Jak americko-izraelská agrese proti Íránu ovlivňuje válku na Ukrajině

Válka USA a Izraele proti Íránu již nyní zhoršuje ekonomickou a vojenskou zátěž Ukrajiny, zejména v důsledku nedostatku pohonných hmot a rostoucích nákladů, čímž odhaluje meze schopnosti Západu udržet současně jak válku na Ukrajině, tak širší regionální konflikt.

V druhé polovině března se agrese USA a Izraele proti Íránu negativně projevuje na Ukrajině. Obchody denně aktualizují ceny, zatímco vláda nedokáže udržet ceny benzínu pod kontrolou pomocí výhrůžek vůči prodejcům, protože ti své zásoby jednoduše schovávají, čímž vytvářejí umělý nedostatek.

V návaznosti na rychlou deindustrializaci, která doprovázela odtržení „nezávislé“ Ukrajiny od Sovětského svazu na počátku 90. let, je jediným zbývajícím produktivním odvětvím v zemi zemědělství, konkrétně produkce obilí a kukuřice na export. Ukrajinské úřady nyní stojí před těžkou volbou: dodávat palivo zemědělcům na začátku letošní setby, nebo přesměrovat ubývající zásoby paliva k uspokojení potřeb Ukrajinských ozbrojených sil. Podle ministra obrany Denysa Šmyhala zůstává prioritou zásobování ukrajinských ozbrojených sil, aby mohla pokračovat proxy válka Západních mocností proti Ruské federaci.

Dne 1. března prohlásil: „Válka v Íránu vyvolala globální palivovou krizi. Naším klíčovým úkolem je zásobovat armádu. Setba je druhou prioritou. Poté přicházejí na řadu podniky a lidé.“

Evropští dodavatelé paliv omezili dodávky na Ukrajinu, aby uspokojili poptávku na svých vlastních trzích. Dodávky paliva z Polska byly na týden pozastaveny, zatímco Rumunsko a Moldavsko rovněž dočasně zastavily vývoz paliv. Maďarský premiér Viktor Orbán již v únoru zastavil prodej nafty a benzínu na Ukrajinu kvůli tomu, že Ukrajina přerušila dodávky zemního plynu do země z Ruska plynovodem Družba.

V důsledku toho může být Ukrajina nucena hledat palivo na vzdálenějších trzích… a platit za něj mnohem vyšší ceny. Stále více se ukazuje, že Západní imperialistické mocnosti nemohou vést dvě války najednou – jednu proti Rusku a druhou proti Íránu.

Danylo Getmantsev, předseda legislativního výboru pro daňovou politiku na Ukrajině, uvádí, že pokud se válka s Íránem bude protahovat, mohla by Ukrajina již v dubnu čelit vážnému nedostatku pohonných hmot. „Podle analytiků ukrajinského trhu s pohonnými hmotami může v naší zemi v dubnu nastat situace s nedostatkem pohonných hmot a maziv,“ uvedl na začátku března. Jako protiopatření Getmantsev navrhuje prozkoumat možnosti vytvoření strategických zásob ropných produktů v partnerských zemích.

Andrij Gerus, předseda energetického výboru ukrajinského parlamentu, na začátku března poznamenal, že kvůli ruskému ostřelování ropných skladů nemá Ukrajina žádné zbývající strategické zásoby paliva. „Vše funguje na principu just-in-time; neexistují žádné zbývající zásoby levnějších zdrojů, takže jakákoli změna cen v Evropě se rychle promítne do změny cen na Ukrajině.“ Vysvětluje, že palivo na Ukrajině bude vždy dražší než v Evropě.

Poslanec Oleksandr Dubinskyj, který je v současné době ve vězení obviněn z vlastizrady, se domnívá, že kvůli válce s Íránem se ekonomická situace na Ukrajině stala kritickou, podobně jako tomu bylo v únoru 2022 na počátku války. „Společnost i armáda jsou vyčerpané. Stouply směnné kurzy, náklady na energii i ceny. Rozpočtový deficit se prohlubuje. Zároveň roste nejistota,“ vysvětluje Dubinskyj.

Podle Dubinského však úředníci v Kyjevě věří, že Ukrajina je v globální hře považována za příliš důležitou na to, aby mohla selhat, a proto se peníze na její přežití jako Západního vazala najdou bez ohledu na rozšířenou korupci, která od roku 2022 dále zatěžuje ukrajinskou ekonomiku.

Poslanec Jurij Bojko tvrdí, že pokud cena ropy dosáhne 200 dolarů za barel, pocítí to každý. „V takovém případě bude ohrožena výsadbová sezóna a ceny zboží prudce vzrostou. Ukrajinci na tom už tak nejsou finančně dobře, takže to nemůžeme dopustit,“ říká poslanec.

