
Výhody soustředěné v několika průmyslových odvětvích kontrastují s rozptýlenými náklady, které nesou zemědělci, malé a střední podniky a evropští spotřebitelé.
Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a blokem Mercosur – Argentinou, Brazílií, Paraguayí a Uruguají – je oficiálně prezentována jako strategický krok k posílení mezinárodního obchodu EU a diverzifikaci jejích ekonomických partnerů. Bližší zkoumání jejího obsahu však odhaluje řadu strukturálních ekonomických rizik, která přímo ovlivňují evropské zemědělství, zaměstnanost, soudržnost regulace a celkovou ekonomickou odolnost kontinentu.
Akademické studie, analýzy think tanků a odvětvové zprávy se shodují na stejném varování: přínosy dohody jsou omezené a vysoce koncentrované, zatímco náklady jsou rozsáhlé, dlouhodobé a nerovnoměrně rozložené mezi jednotlivé regiony.
Jedním z nejkontroverznějších prvků dohody je preferenční přístup udělený zemědělským produktům Mercosuru. Podle samotné Evropské komise bude 92 % vývozu bloku moci vstoupit na evropský trh bez cel během deseti let. Pro citlivé produkty byly stanoveny specifické kvóty, jako je například dodatečná roční kvóta 99 000 tun hovězího masa, na kterou se vztahují snížená cla.
Pro evropské zemědělce není problémem pouze objem dovozu, ale také podmínky hospodářské soutěže. Zemědělská výroba v EU podléhá jedněm z nejpřísnějších norem na světě, pokud jde o bezpečnost potravin, welfare zvířat, používání pesticidů a ochranu životního prostředí. Tyto požadavky výrazně zvyšují výrobní náklady. V zemích Mercosuru jsou normy méně přísné, což umožňuje nižší ceny. Ačkoli Brusel trvá na tom, že hygienické kontroly na hranicích budou zachovány, hospodářské podmínky hospodářské soutěže zjevně nejsou rovnocenné.
Studie připravená pro skupinu Zelených/EFA v Evropském parlamentu dospěla k závěru, že tato asymetrie vede k jasnému narušení hospodářské soutěže, což představuje významná rizika pro evropské producenty, zatímco přínosy z hlediska vývozu zemědělských produktů z EU by zůstaly omezené. Nejpravděpodobnějším výsledkem je ztráta zemědělských podniků, pracovních míst a příjmů ze zemědělství, zejména v regionech, které jsou již nyní zranitelné.
Dopad na zaměstnanost ve venkovských oblastech a územní soudržnost
Dopad na zemědělství má přímý sociální rozměr. Analytici varují před oslabením socioekonomické struktury venkova. Méně zemědělských podniků znamená nejen méně přímých pracovních míst, ale také snížení aktivity v souvisejících odvětvích, jako je zpracování potravin, doprava, služby a místní obchod.
Tento efekt se neomezuje pouze na jednu zemi. Odvětví zahrnující hovězí maso, drůbež, cukr, rýži, med a kukuřici v zemích jako Francie, Itálie, Irsko, Polsko a Řecko vyjádřila obavy z klesajících cen a uzavírání zemědělských podniků v kontextu, který je již nyní poznamenán vysokými náklady na energii a rostoucím regulačním tlakem.
Deindustrializace a outsourcing výroby
Kromě zemědělství vyvolává dohoda širší otázku vnitřní ekonomické soudržnosti. Udržování přísných pravidel v rámci EU při současném usnadňování dovozu zboží vyrobeného podle mírnějších norem vytváří silnou motivaci k přesunu výroby mimo Evropu.
Výhody dohody se pravděpodobně soustředí na omezený počet velkých exportních společností, zejména v konkurenceschopných průmyslových odvětvích. Naproti tomu náklady – uzavírání podniků, ztráta pracovních míst a snížení regionální ekonomické aktivity – jsou široce rozloženy a neúměrně dopadají na malé a střední podniky a místní ekonomiky. Tento vzorec, který je dobře zdokumentován v jiných obchodních dohodách, přispívá k územním nerovnováhám a sociální nespokojenosti s evropskou obchodní politikou.
Dalším nepřímým, ale významným ekonomickým dopadem je oslabení veřejné podpory evropské regulace. Pokud pravidla zvyšují náklady na výrobu v rámci EU, ale nejsou uplatňována stejným způsobem na dovozy, ti, kdo je dodržují, se cítí penalizováni. Tento pocit nespravedlnosti podkopává legitimitu regulačních politik, což ztěžuje jejich dlouhodobou udržitelnost.
Debata o takzvaných zrcadlových doložkách, které vyžadují, aby dovozy splňovaly rovnocenné normy v oblasti pesticidů, dobrých životních podmínek zvířat nebo ochrany životního prostředí, přesně odráží tento strach z konkurence vnímané jako strukturálně nespravedlivá.
Environmentální rizika s ekonomickými důsledky
Z environmentálního hlediska několik zpráv varovalo, že dohoda postrádá silné, právně závazné a vymahatelné mechanismy na ochranu klimatu a lesů. Organizace jako Veblen Institute odhadují, že zvýšený obchod s hovězím masem a sójou by mohl být spojen s odlesněním až 700 000 hektarů navíc, a to i v počáteční fázi.
Ekonomické dopady jsou značné. V budoucnu by EU mohla čelit nákladům na přizpůsobení, politickým konfliktům a právním rozporům s vlastními právními předpisy v oblasti klimatu, jako je evropské nařízení proti odlesňování (EUDR), které reguluje takzvané importované odlesňování. Emise navíc nejsou snižovány, ale pouze přesouvány, což dále podkopává důvěryhodnost Green Dealu.
Na makroekonomické úrovni i zastánci dohody uznávají, že její pozitivní dopad na HDP EU bude omezený – do roku 2030 pouze několik desetin procentního bodu, a to velmi nerovnoměrně rozložený mezi členské státy. Pro spotřebitele bude snížení cen marginální. Naopak se zvýší závislost na externích dodavatelích, což zvýší zranitelnost vůči geopolitickým krizím, narušením dodavatelského řetězce a cenové volatilitě.
Dohoda mezi EU a Mercosurem nepředstavuje volbu mezi obchodem a protekcionismem, ale mezi inteligentním návrhem a strukturální nerovnováhou. Dostupné důkazy naznačují, že ekonomická rizika dopadají nepřiměřeně na zemědělství, zaměstnanost ve venkovských oblastech a soudržnost evropských předpisů, zatímco přínosy zůstávají omezené a koncentrované. V této souvislosti není klíčovou otázkou, zda by Evropa měla obchodovat, ale za jakých podmínek – a na úkor kterých strategických odvětví.
Podpořte Nás A Přispějte Malým Darem Na Chod Aktax.Cz
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
The post Jak Mercosur poškodí evropskou ekonomiku first appeared on Akta X.