Mexická vláda v neděli oznámila, že zabila šéfa kartelu Jalisco Nová generace Nemesia Rubéna Osegueru Cervantese, drogového bosse přezdívaného El Mencho. Mexické ministerstvo obrany uvedlo, že El Mencho byl zraněn při armádní operaci v obci Tapalpa ve státě Jalisco a že zemřel při leteckém transportu do metropole. Bílý dům potvrdil, že Spojené státy mexickým úřadům […]
Menej ako 1 min.
min.
Mexická vláda v neděli oznámila, že zabila šéfa kartelu Jalisco Nová generace Nemesia Rubéna Osegueru Cervantese, drogového bosse přezdívaného El Mencho. Mexické ministerstvo obrany uvedlo, že El Mencho byl zraněn při armádní operaci v obci Tapalpa ve státě Jalisco a že zemřel při leteckém transportu do metropole. Bílý dům potvrdil, že Spojené státy mexickým úřadům poskytly zpravodajské informace použité k provedení operace.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jednání Zelenského, Putina a Trumpa je na spadnutí. Ukrajina stojí před těžkým rozhodnutím.
Podle informací webu France 24 hrála v dopadení velkou roli přítelkyně Nemesia Oseguery. Agenti mexické vojenské rozvědky s podporou Severního velitelství americké armády totiž zjistili, že dotyčná žena plánuje setkání s drogovým baronem v Tapalpě, asi 130 kilometrů od Guadalajary, hlavního města státu Jalisco. Mexický ministr obrany Ricardo Trevilla na pondělní tiskové konferenci novinářům řekl, že ženu, „jednu z romantických partnerek El Mencha“, přivedl do domu v Tapalpě důvěryhodný spolupracovník. Dodal, že šlo o „docela násilný útok“.
Oseguerova rostoucí kriminální síť byla proslulá pašováním fentanylu, metamfetaminu a kokainu do Spojených států. Stejně tak se proslavila útoky na vládní činitele, kteří se jí postavili. Členové kartelu na zabití svého šéfa zareagovali násilnostmi po celé zemi, blokovali silnice a zapalovali pneumatiky. Útočili rovněž na banky, čerpací stanice a obchody. Nepokoje si dosud vyžádaly nejméně 73 životů.
Případ El Mencha ale není v historii jediným, kdy při odhalení obávaných kriminálníků sehrála nevědomky roli žena či milostný poměr.
Escobara dohnal telefon s manželkou
Na přelomu 80. a 90. let se stalo symbolem obchodu s drogami jméno Pablo Escobar. Díky svým schopnostem i brutalitě se stal nezpochybnitelným králem kolumbijského trhu s kokainem, jeho vliv ale sahal i do dalších zemí. V čele medellínského kartelu měl Escobar na svědomí smrt stovek lidí, mezi nimiž byli prezidentští kandidáti a desítky policistů, soudců, novinářů a politiků.
Escobar zemřel 2. prosince 1993 při přestřelce s policií. Vláda původně vyhlásila odměnu šest milionů dolarů za informaci, která by vedla k jeho dopadení, nakonec se ale prozradil sám, kdy u příležitosti svých 44. narozenin telefonoval své rodině, konkrétně manželce. Policii se tak podařilo vypátrat jeho úkryt a v přestřelce ho, den po jeho narozeninách, zabít. Každý ze 17 policistů a vojáků z protidrogového komanda, kteří se přímo zapojili do akce na dopadení „kokainového krále“, dostal odměnu 30 tisíc dolarů.
Veřejný nepřítel číslo 1 a „žena v červeném“
Symbolem zločinu i lidového odporu vůči autoritám se během velké hospodářské krize stal americký bankovní lupič John Herbert Dillinger. V letech 1933–1934 vedl ozbrojené přepadení bank napříč Středozápadem a byl prvním mužem, kterého FBI označila za „Public Enemy No. 1“ – tedy „veřejný nepřítel číslo jedna“. Jeho krátký, ale bouřlivý život skončil ve věku 31 let při zásahu federálních agentů v Chicagu, kteří na něj čekali, když odcházel z kina, píše web PBS.
Na to, že je Dillinger v kině, měla federální agenty upozornit rumunsko-americká informátorka Anna Sage (vlastním jménem Ana Cumpănaș). Při odchodu z kina pak kráčela vedle něj, přičemž měla výrazně červené šaty. Tím umožnila agentům jeho identifikaci a následné zastřelení při pokusu o útěk. Získala tak i přezdívku „žena v červeném“. Poskytnutím informací chtěla získat možnost zůstat v USA. Před deportací ale ochráněna nakonec nebyla a později se vrátila do Rumunska, kde žila v anonymitě až do své smrti.
Obávaného sériového vraha udala přítelkyně
Americký sériový vrah a násilník Ted Bundy v 70. letech terorizoval několik států USA. Později se přiznal ke 30 vraždám, odhadovaný počet obětí ale může dosahovat až ke stovce, uvádí encyklopedie Britannica. Jeho případ patří k nejvíce sledovaným v moderní kriminalistické historii.
Policii na Bundyho upozornila jeho přítelkyně Elizabeth Kloepferová v roce 1974, když se v oblasti začaly objevovat první zprávy o zmizení žen. Bundy vraždil hlavně v letech 1974 až 1978. Do té doby ale neměl žádný záznam v trestním rejstříku a jelikož působil jako velmi důvěryhodný člověk, nepovažovala ho policie za primárního podezřelého, píše web Vanity Fair.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Epstein, křičící demokraté i potlesk zlatých hokejistů. USA jsou po Trumpově projevu ve varu
