ECB trestá banky, pokud se nepodřídí klimatické agendě

Zde je další velmi pádný důvod proč nepřijímat euro. Tresty se totiž týkají výhradně bank v zemích eurozóny, které zatím nenajely na plnění klimatické agendy a bodů ESG (Agenda 2030).

Nicméně mnoho „našich“ bank má své „matky“ v jiných zemích EU. Tyto mateřské společnosti pak požadují tutéž politiku i od svých „dcer.“ A i tam, kde se zatím tato agenda naplno neuplatňuje, může být dřív či později prosazována.

A v rámci plnění ESG nejde zdaleka jen o klimatickou agendu.

Jako příklad mohu uvést rakouskou Erste Group, které patří i naše (už dávno ne) Česká spořitelna. Ta se do agendy obula s plnou vervou, takže se jistě nemusí bát trestu ze strany ECB.

A co víc, mimo klimatu nyní tlačí na sexualizaci dětí a LGBTQ výchovu již od jeslí či školky, což lze jednoduše považovat za plíživou podporu pedofilie. Za tuto LGBTQ agitku, kterou nyní spořitelna v domovském Rakousku prosazuje, to dávají této woke korporaci její zákazníci pěkně sežrat.

Mnoho již hledá jinou banku a zdá se, že ani značný odchod klientů banku od podobné agitky neodradí. Jak dlouho potrvá, než s touto propagandou přijde spořitelna i u nás?

Banky zde tedy již nejsou jen od toho, aby poskytovaly bankovní služby. Podle ECB mají zavádět klimatickou agendu do praxe a navíc také školit vlastní zákazníky.

A banky, které nařízení ECB nedodrží? Budou potrestány. Tak jako čtyři banky eurozóny, které se údajně této agendě dosud  nepřizpůsobily.

Evropská centrální banka (ECB) pod vedením Christine Lagardeové bude nyní penalizovat čtyři (z původních 18) bank, protože věnovaly příliš málo pozornosti údajným dopadům změny klimatu.

Banky zaplatí pokutu až 5 procent svých denních příjmů. Je to jasný nátlak podřídit se politické agendě. Lze vyloučit, že by k tomu měla  Christine Lagardeová demokratický mandát. Jedná svévolně a oznámila to při zadávání objednávky.

Evropská centrální banka dělá obrovské kroky od svého skutečného mandátu a skutečné pravomoci zajistit stabilitu v eurozóně. Místo toho lidi masivně zatahuje – neřkuli „brutálně“ – do politiky.

Zdá se, že skutečnost, že tak významná banka aktivně prosazuje klimatickou politiku mimo všechny parlamenty, nikoho v Evropě netrápí.

Od začátku bylo jasné, že Christine Lagardeová tyto kroky podnikne. Své aktivity zasadila do až za vlasy přitaženého vyprávění, že inflaci v EU způsobila změna klimatu – a to uprostřed ukrajinské války, masivních protiruských sankcí a zavádění Green Dealu – se všemi jejich dobře známými důsledky.

Banky budou nyní pravděpodobně nuceny v „boji za dobrou věc“ shromažďovat spoustu statistik, hory papíru a byrokratických procesů jen proto, aby je ECB mohla pochválit, že něco dělají se změnou klimatu.

Obzvláště spokojené budou  velké manažerské poradenské společnosti, které do bank posílají své předražené konzultanty na ESG a ochranu klimatu, aby vytvořili rizikové modely pro klimatická rizika výměnou za příšerné poplatky za poradenství.

Ať už jsou k něčemu užitečné nebo ne – ECB to tak chce, je to údajně  pro „dobrou věc.“

Tato agenda je plně umístěna a implementována EU a ECB – bez ohledu na to, zda to dává smysl nebo ne. Do této agendy ECB je začleněno 17 cílů udržitelného rozvoje OSN – Agendy 2030, stejně jako Zelená dohoda EU.

Jaké jsou konkrétní důsledky pro občany (zejména ze zemí eurozóny)?

Pokud budou banky nuceny vyvíjet nesmyslné a masivní dodatečné úsilí, budou mít vyšší náklady a banky tedy tyto dodatečné náklady přenesou na zákazníky – lze očekávat vyšší bankovní poplatky.
Kromě toho jsou banky nuceny pečlivě sledovat obchodní model a takzvanou „zátěž“ společností CO2, jejich výrobní procesy a jejich dodavatelské řetězce – stejně jako jejich „emise“ CO2 a jejich dodavatelské řetězce.  Všechna tato data ve skutečnosti nebude možné rozdělit a dodat všem malým a středním podnikům – mnoho z těchto podniků riskuje, že jejich úvěrové linky budou omezeny, sníženy a zdraženy.
Výsledkem bude, že mnoho společností toto vše prostě nezvládne a budou muset skončit, což se týká zejména malých a středních společností.
Je to katastrofa pro občany a ekonomiku.
Je to koncept plánované ekonomiky založený na nátlaku a nesvobodě.

Občané by si měli položit otázku, zda toto všechno skutečně chtějí. Protože přesně tímto směrem se odebereme v případě, že také u nás bude zavedeno euro.

I když některé aktivistické banky (zejména ty s „matkami“ jinde v EU) již na tuto agendu dávno najely, stále lze jistě najít i takové, které (zatím) tuto agendu tak otevřeně nepropagují.

S eurem však skončí jejich relativní svoboda – a pokud nebudou chtít platit docela tučné pokuty, tak se nakonec podřídí i ty banky, které se zatím sbíráním bodů ESG nezabývají…