Indie: Projekt první čistě solární vesnice byl neuvěřitelný debakl

Evropa rozhodně není jediným kontinentem, kde se projevuje klimatické šílenství. Snaha o splnění cílů Agendy 2030 a Pařížské klimatické dohody nutí mnohé země ukazovat, že jsou také „udržitelné“ a „zelené.“

Všichni máme stále v paměti osud Srí Lanky, která měla být první udržitelnou zemí. Jako taková byla slavnostně prezentována i na WEF, kde v roce 2018 tvrdili, že do roku 2025 bude velmi rozvinutou zemí a příkladem pro ostatní.

Nicméně stačilo jen několik málo let a už v roce 2022 dovedla „udržitelnost“ celou zemi ke krachu. Také v jisté indické vesnici již přišli na to, že klimatická politika, která je prosazována OSN i dalšími podvratnými organizacemi, nespěje k prosperitě, ale ke zkáze.

Americký prezident Joe Biden během debaty s bývalým prezidentem Donaldem Trumpem prohlásil: „Jedinou existenční hrozbou pro lidstvo je změna klimatu.“

Jenže skutečnou existenční hrozbou pro miliardy lidí na naší planetě není změna klimatu, ale klimatická politika.

Půvab zelené utopie maskuje drsnou realitu poskytování cenově dostupné a spolehlivé elektřiny.

Američané by se mohli brzy probudit do dystopické budoucnosti, pokud budou realizovány navrhované iniciativy Net Zero a Build Back Better – obě zaměřené na nelogické šíření nespolehlivých obnovitelných zdrojů a omezení spolehlivých fosilních paliv.

Nikde se to neodráží lépe než v odlehlých oblastech Indie, kde solární panely – o nichž se věřilo, že poskytují čistou a zelenou energii – nakonec vedly k tomu, že se začaly používat ke stavbě stájí pro dobytek.

Přeměna Dharnai ve státě Bihár na „solární vesnici“ byla poznamenána velkým nadšením a velkými očekáváními. Vesničanům bylo řečeno, že solární mikrosíť poskytne spolehlivou elektřinu pro zemědělství, společenské aktivity a každodenní život. Tento slib vyvolal naivní důvěru v technologii, která po celém světě opakovaně selhala.

Zpráva o této iniciativě Greenpeace se rychle rozšířila, protože mezinárodní zpravodajská média ji prezentovala jako úspěšný příběh pro „obnovitelnou“ energii v zemi třetího světa.

V pořadu CNN International „Connect the World“ uvedli, že mikrosíť v Dharnai poskytuje nepřetržitou dodávku elektřiny. Pro neznalého diváka by se zdálo, že solární energie dělá velké pokroky jako spolehlivý zdroj energie.

Ale systém Dharnai ve skutečnosti skončil na dlouhém seznamu velkých slunečních selhání.

„Jakmile jsme získali připojení k solární energii, objevila se také varování, abychom nepoužívali elektrické spotřebiče s vysokým výkonem, jako je televize, lednička, motor a další,“ řekl jeden z vesničanů.

„Tyto podmínky neexistují, pokud používáte tepelnou energii. K čemu je tedy taková energie? Tarif za solární energii byl také vyšší ve srovnání s tepelnou energií.“

Vesnický obchodník řekl: „Ale po třech letech byly baterie vybité a nikdy nebyly opraveny. … Solární energii už tady nikdo nepoužívá.“ Doufejme, že solární panely vydrží déle alespoň jako přístřešek pro krávy.

Nakonec byla obec připojena k hlavní síti, která poskytovala plně spolehlivou elektřinu z uhlí za třetinovou cenu solární energie.

Dharnai není ojedinělým případem. Podobný osud potkal i několik dalších velkých solárních projektů na indickém venkově. Mainsh Kumar v článku pro publikaci Mongabay uvedl:

„Jakmile se elektřina (ze sítě) dostane do neelektrifikovaných vesnic, infrastruktura a finanční prostředky použité při instalaci takových elektráren mimo síť by se mohly ukázat jako zbytečné.“

Zatímco zelené neziskovky a liberální mainstreamová média se stydí za to, že se vychvalovaný solární projekt přeměňuje na chlévy, konvenční zdroje energie, jako je uhlí, nadále poskytují energii pro více než 1,3 miliardy obyvatel Indie a průmyslová odvětví, na nichž závisí jejich ekonomika.

Indie letos zaznamenala rekordní skok v poptávce po elektřině, částečně kvůli zvýšenému používání klimatizačních jednotek a dalších elektrických spotřebičů, protože větší část populace dosáhla finančních prostředků, aby si je mohla dovolit.

Při nedostatku energie často přichází na pomoc uhlí. Indie umožňuje svým uhelným elektrárnám zvyšovat zásoby uhlí a dovážet další palivo bez omezení.

Indie přidá do konce března 2025 více než 15 gigawattů (nejvíce za devět let) a do roku 2032 chce přidat celkem 90 gigawattů uhelné kapacity.

Energetická realita je v rostoucí ekonomice, jako je ta indická, nevyhnutelná a poptávku mohou uspokojit pouze zdroje, jako je uhlí, ropa a zemní plyn. Na fosilní paliva se lze spolehnout, že budou dodávat energii nezbytnou pro moderní život, zatímco „zelené“ zdroje nikoliv.

Postojem Indie je upřednostnit hospodářský růst před jakoukoli agendou založenou na klimatu, jejímž cílem je snížit spotřebu fosilních paliv. To se znovu potvrdilo, když země odmítla stanovit dřívější cíl pro svůj závazek nulových čistých emisí a odložila jej až do roku 2070.

Příběh Dharnai slouží jako varování pro všechny, kdo by chtěli podobný projekt zavádět jinde…