EU odmítá transparentnost ohledně 130 milionů eur vyplacených v loňském roce propagandistickým médiím

Ve zkorumpovaném Bruselu se vehementně snažili zejména před eurovolbami propagovat ty „správné“ strany  a politiky, ale i samotnou EU, v čemž jim měla pomáhat zejména „média jediné povolené pravdy.“

Už dlouho se vědělo o tom, že tato média vedou propagandu na objednávku Bruselu – a  samozřejmě ne zadarmo. Takže zatímco vše negativní o EU bylo cenzurováno (vlastní zkušenost na YouTube), Bruselem korumpovaná média měla za úkol psát tak, aby si čtenáři mysleli, že EU je oázou demokracie a svobody.

To, že je pravý opak pravdou, chápe každý, kdo politiku tohoto totalitního molocha se zkorumpovanou šéfkou v čele, sleduje delší dobu.

O novém skandálu, který vlastně jen potvrzuje to, co mnozí z nás už dávno ví, jste možná četli, protože články se objevily i v některých médiích – zřejmě těch, do kterých nesměřovala část ze 130 milionů eur z vašich daní.

Tedy vy sami si platíte propagandisty, kteří se nazývají „nezávislá média“ přes Brusel (a samozřejmě i vláda nějaký ten milion upustí).

Jenže průhlednost těchto darů je stejná jako průhlednost hospodaření propagandistické ČT. Tedy nulová. A šéfka EK, která byla nedávno zpolitizovanou belgickou justicí osvobozena v kauze „Pfizer,“  transparentnost odmítá.

Nechce tedy, abyste se dozvěděli, kolik zaplatili čelním bruselským propagandistům u nás i v dalších zemích EU.

V Bruselu se objevila „šedá oblast“ ve výši 132,82 milionu eur z fondů EU přidělených médiím v souvislosti s červnovými volbami do Evropského parlamentu.

Tato korupce médií, kterou koordinuje maltská předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola po dohodě s německou předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou (a za účasti Rady 27 vlád, Evropské investiční banky a Hospodářského a sociálního výboru ), je výbušná nejen kvůli obrovské sumě peněz na 12 měsíců.

Kromě mnoha milionů eur ročně přidělovaných televizím, novinám, tiskovým agenturám a online médiím prostřednictvím sporných výběrových řízení, které Fact odhalil již před posledními volbami do Evropského parlamentu, byla použita speciální administrativní metoda .

Podle lídrů EU to umožňuje, aby jednotlivé platby a příjemci zůstali utajeni. 

Jsou to média, která mají ve skutečnosti kontrolovat, jak veřejné instituce EU utrácejí peníze daňových poplatníků, což znamená, že by sama neměla být financována těmi, kdo mají být „kontrolováni“, aby se předešlo pochybnostem o vlivu a střetu zájmů.

Nicméně tento jasný střet zájmů zde funguje již dlouhé roky –  a „média jediné pravdy“ se tak s Bruselem vzájemně kryjí.

Metsola a von der Leyenová transparentnost odmítají

Metsola a von der Leyenová sdělily prostřednictvím svých příslušných mluvčích, že neposkytnou žádné informace o příjemcích, částkách, motivech a výsledcích, protože na těchto 132 milionů byla použita rámcová smlouva.

V dokumentu ze dne 5. září 2023 s iniciálami Comm/Dg/Fmw/2023/30 byla celá částka přidělena soukromé reklamní agentuře Havas Media France skupiny Vivendi jako zprostředkovateli.

A pouze tato rámcová smlouva byla zadána do výběrového řízení.

Havas celou tuto sumu posléze přerozdělil jednotlivým médiím. Jak Havas poté distribuoval platby médiím – po dohodě s vedením EU –zůstává důvěrné.

Kromě toho jsou tyto platby vyňaty z určitých omezení, včetně povinnosti vypsat výdaje přesahující 14 000 EUR a zaregistrovat je v maxi-databázi ted.europa.eu s dalšími stovkami tisíc smluv.

Tato média se tedy registrovat nemusí, bez ohledu na to, jakou částku od EU přes agenturu Havas obdržela.

Ale i kdyby tam byly údaje uvedeny, tento údaj by běžný občan těžko hledal.

U zprostředkovatelských společností, jako je Havas, po zadání daného mediálního domu či konkrétního média nic nenajdete.

Metsola blokuje požadavky – von der Leyenová chrání příjemce

Metsola oznámila, že nebude poskytovat žádné další informace o smlouvě se společností Havas, protože by to vyžadovalo zahájení byrokratického postupu podle článku 15 Smlouvy o fungování EU.

Ale opravdu by to pomohlo?

Von der Leyenová objasnila, že podle rámcové dohody musí Havas zajistit, aby „šíření jakýchkoli informací nepoškodilo obchodní zájmy hospodářských subjektů.“

Jinými slovy, jména médií a výše plateb musí zůstat utajeny – z důvodu ochrany jejich zájmů.

V podstatě se tedy nesmíte dozvědět, kam šly peníze z vašich daní, které EU přerozděluje médiím, jejichž propaganda je vedena zásadně v zájmu Bruselu.

Proč EU potřebuje mediální „reklamní kampaně“?

Mnoho soukromých společností pověřuje reklamní agentury zadáváním reklam a nákupem mediálního prostoru .

Evropský parlament, Komise, Rada a další veřejné instituce EU však produkty neprodávají. Mají již velký aparát tiskových mluvčích, kteří sdělují své iniciativy.

Proč tedy tyto miliony skrytých plateb médiím?

Proč EU nezajišťuje maximální transparentnost těchto výdajů, aby občané mohli sami posoudit, zda tyto platby mohou mít dopad na vykazování?

Placené zpravodajství v mainstreamových médiích?

Italským novinářům (samozřejmě z řad těch, kterých se dary EU netýkají) se podařilo odhalit, že mezi z fondů EU financovanými italskými mainstreamovými médii (včetně Rai, Mediaset, Sky, Corriere della Sera, Repubblica, Il Sole 24 Ore, Ansa, Agi, AdnKronos, Citynews ) některé publikovaly články a služby, kterých si bruselské vedení zvláště cenilo.

Neměly by však být dotčené články v těchto médiích, propagující EU, označeny jako „reklama“? Ve skutečnosti tak totiž označeny nebyly.

A proč jsou do toho zapojeni zprostředkovatelé jako Havas?

Jednoduše proto, že jediným účelem je udržet velké sumy peněz a jejich vliv na média v tajnosti!

Závěr: Jak velký vliv má EU na média?

Těch 132 milionů eur pro média za loňský rok není ojedinělý případ. Každý rok protečou stovky milionů eur maskovanými kanály do redakcí, které informují o politice EU .

Transparentnosti se však systematicky brání.

Nyní by bylo dobré najít odpovědi na následující otázky:

• Která média dostávají tyto peníze?
• Jaké částky dostala jednotlivá média?
• Proč je zveřejnění těchto informací za každou cenu blokováno?

Odpověď na tyto otázky pravděpodobně zatím zůstane nezodpovězena – v zájmu těch, kdo systém chrání.

Přesto si myslím, že si i vy sami si můžete celkem jednoduše vyhodnotit, kam asi v České republice nebo na Slovensku tyto prostředky směřovaly…