Jak světlo ovlivňuje spánek a náladu? To umělé může škodit, ne vždy tak tomu ale je

Ráno nás probouzí slunce, večer lampy a displeje mobilních telefonů. Světlo však není jen otázkou vidění. Řídí totiž i naše vnitřní biologické hodiny, ostatně jak varuje světelný expert Hynek Medřický: „Dlouhodobý nedostatek správného světla ve správný čas, to znamená hodně ve dne, málo v noci, vede k narušení časového cirkadiánního rytmu.“

Takové narušení má pak za důsledek různá civilizační onemocnění.

ČTĚTE TAKÉ: Kolují tu děsivé věci, popisují lidé z Halenkovic. Obviněný z únosu chlapce přestal vypovídat

Roli světla v našem životě zdůrazňuje i výkonný ředitel firmy Spectrasol Daniel Jesenský. „Ti, kteří sedí dlouhou dobu pod umělým osvětlením, se cítí unavenější, mají i bolesti hlavy a cítí řadu problémů se zrakem,“ jmenoval. Odborníci dále upozorňují, že přirozené denní světlo pomáhá regulovat tvorbu hormonu melatoninu, který je klíčový pro kvalitní spánek. Pokud jsme přes den málo venku a večer se naopak vystavujeme modrému světlu z obrazovek, tělo se může zmást.

Podle odborníků bychom měli být venku minimálně třicet minut denně – a to i v zimních měsících. Právě přirozené světlo dává mozku jasný signál, že je den, a pomáhá nastartovat celý organismus. „Během dne – při práci či studiu – bychom měli používat osvětlení. To znamená světlo, které co nejvěrněji napodobuje slunce, protože má plné spektrální složení,“ líčil Jesenský. Je studeně zabarvené a má taky maximální intenzitu tak, aby náš organismus věděl, že má být co nejvíc produktivní.

Nenápadná škodlivost pouličních lamp

Velkým problémem je však i světlo z pouličního osvětlení, které aktuálně řeší nejen v Praze, ale i v dalších městech Česka. Zrovna Praha do současnosti vyměnila zhruba 20 tisíc lamp se sodíkovými výbojkami za nové ledkové z celkového počtu asi 140 tisíc osvětlení. Až vymění všechny, na energiích by měla ročně ušetřit zhruba 100 milionů korun.

„Bílé ledkové světlo má v sobě velký podíl modrých vlnových délek, které narušují náš časový systém a tím nám dlouhodobě škodí zdraví,“ připomněl Medřický. Dle něj by ve městech měly být užívány lampy na bázi sodíkových výbojek, tedy s barevnou teplotou kolem 1800 kelvinů.

Nedostatek světla může přispívat i ke vzniku sezónních depresí, změn nálad či takzvaného zimního splínu. Večer bychom tak podle expertů měli intenzitu osvětlení snižovat – minimálně devadesát minut před ulehnutím do postele.

„Optimální je nemít žádné modré světlo v místnosti, to znamená svítit například svíčkou nebo solnou lampou, která v sobě nemá modré, azurové složky,“ doporučil Jesenský. Problémem pak je i dlouhé sledování obrazovek – modré světlo z mobilů totiž potlačuje tvorbu melatoninu.

„Ptali jsme se, kolik času respondenti tráví během dne s umělým osvětlením. Ukázalo se, že skupiny, které tráví více času s osvětlením, řekněme sedm až dvanáct hodin, mají problém se spánkem až třikrát častěji,“ varuje research director agentury Perfect Crowd Jan Schmid.

Podle průzkumu si ale Češi stále častěji zvykají na život v uzavřených prostorách – od auta až po kancelář. Přitom právě pobyt venku představuje tu nejpřirozenější formu světelné terapie a zlepšení kvality spánku i naší psychiky.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Smrtící virus se šíří Asií, lék neexistuje. Hrozí nákaza přenosem mezi lidmi, varují vědci