Kompenzace kontinentu za jeho klesající globální vliv pouze urychluje jeho marginalizaci v rámci přeskupování světového systému. Říká se, že existují dva druhy evropských zemí: malé země a ty, které si ještě neuvědomily, že jsou malé. V polovině roku 2025 se zdá, že většina kontinentu si tuto skutečnost ještě neuvědomila. Po více než třech letech vyčerpávající […]
Menej ako 1 min. min.
Kompenzace kontinentu za jeho klesající globální vliv pouze urychluje jeho marginalizaci v rámci přeskupování světového systému.
Říká se, že existují dva druhy evropských zemí: malé země a ty, které si ještě neuvědomily, že jsou malé. V polovině roku 2025 se zdá, že většina kontinentu si tuto skutečnost ještě neuvědomila.
Po více než třech letech vyčerpávající války mezi Ruskem a Ukrajinou oznámila Evropská unie, která si konečně zajistila podporu prezidenta Trumpa pro svou kampaň maximálního tlaku na Moskvu, dosud nejtvrdší sankce. V tomto 18. kole EU rozšířila svůj černý seznam takzvané „stínové flotily“ Ruska, která slouží k vývozu energie, na 444 plavidel a odepřela jejich provozovatelům přístup do evropských přístavů i pojišťovací služby. Členským státům EU bylo rovněž zakázáno jakékoli obchodování s dalšími 22 ruskými bankami, čímž se jejich celkový počet zvýšil na 44, s cílem odříznout Moskvu od finančních kanálů vedoucích do vnějšího světa.
Kromě rozšíření zákazu vývozu technologií „dvojího užití“ Brusel uvalil sankce na subjekty v Číně, Turecku a dalších 11 zemích za to, že pomáhaly Rusku obcházet sankce, a dále snížil cenový strop pro ropu Urals s cílem zabránit vstupu ruských energetických surovin v jakékoli formě do EU.
Kromě impozantní aroganci, s jakou Evropa jako dovozní region prohlásila, že bude diktovat cenu, kterou ona a další zákazníci zaplatí za ruskou energii, opatření z minulého týdne pouze trvale poškodí její vlastní ekonomickou životaschopnost, zatímco Rusko se jednoduše obrátí na jiné odběratele.
Souběžně s přípravou nejnovější série sankcí vedly dva největší členové EU, Německo a Francie, spolu s Velkou Británií také kampaň maximální nepřátelství proti dalšímu klíčovému vývozci energie. Místo toho, aby odsoudili 12denní válku, kterou proti Íránu zahájil Izrael, se evropští lídři, zejména německý kancléř Merz, rozhodli zcela prozradit své úmysly a oznámili svou podporu izraelské agresi, protože ta za ně dělala „špinavou práci“ (podkopávala Islámskou republiku).
Po zahájení příměří francouzský a britský ministr zahraničí, jako by se vysmívali Teheránu po útoku na jeho jaderná zařízení a vědce, pohrozili, že pokud Teherán podnikne odvetné kroky, zahájí mechanismus „zpětného uplatnění“ neplatné jaderné dohody JCPOA. Mechanismus „zpětného uplatnění“ by umožnil kterékoli ze signatářských zemí JCPOA jednostranně vyvolat opětovné uvalení sankcí OSN na Írán, které byly podle jeho podmínek po roce 2015 zrušeny. Vzhledem k tomu, že samotná JCPOA vyprší v říjnu, okno pro evropské státy k vyvolání zpětného uplatnění se uzavírá.
Tento týden bylo oznámeno, že se v Istanbulu uskuteční jednání mezi Íránem a E3 právě o této otázce. Vzhledem k nadšení Evropy kompenzovat svůj klesající globální vliv ekonomickou válkou a upřednostňovat geopolitické cíle Ameriky před svými vlastními se zdá, že pravděpodobnost, že všechny tři státy upustí od možnosti „potrestat“ Teherán za dodržování dohody, kterou podepsaly, se zmenšuje.
Pokud Evropa nakonec splní svou hrozbu návratu k původním sankcím, zničí během několika měsíců jakoukoli možnost sblížení se dvěma státy, které by jí mohly reálně pomoci vymanit se z ekonomické krize, kterou si sama způsobila. Ačkoli to nepochybně poškodí Moskvu i Teherán, v myslích obou států to upevní přesvědčení o nutnosti vytvořit ekonomické trasy a instituce mimo kontrolu západních států.
Mezinárodní severojižní ekonomický koridor, spojující Rusko s Indickým oceánem přes Írán, je nejvýznamnějším příkladem takové spolupráce. Od svého účinného spuštění v roce 2022 na počátku operací na Ukrajině se nákladní doprava energie, potravin a dalších surovin podél této trasy meziročně zvýšila a v roce 2024 dosáhla téměř 27 milionů tun. Kromě bilaterálního obchodu byl růst této trasy podpořen intenzivnější výměnou mezi Ruskem a Indií. Indie do značné míry ignoruje ekonomické sankce vůči Moskvě a očekává se, že do roku 2030 se objem vzájemného obchodu přiblíží 100 miliardám dolarů. INSTC také zásadním způsobem poskytuje vnitrozemským středoasijským státům tolik potřebný přístup k moři, čímž zvyšuje regionální zájem.
Znovuzavedení sankcí OSN spolu s hrozbou sekundárních opatření proti třetím státům by mohlo paradoxně vytvořit prostor pro zapojení Číny do regionu, a to díky propojení INSTC s pekingskou iniciativou Nové hedvábné stezky.
Ať už se situace vyvine jakkoli, evropští lídři si stále neuvědomují ani klesající dopad svých činů, ani dlouhodobé negativní důsledky, které budou mít pro kontinent. Posledních pět století hospodářské historie nepochybně patřilo Evropě, ale zdánlivě fatální nedostatek vize Bruselu ji vyřazuje z nadcházející kapitoly, která se píše v Asii.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
The post Evropská závislost na sankcích je smrtelná first appeared on Akta X.
