Summit NATO v Haagu tento týden přinesl dohodu na zvýšení obranných výdajů na pět procent HDP do roku 2035. Z toho 3,5 procenta HDP by mělo jít na tradiční vojenské výdaje, zbývající 1,5 procenta HDP na ostatní výdaje, kam by měly spadat mimo jiné investice do infrastruktury, kybernetické bezpečnosti nebo odolnosti společnosti. Prezident Petr Pavel […]
Menej ako 1 min. min.
Summit NATO v Haagu tento týden přinesl dohodu na zvýšení obranných výdajů na pět procent HDP do roku 2035. Z toho 3,5 procenta HDP by mělo jít na tradiční vojenské výdaje, zbývající 1,5 procenta HDP na ostatní výdaje, kam by měly spadat mimo jiné investice do infrastruktury, kybernetické bezpečnosti nebo odolnosti společnosti. Prezident Petr Pavel uvedl, že shoda spojenců znamená „návrat k tomu, kvůli čemu aliance vznikla, tedy k principům kolektivní obrany, ale i odpovědnosti jednotlivých zemí za svoji připravenost.“
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Válka na Ukrajině se vymyká kontrole. Trump mění postoj k Putinovi i Zelenskému, uvádí analýza
Ne všichni Češi ale s navýšením výdajů na obranu souhlasí. Z výzkumu STEM pro CNN Prima NEWS vyplynulo, že 32 procent respondentů považuje dosavadní dvě procenta HDP do obranného rozpočtu za dostačující. Dosavadní závazky vůči NATO jsou tudíž pro značnou část společnosti přijatelné.
Pětina lidí by osekala peníze pro obranu
Zvýšení výdajů na tři procenta HDP podporuje 21 procent dotázaných, dalších 9 procent by dokonce souhlasilo s pětiprocentní investicí do obrany, na které se shodly členské státy Severoatlantické aliance. V součtu tak další třetina Čechů nemá problém s výrazně vyššími výdaji, pokud by to znamenalo větší obranyschopnost země.
„Na opačné straně stojí 19 procent lidí, kteří by výdaje na obranu omezili a prostředky přesunuli jinam, považují je za zbytečné. Stejný podíl – tedy 19 procent respondentů – pak nemá na tuto otázku vyhraněný názor,“ konstatovali výzkumníci ústavu STEM ve výzkumu pro CNN Prima NEWS.
Oproti lednu a březnu zůstávají výsledky relativně stabilní, mírně však poklesl podíl těch, kteří chtějí zachovat výdaje na úrovni dvou procent HDP. Naopak mírně vzrostla podpora navýšení. Z výzkumu též vyplynulo, že preferenci vyšších obranných výdajů častěji vyjadřují muži a vysokoškolsky vzdělaní respondenti.
Jak jsou postoje na obranné výdaje rozložené v politickém spektru? Příznivci koalice Spolu, STAN a Pirátů by rádi navýšili obranný rozpočet Česka, zatímco ostatní voliči by většinou zachovali stávající výdaje nebo by peníze přesměrovali jinam. „Nevoliči jsou v této otázce nejčastěji bez názoru,“ doplnil ústav STEM ke své analýze.
Členství v NATO? Většina Čechů je pro
Exkluzivní data rovněž potvrzují, že valná většina Čechů souhlasí s členstvím v NATO – pro je 76 procent, přičemž 45 procent dotázaných vyjádřilo silný souhlas. Nejvyšší podpora je opět mezi příznivci Spolu, STAN a Pirátů, kde téměř všichni s členstvím jednoznačně souhlasí, což je v souladu s jejich celkovou prozápadní orientací. Souhlas s členstvím převažuje i u potenciálních voličů ANO a SPD a také nevoličů, avšak méně výrazně. Až třetina z nich totiž členství v NATO odmítá.
„Nejvýraznější nesouhlas s členstvím v NATO vyjadřují příznivci mimoparlamentních stran – necelá čtvrtina z nich uvádí, že s členstvím rozhodně nesouhlasí. Od března nicméně nedošlo v postojích k NATO ke znatelným posunům,“ uzavřel ústav STEM v exkluzivním výzkumu pro CNN Prima NEWS.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: „Taťka“ Trump musí občas použít peprný výraz. Rutte hladil prezidentovi USA ego, píše CNN
