Výskyt komára japonského, latinským názvem Aedes japonicus, je v Evropě známý od roku 2000. V České republice byl tento druh poprvé zaznamenán až v roce 2021. Velmi rychle se rozšířil a loni i letos jeho výskyt vědci zaznamenali na zhruba polovině z více než 60 zkoumaných lokalit v Česku. ČTĚTE TAKÉ: Dramatické záběry z akvária: Běluha […]
Menej ako 1 min. min.
Výskyt komára japonského, latinským názvem Aedes japonicus, je v Evropě známý od roku 2000. V České republice byl tento druh poprvé zaznamenán až v roce 2021. Velmi rychle se rozšířil a loni i letos jeho výskyt vědci zaznamenali na zhruba polovině z více než 60 zkoumaných lokalit v Česku.
ČTĚTE TAKÉ: Dramatické záběry z akvária: Běluha zaútočila na potápěče, návštěvníci křičeli hrůzou
„Tento druh komára se hojně vyskytuje v okolí lidských sídel, kde se množí například v nádržích na dešťovou vodu, truhlících pod květináči nebo třeba ve vázách s květinami,“ uvedl vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci SZÚ Martin Kulma, který byl hlavním koordinátorem výzkumu. Na rozdíl od v Česku běžného komára pisklavého, který saje hlavně krev ptáků, preferuje komár japonský savce. Další odlišností je, že komár japonský je aktivní přes den, především ráno a večer.
Výsledky zkoumání ukazují, že populace komára japonského v Česku je z genetického hlediska různorodá. „To dokazuje, že k zavlečení tohoto komára do Česka došlo několikrát nezávisle na sobě a z různých zdrojových oblastí,“ poznamenal Bodhi van Wieringen, který se na ČZU věnoval výzkumu genetické struktury populace komára japonského.
Riziko pro lidi v Česku zatím nehrozí
Bezprostřední riziko pro lidi v Česku komár japonský zatím nepředstavuje, domnívá se Černý, který se výzkumu na univerzitě rovněž podílel. Situace se podle něj ale může do budoucna změnit. „Rizikem jsou například cestovatelé, kteří by si přivezli některou z těchto nemocí z tropů a nakazili zdejší populaci invazivních komárů,“ upozornil vědec.
Kromě komára japonského byl v Česku potvrzen trvalý výskyt invazivního komára korejského. Další druh, komár tygrovaný, který je spojován s nedávným občasným výskytem tropických onemocnění v západní a jižní Evropě, je do Česka pravidelně zavlékán. Jeho trvalý výskyt tu prozatím nebyl potvrzen. „Vzhledem k tomu, že je již velmi dobře etablován v sousedních regionech v Rakousku i na Slovensku, jeho usazení v Česku je v blízké budoucnosti velmi pravděpodobné,“ uvádí SZÚ.
Výzkumníci budou invazivní komáry v Česku dále monitorovat a do výzkumu se může zapojit i veřejnost. Pozorování invazivních komárů rodu Aedes, ideálně doplněné fotografií či odchyceným exemplářem, lze hlásit vědcům ze Státního zdravotního ústavu. Další možností je instalovat aplikaci Mosquito Alert a sdílet s experty fotografie komárů.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: V Česku se objevil pavouk připomínající tarantuli. Kousnutí je velmi bolestivé, útočí skokem