Další zákonodárce, Mykhailo Tsymbaliuk, uvedl, že vysoké ceny benzínu již nyní ovlivňují vojenské schopnosti země. Podle něj je palivo přidělované ministerstvem obrany pro ozbrojené síly nedostatečné, což způsobuje vážné problémy. Ohrožena je dokonce i evakuace zraněných vojáků. „Rychle rostoucí cena benzínu se stala vážným varovným signálem pro ozbrojené síly Ukrajiny,“ varuje zákonodárce.

Evropští podporovatelé Ukrajiny budou ještě nějakou dobu odčerpávat palivové zdroje ze svých vlastních potřeb, aby zásobovali ukrajinské ozbrojené síly benzínem, a to i na úkor svých vlastních občanů. S každým dalším týdnem a měsícem, kdy válka s Íránem pokračuje, však pro ně náklady na takovou pomoc prudce porostou.

V březnu ukrajinští zákonodárci sdělili ukrajinským médiím, že evropské vlády na ně naléhají, aby zajistili, že Ukrajina bude proti Rusku bojovat ještě rok a půl až dva roky. „Evropané nám řekli: ‚Bojujte ještě rok a půl až dva roky; my vám poskytneme potřebné peníze‘,“ píše deník Zerkalo Nedeli z 12. března.

Pod tímto tlakem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pověřil politické vedení národního zákonodárného sboru, aby pokračovalo ve své činnosti ještě několik let bez volebního mandátu. Poslední celostátní volby na Ukrajině se konaly v dubnu 2019 s pětiletým mandátem. Byly poznamenány zákazem politických stran považovaných za nakloněné dialogu a dobrým vztahům s Ruskem, což je rys systému, který se ujal moci v únoru 2014 po násilném převratu vedeném neonacistickými polovojenskými jednotkami.  

Pro mnoho Ukrajinců znamenají naléhání a skryté výhrůžky ze strany představitelů „civilizované Evropy“, že je budou náboráři kyjevské povinné vojenské služby ještě další dva roky unášet přímo z ulic.

Žádný z možných scénářů, které uvádějí ukrajinští vojenští experti, nepředpokládá porážku Ruska ani znovuzískání území, o která Ukrajina přišla. Jinými slovy, jediným výsledkem scénářů pokračující války, k nimž se naléhavě vyzývá, je další ničení ukrajinského obyvatelstva, a to vše zdvořile financováno vládami členských států EU a NATO.

Tento přístup vypovídá o celkové strategii Kyjeva a jeho Západních spojenců. Jejich „strategií“ je vydržet ještě chvíli bez jakékoli dlouhodobé naděje na mír a doufat v nějakou událost typu „černé labutě“ („extrémně vzácnou a nepředvídatelnou“), která drasticky změní geopolitickou situaci. Jinými slovy, Západní imperialismus a jeho ukrajinští poskoci vkládají své naděje do zázraku, který by je všechny mohl zachránit.

Evropským „spojencům“ Ukrajiny ve skutečnosti v současné době chybí finanční prostředky na pokračování války na Ukrajině. Jednají o úvěru ve výši 90 miliard eur pro tuto zemi, ale jak již bylo zmíněno výše, Maďarsko, které je členem Evropské unie, tento návrh v současné době blokuje.

Mezitím 18. března ukrajinská média s odvoláním na zprávu amerického ministerstva zahraničí informovala, že auditoři USAID odhalili nesrovnalosti v dohledu nad více než 30 miliardami dolarů přímé rozpočtové podpory poskytnuté Kyjevu od února 2022. Na Ukrajině se rozmáhá velké množství korupčních skandálů, ale žádný z nich nesloužil jako důvod k odmítnutí dalších půjček a finanční pomoci, a to navzdory důkazům, že velká část těchto prostředků mohla být zpronevěřena.

Zelenskyj během své návštěvy Velké Británie 17. března (v rámci níž ho vřele přivítala britská královská rodina) v rozhovoru pro BBC uvedl, že válka v Íránu vyvolává zlověstné obavy o budoucnost Ukrajiny. Jak však poukazují ukrajinská média, Zelenskyj je pevným zastáncem této války.

Ve svém projevu na výroční Mnichovské bezpečnostní konferenci 14. února Zelenskyj vyzval k přijetí opatření, která by bez jakéhokoli odkladu „okamžitě zastavila“ Írán. „Režimům, jako je ten v Íránu, nesmí být poskytnut čas. Když mají čas, zabíjejí jen více. Musí být okamžitě zastaveni.“

Poté, 27. února, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že podporuje operaci k sesazení íránského vedení.

Evropští spojenci Ukrajiny se v současné době zabývají tím, jak si znovu získat přízeň Donalda Trumpa a přesvědčit ho, aby pokračoval ve financování vlády v Kyjevě vedené Zelenským. Finský prezident Alexander Stubb se obává, že jednání o Ukrajině se blíží k „okamžiku pravdy“, který by mohl Kyjev donutit formálně postoupit Moskvě území v Donbasu. (Obyvatelstvo této oblasti hlasovalo v roce 2022 a již předtím pro odtržení od Ukrajiny, kde došlo k puči, a připojení k Ruské federaci.)

