Historie obchodu s narkotiky: CIA jako jeden z největších pašeráků drog na světě

www.slovanskenoviny.sk/rss

V současné době se Trump při plánování případné intervence do Venezuely odvolává na boj proti pašerákům drog. O boji proti drogovým kartelům však hovořilo mnoho prezidentů před ním, zatímco ve skutečnosti fungovala CIA coby jeden z největších pašeráků drog.

Oficiální kruhy to samozřejmě popírají, nicméně investigativní novináři dokázali, že CIA je skutečně největším pašerákem drog přinejmenším v rámci západní polokoule.

Ve výčtu níže najdete zejména potvrzení o napojení CIA na latinskoamerické drogové kartely a jejich bosse, případně důkazy o podílu CIA na pašování drog ve 20. století. Přehled končí 90. lety.

Už dlouhodobě však předpokládám, že například hlavní motivací invaze do Afghánistánu po útocích 11. září byl heroin, takže CIA  podporovala drogový trh i později než v 90. letech.

Heroin (případně opium k jeho výrobě) byl v režii CIA podle všeho pašován nejen do USA, ale přes americkou vojenskou základnu v Kosově také do Evropy. Je všeobecně známo, že pod základnou jsou velmi rozsáhlé podzemní prostory, kde by mohl být sklad či laboratoře ke zpracování opia na heroin.

V době, kdy USA (i se spojenci z NATO) okupovaly Afghánistán, v zemi výrazně vzrostla pěstební plocha opiového máku, aby po nástupu Talibánu opět výrazně poklesla.

I to je důvod proč se v USA objevil mezi narkomany namísto heroinu zejména fentanyl (a další náhražky) záhy poté, co Američané v roce 2021 opustili Afghánistán.

Pro ty, kteří jsou si vědomi desetiletí trvajícího dědictví CIA v Latinské Americe ve 20. století, je myšlenka, že vláda Spojených států a její zpravodajské služby zásadně stojí proti obchodu s drogami, směšná.

Bývaly časy, ne příliš dávno v historii, kdy samotná CIA byla největším pašerákem drog ve Spojených státech a možná i na celé západní polokouli (ne-li na světě).

Drogy měly financovat změnu režimu a tajné operace v Latinské Americe po opožděném zásahu Kongresu proti financování černých operací daňovými poplatníky.

Pro klíčový výlet do vzpomínek ve chvíli, kdy Trump obnovuje „válku proti drogám“ v srdci Latinské Ameriky, nabízíme důležité shrnutí odtajněných a historických záznamů zesnulého velkého investigativního reportéra Williama Bluma, které jsou v plném znění publikovány níže…

V srpnu 1996 zahájily noviny San Jose Mercury News rozšířenou sérii článků spojujících armádu „contras“ CIA s kokainovou epidemií v Los Angeles.

Na základě rok trvajícího vyšetřování reportér Gary Webb napsal, že během 80. let CIA pomáhala financovat její tajnou válku proti nikaragujské levicové vládě prostřednictvím prodeje kokainu drogovému dealerovi Rickymu Rossovi z Los Angeles.

Seriál rozpoutal bouři protestů, v jejichž čele stály černošské rozhlasové stanice a černošský klub Kongresu, s požadavky na oficiální vyšetřování. Webová stránka Mercury News s podpůrnými dokumenty a aktualizacemi zaznamenala stovky tisíc přístupů denně.

Zatímco mnoho z příběhu CIA-contra-drug bylo odhaleno před lety v tisku a při slyšeních v Kongresu, série Mercury News přidala klíčový chybějící článek: sledovala kokainovou stopu k Rossovi a černým gangům z L.A.

Černé gangy se staly pouličními distributory cracku, levné a silné formy kokainu. Drogová síť CIA, napsal Webb, „otevřela první kanál mezi kolumbijskými kokainovými kartely a černošskými čtvrtěmi Los Angeles, města nyní známého jako hlavní město „cracku“ na světě.“

Černé gangy používaly své zisky k nákupu automatických zbraní, někdy od drogových dealerů napojených na CIA.

Ředitel CIA John Deutch prohlásil, že nenašel „žádné spojení“ mezi CIA a obchodníky s kokainem. A korporátní média – New York Times, Los Angeles Times a Washington Post – zveřejnila dlouhé články vyvracející sérii Mercury News.

