I když od loňského roku vládne v Holandsku vláda, která se prezentuje jako protimigrační, realita je taková, že se ve skutečnosti migrační politika země nijak výrazně nezměnila. Mnoho lidí, kteří volili vítěznou Wildersovu PVV, je zklamáno, neboť nepřichází slibované střežení hranic či masové deportace. Naopak, asi tak jako všude v Evropě se i tam chystají […]
Menej ako 1 min. min.
I když od loňského roku vládne v Holandsku vláda, která se prezentuje jako protimigrační, realita je taková, že se ve skutečnosti migrační politika země nijak výrazně nezměnila.
Mnoho lidí, kteří volili vítěznou Wildersovu PVV, je zklamáno, neboť nepřichází slibované střežení hranic či masové deportace. Naopak, asi tak jako všude v Evropě se i tam chystají nová migrační centra, která jsou vždy zárukou razantního nárůstu kriminality v takto obohacené obci.
Migrační centra nyní rostou jako houby po dešti po celé Evropě, můžeme je tedy očekávat i u nás, protože migrační pakt, který schválila vláda, je výslovně vyžaduje zejména v zemích, které jsou určeny v rámci takzvané „povinné solidarity“ jako cílové.
Je zajímavé, že u nás zatím k žádným protestům nedochází, i když se už zřejmě podobné prostory připravují na několika místech po celé zemi.
To v Holandsku se konalo hned několik protestů proti migračním centrům, přičemž některé byly poměrně bouřlivé.
Protest proti plánované výstavbě centra pro žadatele o azyl v nizozemském městě se vystupňoval ve čtvrtek večer, kdy demonstranti házeli desítky vajec na radnici, odpalovali ohňostroje a později pověsili prasečí nohy na plot navrhovaného centra.
Protest, který zorganizovala místní akční skupina „Nee tegen azc“ (Ne centru pro žadatele o azyl), vyvolal hněv stovek obyvatel kvůli nedávno oznámeným plánům ubytovat 240 až 270 migrantů v Berlicumu, jihovýchodně od města ‚s-Hertogenbosch.
Ačkoli toto téma nebylo na programu zasedání rady, které se konalo uvnitř, protestující se shromáždili venku, aby vyjádřili svou nespokojenost.
Nad budovou byly vyvěšeny cedule a transparenty, zatímco místní obyvatelé odpalovali ohňostroje. 32letý muž ze Sint-Michielsgestelu byl zatčen při pokusu odpálit těžkou zábavní pyrotechniku, podle policie, která také potvrdila, že většina demonstrantů byla z místní komunity.
Později té noci vypukl požár na pozemcích vyhrazených pro azylové centrum. Do rána už byly podél plotu zavěšeny prasečí nožičky.
Chantal Verhagen, mluvčí protestní skupiny, se od tohoto konkrétního činu distancovala a řekla: „Udělal to jednotlivec. Neměli bychom se navzájem soudit – v tomto protestu se navzájem velmi potřebujeme.“
Tvrdila, že protest zůstal převážně pokojný. „Můžete se na to podívat také takto: 299 lidí nebylo zatčeno.“
Náměstek primátora Peter Raaijmakers odsoudil konfrontační povahu protestů.
„Máte právo demonstrovat a také říkat, co si myslíte, ale nikdy se nemůže stát, že využijete tato dvě základní práva k ničení, věšení prasečích nožiček na plot, slovním útokům na ostatní vesničany s odlišným názorem a vyhrožování lidem. To je místo, kde nakreslíme hranici.“
Geen azc #Berlicum #stmichielsgestel https://t.co/m2Hvpg2rrS pic.twitter.com/qV0IZphfL5
— Michaela (@duveltje) March 20, 2025
Podobné protesty se konaly po celém Nizozemsku proti plánům obcí na dovoz značného počtu převážně dospělých mužských migrantů do nizozemských měst a vesnic.
Minulý měsíc se vesnice Doezum v Groningenu ocitla v centru národní debaty o azylovém ubytování poté, co obec Westerkwartier oznámila plány na výstavbu desítek chat na pozemku na okraji vesnice, aby se do nich vešlo 100 držitelů statusu.
Vesnice je domovem pouhých 700 obyvatel.
Místní obyvatelé, kteří se o plánu dozvěděli až z dopisu, uvedli, že byli tímto rozhodnutím zaskočeni.
„Můj pětadvacetiletý syn se už roky snaží najít místo k životu, ale nic není k dispozici,“ řekla deníku De Telegraaf obyvatelka vesnice Sonja. „Přesto se bydlení pro lidi z daleka objeví ze dne na den. Jak je to spravedlivé?“
Obyvatelé často uvádějí kulturní rozdíly a bezpečnostní obavy jako hlavní sporné body. Jedna místní žena, která venčila svého psa poblíž navrhovaného místa v Berlicumu, řekla místním médiím:
„Jsem hrdá na naši vesnici. Ale bojím se. Nainstaluji si doma kamery.“
Jejich obavy jsou oprávněné. Nizozemský železniční operátor Nederlandse Spoorwegen (NS) v lednu odhalil, že zvažuje odstranění nádraží Maarheeze v Brabantsku ze svých obslužných tras kvůli rostoucím nákladům na bezpečnostní opatření potřebná k řešení probíhajících incidentů týkajících se obyvatel nedalekého azylového centra Budel.
„Žadatelé o azyl sedí na lavičkách, popíjí a obtěžují ostatní cestující a personál NS. A máte žadatele o azyl, kteří se vyhýbají jízdnému,“ řekl v té době mluvčí železničního operátora.
Kromě protispolečenského chování a drobné kriminality poškozují pověst azylových center v Nizozemsku a širší západní Evropě případy vážných sexuálních útoků a násilných trestných činů, což vede k tomu, že obyvatelé projevují zvýšenou opatrnost.
Protestní skupina slíbila, že bude pokračovat ve své kampani s večerem pro veřejnost naplánovaným na 2. dubna, kde organizátoři doufají, že místní hlasy budou vyslyšeny městskou radou.
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0]