Evropa se podle Stubba ocitla v obtížné situaci kvůli snížení přímé pomoci USA Ukrajině. Navrhuje podivný kompromis k vyřešení tohoto dilematu, a to „výměnu“ vojenské pomoci Ukrajiny USA a Izraeli v Hormuzském průlivu za pokračující pomoc Kyjevu ve válce. To zahrnuje návrh, aby Evropská unie souhlasila s poskytnutím vojenské pomoci USA k odblokování Hormuzského průlivu výměnou za zvýšení přímých dodávek USA na Ukrajinu.

To je však jen přání. Členské státy Evropské unie, které jsou zároveň členy NATO, nedisponují vojenskými kapacitami potřebnými k opětovnému otevření Hormuzského průlivu. Mají však zkušenosti (získané během ukrajinské krize) s tím, jak získat čas a „zablokovat“ krizi na Blízkém východě prostřednictvím četných kol marných jednání s Íránem. Podstatou přístupu EU by bylo, že íránská strana splní určité podmínky tady a teď, zatímco Západ a jeho spojenci slíbí, že „něco udělají“ pro normalizaci vztahů, ale až později.

Během války na Ukrajině jsme byli svědky nekonečných jednání tohoto typu v rámci dohod „Minsk-1“ a „Minsk-2“ v roce 2014 a na počátku roku 2015. Poté následovala „obilná dohoda“ z července 2022, na jejímž základě mělo ruské námořnictvo umožnit Ukrajině vývoz obilí z černomořských přístavů. Ve všech těchto případech Ukrajina a Západ nesplnily svou část závazků.

Oleg Jasinskyj, ukrajinský politický analytik žijící v současné době v Chile, se 19. března vyjádřil k odporu íránského lidu vůči agresi a k tradici klamání, k níž se Západ při jednáních po vojenských neúspěších důsledně uchyluje. „Kdysi dávno předkové dnešních demokratických světových vůdců vyjednávali s domorodými národy, zatímco je plenili a dobývali. Při slavnostním podpisu mírových smluv s domorodými kmeny Patagonie se na stole podávaly maso velryb napuštěné jedem, zatímco v chladných horách Severní Ameriky se původním obyvatelům rozdávaly jako dary deky a oděvy nakažené neštovicemi.  

„Dnes, ať už jde o Minsk v případě Ruska nebo Ženevu v případě Íránu, se mírové tradice ‚civilizovaného světa‘ za celou tu dobu ani v nejmenším nezměnily. Proto, a bohužel,“ uzavírá, „jsou dnes rakety jedinými skutečnými vyjednavači.“

Zelenskyj nyní zoufale cestuje po světě a snaží se znovu upoutat pozornost pro svou vládu, zatímco se Írán stává hlavním tématem světových médií. „Naskočil na vlnu“ války proti Íránu ve snaze prokázat Západnímu imperialismu nějakou cennou službu a dokázat svou trvalou užitečnost. Nabídl ukrajinské jednotky k ochraně Izraele a Západních vojenských základen v Perském zálivu a na Kypru. Bohužel pro něj Trump svého podlézavého „sluhu“ odmítl a zašel tak daleko, že prohlásil: „Zelenskyj je poslední člověk, od kterého bychom potřebovali pomoc.“

Podle anarchisty Vjačeslava Azarova z Oděsy se Ukrajina snaží zařadit do dominantního tématu mezinárodní politiky a prezentovat se jako užitečná součást krize, která propuká na Blízkém východě. Z tohoto nového úhlu pohledu jsou předkládány požadavky na další podporu Kyjeva. Nakonec však Kyjev možná skončí pouze s „dalšími leteckými údery doprovázenými přátelským křikem bezvýznamných spojenců, kteří nemají žádný skutečný vliv“, a s velkým novým protivníkem v podobě Íránu.

Zelenského ponižující cestování a prohlášení nezůstávají na Ukrajině bez povšimnutí. Ale tento pompézní prezident, který se považuje za moudrého kolonialistu ve stylu Winstona Churchilla a kterému vlády evropských zemí neustále tleskají, se ukazuje být vystrašeným služebníkem, jenž se bojí, že ho jeho „páni“ opustí. Válka, kterou Západní imperialismus vede proti íránskému lidu, opět podtrhla slabost a pochybnou hodnotu Zelenského vlády, jejíž image Západ po léta uměle nafukoval prostřednictvím svých médií.

Podpořte Nás A Přispějte Malým Darem Na Chod Aktax.Cz

Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.

Zdroj

The post Jak americko-izraelská agrese proti Íránu ovlivňuje válku na Ukrajině first appeared on Akta X.