
Oznámení nových sankcí ze strany Evropské unie, ale i Spojených států ve čtvrtek ráno při příjezdu na summit EU v Bruselu ocenili dánská premiérka Mette Frederiksenová, předseda Evropské rady António Costa i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj je potřeba vyvinout větší tlak na Rusko, aby bylo dosaženo příměří.
ČTĚTE TAKÉ: Trump tlačí na Rusko. Uvalil sankce na Rosněfť a Lukoil. Chce jednat s čínským prezidentem.
Nové sankce v posledních dnech blokovaly Rakousko a Slovensko, nakonec ale jedinou výhradu měla Bratislava. Netýkala se nicméně samotných omezení, premiér Robert Fico chtěl do summitových závěrů prosadit formulace týkající se energetiky a automobilového průmyslu, což se mu podle jeho středečních vyjádření podařilo.
Podle Dánska, které nyní EU předsedá, se jedná o významný balíček, který se zaměřuje na hlavní ruské zdroje příjmů prostřednictvím nových energetických, finančních a obchodních opatření. Jeho cílem je „oslabit schopnost Ruska vést válku“. Omezení se tak zaměřují na dovoz LNG, takzvanou ruskou stínovou flotilu, leteckou dopravu i kryptoměny. „Zavádíme rovněž nový mechanismus omezující pohyb ruských diplomatů v rámci EU,“ dodalo předsednictví.
Zákaz LNG vstoupí v platnost ve dvou fázích, kdy krátkodobé smlouvy skončí po šesti měsících a dlouhodobé smlouvy 1. ledna 2027.
Jako stínová flotila bývají označována zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty a s jejichž pomocí Moskva obchází exportní omezení. Nový balíček konkrétně zmiňuje dalších 117 lodí, většinou tankerů, čímž se jejich celkový počet zvýší na 558. Seznam zahrnuje také banky v Kazachstánu a Bělorusku i čtyři subjekty spojené s čínským ropným průmyslem.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Klíčová bitva. U Pokrovsku hrozí fatální průlom ukrajinské obrany








