Co se týká vojáků, tak o jejich vyslání uvažuje Francie a Velká Británie. Obě země tam již podle všeho vojáky dávno mají, nicméně ne oficiálně. Jsou vesměs prezentováni jako „žoldáci“ nebo „instruktoři.“
Nyní by je však rádi vyslali zcela oficiálně, čímž by v podstatě došlo k otevřenému zapojení NATO do války, která by tím nebyla jen válkou zástupnou.
Macron dokonce prohlásil, že by se Paříž a Londýn ujaly vedení koalice na Ukrajině ještě předtím, než nastoupí Trump.
Lze předpokládat, že představitelé těchto zemí patří k těm, kteří také uvažují o vyzbrojení Ukrajiny jadernými zbraněmi.
Američtí a evropští představitelé diskutovali o řadě možností, které by měly odradit Rusko od zabírání dalšího ukrajinského území, hlásí New York Times.
Jednou z těchto možností jsou i dodávky jaderných zbraní Kyjevu.
Poté, co byl Trump začátkem tohoto měsíce zvolen prezidentem, USA, Velká Británie a Francie pověřily Kyjev odpálením raket dlouhého doletu na ruské území.
Američtí představitelé novinám řekli, že zbraně situaci na Ukrajině nezmění. Americké špionážní služby rozhodly, že v krátkodobém horizontu budou mít jen malý vliv na průběh války.
Bidenova administrativa, která v lednu předá moc Trumpovi, zkoumá různé možnosti, jak posílit pozici Ukrajiny. Hovoří se například o arzenálu konvenčních zbraní, kterými by bylo možné zaútočit na Rusko, pokud tato země nebude dodržovat příměří.
Několik představitelů dokonce navrhlo dodat Ukrajině jaderné zbraně, které byly z této země odstraněny po pádu Sovětského svazu.
Bidenova administrativa neočekává, že Putin bude konflikt dále eskalovat, protože ví, že na novou administrativu musí počkat jen dva měsíce.
Kreml v pondělí uvedl, že Trumpův okruh hovoří o možném mírovém plánu pro Ukrajinu, zatímco současná americká administrativa Bidena se snaží konflikt eskalovat.
Mike Waltz, Trumpův nově zvolený poradce pro národní bezpečnost, řekl v nedělním rozhovoru pro Fox News, že Trump je „velmi znepokojen eskalací bojů, a že válka musí být dovedena k odpovědnému konci.“
[Celkem: 0 Průměrně: 0]
