Francii hrozí násilný chaos. Politolog nastínil možné scénáře, kdo se po volbách ujme vlády

Sestavení vlády v tuto chvíli není pro Francii stěžejní, míní Drulák. Prezident Emmanuel Macron totiž může podle francouzské ústavy vládnout za mimořádných okolností nějakou dobu sám. „Ani parlament ani vláda mu nemohou klást žádné překážky. Může je z procesu vypustit, eliminovat,“ upřesnil pro CNN Prima NEWS s tím, že by v takovém případě parlament i nadále zasedal.

ČTĚTE TAKÉ: Francouzský premiér Attal nabídl demisi, prezident Macron ji odmítl a pověřil ho úkolem

Rozhodnutí o mimořádnosti situace však vychází od prezidenta a parlamentu nepodléhá. Macron by daného článku ústavy mohl využít, pokud by ve Francii „hrozil chaos“, upřesnil Drulák. Narážel přitom na povolební oslavy v centru Paříže, při kterých tisíce lidí slavily úspěch Nové lidové fronty a provolávaly slogany proti fašismu. Ke konci večera pak některé skupinky demonstrantů začaly házet na policisty lahve či petardy. „Ti, co včera slavili vandalským způsobem, budou samozřejmě tlačit na to, aby se jejich lidé objevili ve vládě,“ zmínil bývalý velvyslanec.

Splnění jejich požadavků je podle něj velmi nepravděpodobné. „To znamená, že tam skutečně hrozí chaos i to, že bude násilný,“ doplnil. V takovém případě Macron může svého práva využít, zejména s ohledem na to, že Paříž za pár týdnů hostí olympijské hry.

Ústava prý navíc v takovém případě neříká, na jak dlouho může prezident pravomoci převzít. „Všechny výklady se shodují pouze na tom, že je to dočasné řešení, což je velmi flexibilní,“ shrnul Drulák.

Nejvíce mandátů získala v předčasných parlamentních volbách ve Francii levicová Nová lidová fronta, která může počítat s nejméně 178 mandáty. Následuje aliance Spolu, která podporuje prezidenta Emmanuela Macrona, s nejméně 150 mandáty. Původně favorizované krajně pravicové Národní sdružení (RN) bude mít nejméně 125 poslanců. Nikdo nemá v Národním shromáždění většinových 289 poslanců, ukazují oficiální výsledky zveřejněné ministerstvem vnitra.

Vítěz zřejmě vládnout nebude

Nová lidová fronta se skládá z levicových i extrémně levicových uskupení včetně komunistů. Jejím hlavním hráčem je Nepodrobená Francie (LFI) v čele s Jeanem-Lucem Mélenchonem. Podle Druláka je šance, že se premiérem stane právě její zástupce. „Přece jenom je to nejsilnější strana nejsilnějšího bloku,“ namítl.

Modelu, že premiérem jmenuje vítěze voleb, se však Macron pravděpodobně držet nebude, míní bývalý francouzský velvyslanec. „Je zřejmé, že vláda Nové lidové fronty těžko může vzniknout, protože nebude mít podporu,“ vysvětlil. Podle studenta práv na Université de Pau Ondřeje Černého bude navíc aliance Spolu usilovat o odstavení Mélenchona. „Uvědomují si, že by zbořil vše, co Emmanuel Macron udělal,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS.

Za Novou lidovou frontu je však podle Druláka ve hře europoslanec Raphael Glucksmann, který se podle politologa s prezidentem v mnohém shoduje a řadí se k „umírněným“ socialistům. „Pokud by Macron chtěl udělat gesto vůči levici a zároveň mít ve vládě někoho bezpečného, zvolil by si jeho,“ řekl Drulák.

Další možností je jmenování zástupce vítězné samostatné strany – Národní sdružení Marine Le Penové. Za ni by podle Druláka mohl vládu sestavit Jordan Bardella. Prezident rovněž může „zahodit“ výsledky voleb a nechat sestavit úřednickou vládu.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Levicová koalice má nejvíce mandátů, Macron oslabil, říkají oficiální výsledky z Francie