Popírají, že by nikaragujští drogoví dealeři Juan Norwin Meneses a Oscar Danilo Blandon se sídlem v Bay Area pracovali pro CIA nebo přispívali „milionovým ziskům z drog“ povstaleckým skupinám, jak tvrdil Webb.

Poznamenávají také, že ani Ross, ani gangy nebyli prvními ani jedinými distributory cracku v L.A. Webb to však netvrdil. Napsal, že obrovský příliv kokainu přišel právě v době, kdy pouliční drogoví dealeři zjišťovali, jak učinit kokain cenově dostupným tím, že ho změní na crack.

Mnoho lidí v médiích také postulovalo, že všichni zapojení contras pašující drogy byli zločinci, kteří nebyli podporováni CIA. Ale tato popírání přehlížejí většinu důkazů Mercury News o spoluvině CIA. Například:

• CIA dodávaná kontraletadla a piloti přepravovali kokain ze Střední Ameriky na americká letiště a vojenské základny. V roce 1985 agent Úřadu pro potírání drog (DEA) Celerino Castillo oznámil svým nadřízeným, že kokain je skladován ve skladu CIA na letecké základně Ilopango v Salvadoru pro přepravu do USA. DEA neudělala nic a Castillo byl postupně z agentury vytlačen.
• Když byl Danilo Blandón v roce 1986 konečně zatčen, přiznal se k drogovým zločinům, které by jiné poslaly do vězení na doživotí. Ministerstvo spravedlnosti však Blandóna propustilo po pouhých 28 měsících za mřížemi a poté ho najalo jako informátora DEA na plný úvazek, přičemž mu zaplatilo více než 166 000 dolarů. Když Blandón v roce 1996 svědčil v procesu s Rickym Rossem, ministerstvo spravedlnosti zablokovalo jakékoli vyšetřování Blandónových vazeb na CIA.
• Ačkoli je Norwin Meneses uveden v počítačích DEA jako hlavní mezinárodní pašerák drog zapletený do 45 různých federálních vyšetřování od roku 1974, žil v Kalifornii až do roku 1989, aniž by se jakkoli skrýval. Přesto nikdy nebyl v USA zatčen.
• „Senátní vyšetřovatelé a agenti ze čtyř organizací si stěžovali, že jejich protidrogová vyšetřování byla brzděna CIA nebo nejmenovanými zájmy ‚národní bezpečnosti,’“ napsal Webb. Například v roce 1984 v „případu Frogman“ americký státní zástupce v San Franciscu vrátil 36 800 dolarů zabavených nikaragujskému drogovému dealerovi poté, co dva vůdci contras poslali soudu dopisy, ve kterých tvrdili, že hotovost byla určena pro contras. Federální prokurátoři nařídili dopis a další důkazy zapečetit z důvodů „národní bezpečnosti.“ Když senátní vyšetřovatelé později požádali ministerstvo spravedlnosti, aby vysvětlilo tento neobvyklý zvrat událostí, narazili na zeď tajemství.

Historie zapojení CIA do obchodu s drogami

„Během mé třicetileté historie v Úřadu pro potírání drog a souvisejících agenturách se téměř vždy ukázalo, že hlavní cíle mého vyšetřování pracují pro CIA,“ řekl Dennis Dayle, bývalý šéf elitní jednotky DEA.

CIA byla od konce druhé světové války dlouho a prakticky nepřetržitě zapojena do obchodu s drogami.

1947 až 1951, Francie

Zbraně, peníze a dezinformace CIA umožnily korsickým zločineckým syndikátům v Marseille získat kontrolu nad odbory z rukou komunistické strany.

Korsičané získali politický vliv a kontrolu nad doky – ideální podmínky pro upevnění dlouhodobého partnerství s mafiánskými distributory drog, což z Marseille udělalo poválečné hlavní město heroinu západního světa.

První heroinové laboratoře v Marseille byly otevřeny v roce 1951, jen několik měsíců poté, co Korsičané ovládli nábřeží.

Začátek 50. let, jihovýchodní Asie

Nacionalistická čínská armáda, organizovaná CIA k vedení války proti komunistické Číně, se stala opiovým baronem Zlatého trojúhelníku (části Barmy, Thajska a Laosu), největšího světového zdroje opia a heroinu.

