Přípravků zaměřených na hubnutí existuje mnoho a působí na různých principech. Největší pozornost v poslední době získávají léky jako Ozempic, Saxenda, Wegovy a Mounjaro. „Lidé zjistili, že se díky nim dá elegantně hubnout. Tak to skutečně masa používá,“ poznamenal Prymula. Dodal, že tyto preparáty jsou založeny na účinku hormonu GLP-1, který vyvolává pocit sytosti, zpomaluje […]
Menej ako 1 min. min.
Přípravků zaměřených na hubnutí existuje mnoho a působí na různých principech. Největší pozornost v poslední době získávají léky jako Ozempic, Saxenda, Wegovy a Mounjaro. „Lidé zjistili, že se díky nim dá elegantně hubnout. Tak to skutečně masa používá,“ poznamenal Prymula. Dodal, že tyto preparáty jsou založeny na účinku hormonu GLP-1, který vyvolává pocit sytosti, zpomaluje trávení, omezuje uvolňování zásobního cukru z jater a zároveň stimuluje tvorbu inzulinu. Zmíněné léky jeho účinek napodobují a zároveň ho prodlužují.
ČTĚTE TAKÉ: Štíhlost jako drahý trend? Léky na hubnutí zatěžují peněženky. Ve hře je levnější varianta
Diskuze o tom, zda by se měly tyto léky hradit ze zdravotního pojištění, jsou však podle Prymuly liché. „Ta částka by byla obrovská. Byly kalkulace, že by to vyšlo třeba na 100 miliard za rok, a to není přípustné,“ zdůraznil.
On sám by se prý sice nebránil tomu, aby léky byly propláceny lidem nad určitou hranicí obezity, bojí se však snadné zneužitelnosti. „Představme si, že by ta hranice byla třeba 120 kilo a lidé, aby to měli zadarmo, začnou schválně přibírat, aby ji překročili, a pak budou vesele hubnout za státní prostředky,“ zdůraznil.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Nové léky na hubnutí jsou revolucí v medicíně. Odborník vysvětlil jejich úskalí i fungování
