickými omezeními.

Útok na Írán byl podle něho nákladným manévrem bez strategického přínosu, což dále podkopalo důvěryhodnost USA. Izrael čelí existenční krizi, zatímco region je v chaosu. Rusko a Čína sledují vývoj s opatrností, zatímco USA riskují další mezinárodní izolaci.

MacGregor varoval, že pokračující financování konfliktů v Gaze a na Ukrajině by mohlo nevyhnutelně vést k události „černé labutě,“ jejíž načasování je nepředvídatelné.

Pro něj zůstává ústřední otázkou: Jak dlouho může svět koexistovat se supervelmocí vnímanou jako nepředvídatelná a nebezpečná?