
Brusel vidí „příležitost“ v tom, že USA již nebudou financovat mezinárodní sítě sociálního aktivismu, které jsou pod kontrolou politiků.
Evropský komisař pro mezinárodní spolupráci Jozef Síkela v nedávném rozhovoru pro přední španělské levicové noviny jasně vyjádřil strategii Bruselu: odchod subjektů, jako jsou Spojené státy, z mezinárodní pomoci není považován za selhání modelu, ale za příležitost zdvojnásobit závazek Evropy vůči ideologické struktuře, která v posledních letech formovala globální politiku.
Ve vyjádření pro El País Síkela otevřeně vyjádřil lítost nad pozastavením programu USAID za vlády Donalda Trumpa a označil ho za „špatnou zprávu pro rozvojovou agendu.“ Zdaleka to však nevnímá jako krizi, ale interpretuje to jako příležitost k rozšíření Evropské jemné síly. „Pokud to neuděláme, přenecháme tento nástroj našim soupeřům, jako je Čína a Rusko,“ varoval a naznačil, že logikou Bruselu není přehodnotit své cíle, ale obsadit veškerý prázdný prostor, který se po Americkém stažení uvolnil, pod záminkou konfrontace s těmito dvěma mocnostmi.
Prostřednictvím programu Global Gateway chce Evropská komise mobilizovat až 300 miliard eur na „vytváření pracovních míst, hodnotových řetězců, přístupu na trh a vzdělávání.“ Za těmito zdánlivě neutrálními formulacemi se však skrývá pokračování architektury financování, která již léta vnucuje Agendu 2030 a Cíle udržitelného rozvoje (SDGs), jež velké sociální a politické sektory označují za nástroje sociálního inženýrství.
Síkela uznává, že „roztříštěná tradiční agenda rozvojové pomoci nepřinesla očekávané výsledky“, ale zdaleka nezpochybňuje její podstatu, naopak se zasazuje o posílení jejího ekonomického dopadu a přilákání většího množství soukromého kapitálu. Prioritou je podle něj „přesvědčit Evropské občany, že pokud nebudeme investovat dnes, budoucí náklady budou mnohem vyšší.“ Boj s klimatem přirovnává k nemoci, která nezmizí jen proto, že se o ní přestane mluvit. Diskurz, který pod praporem pragmatismu nadále ospravedlňuje mnohamilionové investice do ideologických iniciativ zpochybňovaných ve jménu efektivity.
Když byl Síkela konfrontován s rostoucím odporem v Latinské Americe, kde lídři jako Milei nebo Bolsonaro otevřeně kritizovali cíle udržitelného rozvoje jako ideologickou agendu, reagoval pohrdavě: „Můžeme to obrátit ve výhodu.“ Podle komisaře ostatní opuštěním klimatického závodu pouze otevírají Evropě prostor pro pokrok, vývoj nových technologií a v budoucnu i jejich zpeněžení. O tom, zda by EU měla tuto agendu prosazovat i za svými hranicemi, není třeba diskutovat; důležité je být „rychlý, soustředěný a selektivní.“
Ani sankce uvalené na nedemokratické země tuto mašinérii nezpomalují. Ačkoli ujistil, že Evropa „nechce spolupracovat s nedemokratickými režimy“, Síkela prohlásil, že pomoc bude proudit i nadále, protože „i v těchto zemích jsou lidé v nouzi.“ Tento přístup pod humanitární maskou umožňuje udržovat vlivové sítě na strategických územích, jako je Sýrie, Afghánistán nebo Kuba, kde se lidskoprávní diskurz stává flexibilním nástrojem k prosazování Evropských geopolitických zájmů.
V době Amerického odchodu a vzestupu nových mocností si EU nechce pouze udržet své postavení: chce zaplnit prázdné místo po USAID, aby se prosadila jako hlavní architekt globální budoucnosti, aniž by se vrátila k modelu, který ve jménu údajného univerzálního pokroku podkopával národní suverenitu a tradiční hodnoty.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
The post EU je odhodlána zaplnit prázdné místo po USAID a prosazovat globalistickou agendu first appeared on Akta X.