Air America, hlavní soukromá letecká společnost CIA, létala s drogami po celé jihovýchodní Asii.

1950 až začátek 70. let, Indočína

Během amerického vojenského angažmá v Laosu a dalších částech Indočíny Air America létala s opiem a heroinem po celé oblasti. Mnoho vojáků ve Vietnamu se stalo závislými. Laboratoř postavená v ústředí CIA v severním Laosu byla používána k rafinaci heroinu.

Po deseti letech americké vojenské intervence se jihovýchodní Asie stala zdrojem 70 procent světového nelegálního opia a hlavním dodavatelem surovin pro vzkvétající americký trh s heroinem.

1973 až 1980, Austrálie

Nugan Hand Bank v Sydney byla bankou CIA ve všem kromě jména. Mezi jejími důstojníky byla síť amerických generálů, admirálů a mužů z CIA – včetně bývalého ředitele CIA Williama Colbyho, který byl také jedním z jejích právníků.

S pobočkami v Saúdské Arábii, Evropě, jihovýchodní Asii, Jižní Americe a USA financovala Nugan Hand Bank obchod s drogami, praní špinavých peněz a mezinárodní obchod se zbraněmi.

V roce 1980, uprostřed několika záhadných úmrtí, banka zbankrotovala s dluhem 50 milionů dolarů.

70. a 80. léta, Panama

Po více než deset let byl panamský diktátor, Manuel Noriega, vysoce placeným aktivem a spolupracovníkem CIA, navzdory tomu, že americké protidrogové úřady již v roce 1971 věděly, že generál byl silně zapojen do obchodu s drogami a praní špinavých peněz.

Noriega zprostředkovával lety „zbraně za drogy“ pro contras, poskytoval ochranu a piloty, bezpečná útočiště pro úředníky drogových kartelů a diskrétní bankovní zařízení.

Američtí představitelé, včetně tehdejšího ředitele CIA Williama Webstera a několika důstojníků DEA, poslali Noriegovi pochvalné dopisy za úsilí zmařit obchod s drogami (i když pouze proti konkurentům jeho patronů z Medellínského kartelu).

Americká vláda se obrátila proti Noriegovi, když v prosinci 1989 napadla Panamu a generála unesla, jakmile zjistila, že poskytuje zpravodajské informace a služby Kubáncům a sandinistům. Ironií je, že obchod s drogami přes Panamu se po americké invazi zvýšil.

80. léta 20. století, Střední Amerika

Série San Jose Mercury News dokumentuje jen jednu nit propletených operací spojujících CIA, contras a kokainové kartely. Posedlí svržením levicové sandinistické vlády v Nikaragui, úředníci Reaganovy administrativy tolerovali obchod s drogami tak dlouho, dokud pašeráci podporovali contras.

V roce 1989 senátní podvýbor pro terorismus, narkotika a mezinárodní operace (Kerryho výbor) uzavřel tříleté vyšetřování konstatováním: „Existovaly podstatné důkazy o pašování drog přes válečné zóny ze strany jednotlivých contras, dodavatelů contras, pilotů contras, žoldáků, kteří spolupracovali s contras, a podporovatelů contras v celém regionu.

Američtí představitelé angažovaní ve Střední Americe selhali v řešení drogové problematiky ze strachu, že by ohrozili válečné úsilí proti Nikaragui.

V každém případě ta či ona agentura americké vlády měla informace o zapojení buď v době, kdy k němu došlo, nebo bezprostředně poté. Vysocí američtí politici nebyli imunní vůči myšlence, že peníze z drog jsou dokonalým řešením problémů s financováním contras.“

V Kostarice, která sloužila jako „jižní fronta“ pro contras (Honduras byl Severní fronta), existovalo několik sítí CIA-contras zapojených do obchodu s drogami.

Kromě těch, kteří obsluhovali operaci Meneses-Blandon (podrobně popsáno v Mercury News) a Noriegovu operaci, existoval agent CIA John Hull, jehož farmy podél kostarické hranice s Nikaraguou byly hlavním shromaždištěm contras.

Hull a další na CIA napojení podporovatelé a piloti contras se spojili s Georgem Moralesem, hlavním kolumbijským obchodníkem s drogami se sídlem v Miami, který později přiznal, že dal 3 miliony dolarů v hotovosti a několik letadel vůdcům contras.

