Ve svém nejnovějším vyšetřování Kit Klarenberg odhaluje, jak „Izrael“ stojí v centru globální sítě obchodování s orgány, a spojuje nedávné zatýkání, desetiletí skandálů a genocidu v Gaze s rozsáhlým nelegálním obchodem, který je chráněn před odpovědností. Na začátku října byl v Rusku zatčen izraelsko-ukrajinský občan Boris Wolfman. Je obviněn z organizování zločinného obchodu s orgány. […]
7 min.
Ve svém nejnovějším vyšetřování Kit Klarenberg odhaluje, jak „Izrael“ stojí v centru globální sítě obchodování s orgány, a spojuje nedávné zatýkání, desetiletí skandálů a genocidu v Gaze s rozsáhlým nelegálním obchodem, který je chráněn před odpovědností.
Na začátku října byl v Rusku zatčen izraelsko-ukrajinský občan Boris Wolfman. Je obviněn z organizování zločinného obchodu s orgány. Jeho zatčení, které Západní média zcela ignorovala, vyvolává naději, že konečně dojde k spravedlivému potrestání v řadě velkých skandálů týkajících se obchodu s orgány, které se táhnou již mnoho let. Wolfmanovo zatčení také poukazuje na málo zkoumanou roli Tel Avivu jako světového centra nelegálního odebírání a obchodu s orgány. Je smutné, že genocida v Gaze mohla tento zvrácený obchod značně usnadnit.
Od 7. října se množí věrohodná obvinění, že sionistické okupační síly nelegálně odebírají orgány zabitých Palestinců. V listopadu 2023 zveřejnil Euro-Med Monitor zprávu, která dokumentuje, jak izraelští vojáci zabavili desítky mrtvých těl z hlavních nemocnic v Gaze, a to až do té míry, že vykopali a vyplenili hromadné hroby vybudované na jejich pozemcích, aby pojmuly nekonečný příliv zabitých civilistů. Zatímco některá těla byla následně předána Červenému kříži, mnoho z nich bylo a zůstává zadržováno.
Euro-Med Monitor zaznamenal, kolik těl vykazovalo jasné známky odběru orgánů, včetně chybějících kochlií a rohovek, stejně jako srdcí, ledvin a jater. Od té doby sionistická entita v nepravidelných intervalech zveřejňuje symbolické počty zavražděných Palestinců jejich pozůstalým příbuzným. Těla jsou často znetvořená k nepoznání, což ztěžuje, ne-li znemožňuje, provedení odborné pitvy a zjištění, zda byly orgány odcizeny. Někdy jsou mrtvá těla zmrzlá, což opět značně komplikuje lékařské vyšetření a potenciálně zakrývá odcizení orgánů.
Čtvrtá ženevská úmluva z roku 1949 ukládá povinnost respektovat důstojnost mrtvých civilistů a výslovně zakazuje rabování nebo zohavování jejich těl během války. Sionistická entita však nejenže tuto úmluvu neratifikovala, ale výslovně odmítá její použitelnost na Gazu a nelegálně okupovaný Západní břeh. Navíc represivní místní zákony a právní precedenty, které jsou specifické pro Tel Aviv, udělují úřadům pravomoc odmítnout vydat mrtvé Palestince jejich rodinám.
Jejich těla mohou být použita jako děsivá vyjednávací karta – nebo jejich orgány mohou být beztrestně odcizeny. Po celá desetiletí byla sionistická entita mezinárodním centrem nelegálního obchodu s orgány. Ačkoli Palestinci již dlouho upozorňují na krádeže orgánů svých padlých kamarádů ze strany Tel Avivu, teprve na počátku 21. století byla tato praxe oficiálně přiznána. Yehuda Hiss, ředitel „izraelského“ institutu Abu Kabir, se otevřeně chlubil tím, že při pitvách odebírá kůži, kosti a další lidské materiály. Nikdy nebyl potrestán, což naznačuje, že jeho morbidní činnosti byly schváleny státem.
