Experti: Americe máme co nabídnout. Česko umí jednat se zeměmi, s nimiž to USA moc nejde

Koštoval zdůraznil, že Česko umí komunikovat a obchodovat s některými zeměmi, které se Spojeným státům vyhýbají. Tímto způsobem může podle něj i malá země hrát významnou roli v mezinárodní politice. Spojené státy s námi, jak říká Koštoval, „potřebují mluvit“ kvůli koordinaci bezpečnostních zájmů obou zemí. Zároveň mohou Češi ovlivňovat úvahy Američanů o tom, jak bude Západ v budoucnu přistupovat třeba k Ukrajině.

ČTĚTE TAKÉ: Fiala dorazil do Washingtonu. Budu přesvědčovat Američany k podpoře Ukrajiny, řekl

V souvislosti s tím připomněl události roku 1992, kdy proběhlo klíčové setkání polského a českého prezidenta s tehdejším americkým prezidentem Billem Clintonem. Právě tehdy prý oba muži Clintona definitivně přesvědčili, že je správné NATO rozšiřovat.

Šír upozornil na to, že bezpečnostní situace ve světě je v současnosti nejhorší za řadu dekád. Postupně se ukazuje, že dosavadní česká bezpečnostní politika spojená s podfinancováním armády nebyla šťastná. „Nešlo o nejlepší recept, jak se na tyto změny, které probíhají částečně nezávisle na nás, adaptovat,“ uvedl. Poprvé po 35 letech pak podle něj panuje shoda na tom, že je potřeba masivně investovat do vlastní obrany, a to právě s ohledem na rostoucí bezpečnostní hrozby. V prvé řadě jde podle něj o „ruský agresivní militarismus“.

Trump Evropě vyhovuje

Média v poslední době často spekulují o tom, že by spolupráci se státy NATO a vůbec další zapojení Spojených států do aliance mohl narušit návrat Donalda Trumpa do prezidentského křesla. Sám exprezident se nechal slyšet, že pokud země NATO nebudou dávat dost na obranu a napadne je Rusko, Spojené státy jim pod jeho vedením nepřijdou na pomoc.

Zejména státům ve střední Evropě však podle Šíra tyto spekulace náramně „vyhovují“. „Můžeme na někoho svádět vinu za to, že sami nefungujeme tak, jak bychom asi měli,“ uvedl s tím, že by se raději soustředil na to, jak může k bezpečnějšímu prostředí přispět přímo Česko a další evropské země. „Rusko, což je momentálně největší bezpečnostní hrozba i pro Českou republiku, je primárně evropský problém a je potřeba se soustředit na to, jak bude Evropa řešit vlastní bezpečnost, ať už se situace ve Spojených státech bude vyvíjet jakýmkoliv způsobem,“ zdůraznil.

Koštoval navíc upozornil, že více než polovina evropských členů aliance ještě minulý rok neplnila pravidlo dávat na obranu minimálně dvě procenta HDP. Tento rok by situace měla být lepší, nicméně stále ještě prý nebude stoprocentní. „Některé evropské státy to budou splňovat a samozřejmě to ovlivní přemýšlení budoucího amerického prezidenta. Spojené státy jsou pragmatická, věcná země, která je samozřejmě zároveň založená na určitých politických hodnotách, ale to ji nebrání hledat si nová řešení v zahraniční a bezpečnostní politice,“ varoval.

Oba politologové se shodli na tom, že budoucnost NATO je v rukou Evropanů. Záleží na tom, jak se budou stavět ke svým závazkům. „Donald Trump neříká, že Amerika nepotřebuje NATO, ale že se Amerika zlobí na spojence, kteří nic nepřinášejí, a ještě za ně musí doplácet,“ shrnul Koštoval.