V roce 1989, poté, co kostarická vláda obvinila Hulla z obchodování s drogami, letadlo najaté DEA tajně a ilegálně přepravilo agenta CIA do Miami přes Haiti. USA opakovaně zmařily kostarické snahy o vydání Hulla do Kostariky, aby stanul před soudem.

Další drogový gang se sídlem v Kostarice zahrnoval skupinu kubánských Američanů, které CIA najala jako vojenské instruktory pro contras. Mnozí z nich byli dlouho zapojeni do CIA a obchodu s drogami.

Používali kontraletadla a kostarickou společnost na výrobu krevet, která prala peníze pro CIA, aby přepravovali kokain do USA.

Kostarika nebyla jedinou trasou. Guatemala, jejíž vojenská zpravodajská služba – úzce spojená se CIA – poskytovala útočiště mnoha pašerákům drog, byla podle DEA další zastávkou na kokainové dálnici.

Navíc účetní Medellínského kartelu v Miami, Ramon Milian Rodriguez, vypověděl, že nalil téměř 10 milionů dolarů nikaragujským contras prostřednictvím dlouholetého operativce CIA Felixe Rodrigueze, který byl umístěn na letecké základně Ilopango v Salvadoru.

Contras poskytovaly jak ochranu, tak infrastrukturu (letadla, piloty, přistávací dráhy, sklady, krycí společnosti a banky) těmto drogovým sítím napojeným na CIA.

Nejméně čtyři dopravní společnosti vyšetřované za pašování drog obdržely od americké vlády kontrakty na přepravu nesmrtících zásob pro povstalecké skupiny.

Southern Air Transport, dříve vlastněná CIA a později pod kontraktem Pentagonu, byla také zapojena do pašování drog. Letadla naložená kokainem létala na Floridu, do Texasu, Louisiany a na další místa, včetně několika vojenských základen.

Tyto zásilky, označené jako „Contra Craft“, neměly být kontrolovány. Když vše nakonec prasklo, zatáhlo se za mocné nitky, které vyústily v zastavení případu, zproštění viny, snížení trestu nebo deportaci.

Polovina 80. let až začátek 90. let, Haiti

Zatímco se CIA snažila udržet klíčové haitské vojenské a politické vůdce u moci, zavírala oči před obchodem s drogami svých klientů. V roce 1986 si agentura přidala na výplatní listinu další jména vytvořením nové haitské organizace, Národní zpravodajské služby (SIN).

Mandát SIN zahrnoval boj proti obchodu s kokainem, ačkoli sami důstojníci SIN se podíleli na obchodování s lidmi, obchodu podporovaném a podněcovaném některými haitskými vojenskými a politickými vůdci.

1980 až začátek 1990, Afghánistán

CIA podporovaní mudžahedínští rebelové se silně zapojili do obchodu s drogami, zatímco bojovali proti Sověty podporované vládě, která měla plány na reformu afghánské společnosti.

Hlavním klientem CIA byl Gulbuddin Hekmatjár, jeden z předních drogových bossů a největší rafinér heroinu, který byl také největším příjemcem vojenské podpory CIA.

Here is nice little clip of Gary Webb in his own words describing his reporting on the CIA, and the drug running connections with the Contras… pic.twitter.com/uBS9dN6Slu

— Uncommon Sense (@Uncommonsince76) September 2, 2025

CIA dodala nákladní automobily a muly, které vezly zbraně do Afghánistánu a byly použity k přepravě opia do laboratoří podél afghánsko-pákistánské hranice.

Produkce poskytovala až polovinu heroinu užívaného ročně ve Spojených státech a tři čtvrtiny heroinu užívaného v západní Evropě.

Američtí představitelé v roce 1990 přiznali, že selhali při vyšetřování nebo podniknutí kroků proti drogové operaci, protože si nepřáli urazit své pákistánské a afghánské spojence.

V roce 1993 nazval představitel DEA Afghánistán novou Kolumbií drogového světa.

/ necenzurovanapravda.cz /

Príspevok Historie obchodu s narkotiky: CIA jako jeden z největších pašeráků drog na světě je zobrazený ako prvý na Slovenské Noviny.