Tuto interpretaci dostatečně podpořila bývalá zaměstnankyně institutu Meira Weissová ve své práci Over Their Dead Bodies z roku 2014. Odhaluje, jak během první intifády v letech 1987–1993 úředníci ZOF nařídili centru „odebírat orgány Palestincům na základě vojenského nařízení, že u každého zabitého Palestince musí být provedena pitva.“ To jim dalo volnou ruku k tomu, aby z těl, o která se starali, odebírali, co se jim zachtělo. Aparátčíci institutu na tyto roky nostalgicky vzpomínali jako na „dobré časy“, protože mohli „důsledně a libovolně“ krást orgány.
Je znepokojivé, že katastrofální počet obětí genocidy v Gaze může znamenat začátek nové éry „lepších časů“ pro obchod s orgány sionistické entity. Zatčení Wolfmana a zhroucení spiknutí, která řídil, pravděpodobně neovlivní operace Tel Avivu v této oblasti. Byl pouze jedním z hráčů v celosvětové síti izraelských obchodníků s orgány. Stejně jako u hydry povede Wolfmanovo odstranění pouze k tomu, že jeho místo zaujmou jiní. Koneckonců, výnosy jsou vysoké a rizika záhadně nízká.
„Obchodník s orgány“
V červenci 2015 vydal Evropský parlament průlomovou zprávu o obchodování s orgány. V úvodu se uvádí, že „před rokem 2000 se problém obchodování s lidskými orgány… omezoval především na indický subkontinent a jihovýchodní Asii.“ Zpráva však poznamenává, že po přelomu tisíciletí „se obchodování s orgány zřejmě začalo šířit po celém světě, a to do značné míry pod vlivem izraelských lékařů.“ Dokument dále podrobně popisuje řadu významných případů obchodování s orgány.
Ve všech případech kromě jednoho vedly důkazy přímo k sionistické entitě. Přiložená mapa mezinárodních obchodních tras s orgány ukazuje Tel Aviv jako samotné centrum, jehož občané jsou jak hlavními zákazníky, tak i vůdci gangů, které dodávají orgány zahraničním kupcům. Jedním z citovaných případů bylo odhalení přední jihoafrické nemocnice v roce 2003, která provedla více než 100 nelegálních transplantací zahraničním pacientům – „většina“ z nich pocházela z „Izraele.“
Místní orgány činné v trestním řízení odhalily, jak zločinecký syndikát vedený Izraelcem Ilanem Perrym, který měl dobré kontakty, najímal chudé, zoufalé lidi z Brazílie, Rumunska a dalších zemí, kteří byli ochotni prodat své orgány za symbolickou částku, a poté je přepravoval do Jižní Afriky. Zákazníci platili za transplantace obrovské částky – Perry, „obchodník s orgány“, a jeho spolupracovníci si většinu peněz nechávali pro sebe, zbytek platili „dárcům“ a nemocničnímu personálu za provedení nelegálních zákroků a za mlčení o této tajné dohodě.
Dalším citovaným případem je skandál kliniky Medicus v Prištině v Kosovu. Ten vypukl v říjnu 2008, když mladý turecký muž zkolaboval na městském letišti. Poté, co mu byla na břiše nalezena čerstvá chirurgická jizva, vysvětlil, že mu v klinice byla odstraněna ledvina, což vedlo k policejní razii. Medicus již byl v hledáčku místních orgánů činných v trestním řízení kvůli velkému počtu cizinců přicházejících do Prištiny s pozvánkami do kliniky na léčbu srdce, kterou Medicus podle dostupných informací neposkytoval.
Následné vyšetřování odhalilo, že za získávání klientů, kteří za transplantace zaplatili více než 100 000 dolarů, byli zodpovědní Izraelec Moshe Harel a turecký lékař Yusuf Sonmez – označovaný za „nejznámějšího obchodníka s orgány na světě.“ Operace prováděli především místní kosovští albánští lékaři. Pacienti strávili krátkou dobu v rekonvalescenci, než byli propuštěni, a dostali „informace o svém léčení, které měli předložit lékařům ve svých domovských zemích.“ Dárci se takové charity nedoč<a href="https://kalirecords.sk/koncerty/“ title=“kali“>kali.
