Evropa vytáhla do boje proti obalům. Od roku 2030 unie plánuje zakázat některé z plastu a snížit jejich celkové množství o 15 procent. Dle dat každý Evropan vyprodukuje zhruba 190 kilogramů obalového odpadu ročně. Zákaz obalů by se měl týkat například čerstvé zeleniny a ovoce, jednorázového koření, omáček, cukru a smetany, potravin konzumovaných v restauracích […]
Menej ako 1 min. min.
Evropa vytáhla do boje proti obalům. Od roku 2030 unie plánuje zakázat některé z plastu a snížit jejich celkové množství o 15 procent. Dle dat každý Evropan vyprodukuje zhruba 190 kilogramů obalového odpadu ročně. Zákaz obalů by se měl týkat například čerstvé zeleniny a ovoce, jednorázového koření, omáček, cukru a smetany, potravin konzumovaných v restauracích nebo miniaturních obalů na toaletní potřeby.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Albert varuje před závadnou červenou řepou, stáhl ji z pultů. Problémy hlásí i Globus
„Dopady nařízení jsou poměrně skryté. Část obalů se změní v tom smyslu, že by měly obsahovat recyklát. Bude také kladen větší důraz na třídění, což se ovšem netýká jenom obalů, ale všech odpadů,“ popsal generální ředitel společnosti EKO-KOM Zbyněk Kozel v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS. Dodal, že některé typy obalů mohou pomalu mizet z trhu, protože se environmentálně nevyplatí.
Podle ekonoma Aleše Roda se postupné vymýcení plastu podaří. „Pokud vezmeme v potaz, že regulace je vždycky následována nějakým paragrafem o sankci, tak k té sankci a schopnosti, jak bude vymáhána, se budou určitě všichni přizpůsobovat,“ sdělil Rod.
Například zákaz plastových brček ale platí již téměř dva roky, a přesto je v některých podnicích možné taková brčka k nápoji dostat. „Zásadní problém je v tom, že zejména v České republice jsme velmi vynalézaví a kreativní a umíme regulace dost dobře obcházet. Kde není žalobce, není soudce,“ sdělil Rod. Dodal, že subjekty to obcházejí například tím, že uvádějí, že brčka nejsou jednorázová, ale slouží k opakovanému použití.
Kozel ale není o redukci plastových obalů zcela přesvědčen. „Nařízení ve svém záměru, tedy méně obalů a lepší recyklování, je v pořádku. Problém je, že se to podle mě uspěchalo. Například chemická recyklace, to jsou obrovské investice. V nařízení máte navíc napsáno, že kdyby náhodou toho recyklátu nebylo dost nebo byl příliš drahý, tak Evropská komise může od požadavku ustoupit. Teď si představte, že jste firma, která chce investovat do recyklace, stojí to miliardy a investujete do něčeho, kde vám přímo legislativec říká, že to možná zruší?“ podotkl Kozel.