Jak uvádí zpráva EU, dodavatelé byli nuceni podepsat dokumenty, v nichž potvrzovali, že své orgány darovali „dobrovolně příbuznému nebo z altruismu cizímu člověku.“ Tyto dokumenty byly sepsány v albánštině a nebyly jim přeloženy. Ačkoli v některých případech jim byly slíbeny odměny až do výše 30 000 dolarů, „řada z nich obdržela pouze část peněz a někteří vůbec nic.“ Těm, kterým byla vyplacena částka, bylo řečeno, že zbytek dostanou „pod podmínkou, že sami najdou další dárce.“
„Pozoruhodná cena“
Boris Wolfman byl také ústřední postavou kauzy Medicus. Přestože byl hledán v několika jurisdikcích a byl na něj vydán zatykač Interpolu, zůstal několik let na svobodě v Turecku, až do svého nedávného vyhoštění do Ruska. Je neuvěřitelné, že mezitím zahájil další podnikání v oblasti obchodu s orgány, při kterém za malé částky zneužíval zranitelné Keňany a prodával jejich ledviny a další orgány bohatým kupcům z Německa a „Izraele“ za až 200 000 dolarů. Stejně jako v Kosovu dárci nedostali slíbené peníze ani náležitou lékařskou péči po zákroku.
Zůstává otázkou, zda jeho stíhání vrhne nějaké světlo na širší zločineckou síť, v níž působil, nebo zda by sionistická entita mohla být přímo zapletena do Wolfmanova podnikání. Přesto je poněkud zázrak, že se vůbec dostává před soud. Jeho spolupachatelé v hororovém případu Medicus se ukázali být podezřele odolní vůči právním důsledkům svých monstrózních činů. Sonmez rovněž žil několik let po odhalení spiknutí svobodně a otevřeně v Turecku, přestože čelil trestním obviněním v několika zemích.
Turečtí žalobci požadovali pro něj trest odnětí svobody na 171 let, ale Sonmez nikdy neseděl ani jeden den ve vězení a zdá se, že zmizel beze stopy. Harel byl mezitím v roce 2012 zatčen izraelskou policií, ale byl propuštěn. O šest let později byl na základě zatykače Interpolu znovu zatčen na Kypru, ale požadavky kosovských úřadů na jeho vydání zřejmě nebyly z nevysvětlitelných důvodů splněny. Zda je pokračující svoboda této dvojice známkou státní ochrany, je otevřenou a zřejmou otázkou.
Holocaust, který sionistická entita páchá v Gaze v 21. století, a katastrofálně neúspěšné války proti Hizballáhu a Íránu „vyžadují značné finanční náklady“, jak zaznamenal Focus Economics. Například cestovní ruch, který byl kdysi hlavní složkou příjmů „Izraele“, se zmenšil z milionů návštěvníků ročně na téměř nulovou hodnotu. „Úplné zotavení může trvat několik let a bude pravděpodobně záviset na trvalém ukončení nepřátelství s Hamásem, Hizballáhem a Íránem,“ předpovídá agentura – což je fantastické, vzhledem k tomu, že odpor nemůže mírumilovně koexistovat s Tel Avivem.
Mezitím sionistická entita nadále trpí masovým odlivem mozků, útěkem zahraničních investorů, diplomatickou izolací a obrovským poklesem důvěry mezi svými největšími zahraničními obchodními partnery. Je groteskní, že obchod s orgány může v této fázi představovat jeden z mála spolehlivých zdrojů zisku Tel Avivu. S tisíci Palestinců, živých i mrtvých, ve své vazbě má „Izrael“ jistě dostatek zdrojů k podpoře tohoto obchodu. Mainstreamové mlčení o dlouho očekávaném zatčení Wolfmana může naznačovat, že zahraniční loutkovodiči entity jsou ohledně této perspektivy v klidu.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
The post Globální sionistické spiknutí s obchodováním s orgány first appeared on Akta X.
