Jak vypadá průběh ježčího roku? Kdy mu pomáhat a čím mu neublížit

Ježek na jaře

Ježci se probouzejí na jaře, obvykle během března nebo dubna. Dříve se probouzejí samci, kteří také dříve uléhají k zimnímu spánku. Během hibernace ztratí ježek 20–40 % své hmotnosti, a proto potřebuje co nejrychleji doplnit tukové zásoby – což není snadné, protože jara bývají chladná a potravy je zpočátku málo. Situace se zlepšuje se stoupajícími teplotami, kdy přibývá hmyzu a drobných bezobratlých. V tomto období je vhodné ježkům nabídnout pomoc – například mělkou misku s vodou a malé množství speciálního ježčího krmiva nebo klidně sušené moučné červy či kočičí kapsičky (ne s rybou). Přikrmování je důležité na jaře i na podzim.

Ježek v létě

Je aktivní hlavně v noci, kdy se vydává hledat potravu. Přes den se obvykle ukrývá v hustém porostu nebo v hromadách listí, kde si vytváří úkryt. Jeho strava se skládá převážně z hmyzu, červů, slimáků a dalších drobných živočichů. Občas si však pochutná i na ovoci nebo zelenině. V létě je důležité, aby měl ježek dostatek potravy, protože si musí vytvořit tukové zásoby na zimu. Pokud najdete ježka, který vypadá oslabeně (v létě bývají často dehydratovaní) nebo zraněně, je dobré kontaktovat odborníky, kteří mu mohou pomoci. Ježci jsou chránění živočichové, a proto je důležité respektovat jejich přirozené prostředí a nezasahovat do něj zbytečně.

Ježek na podzim

Na podzim samice svá mláďata ještě přikrmuje, ale zároveň je učí samostatnosti a hledání potravy. Mláďata se osamostatňují přibližně po šesti týdnech života. Matky bývají po péči o mláďata vyčerpané, samci zase po námluvách a dlouhých toulkách. Obě pohlaví musí nabrat tukové zásoby, aby přežila zimu. Samci obvykle uléhají k zimnímu spánku už v říjnu, samice až v listopadu. Podzim je proto nejdůležitější období, kdy ježkům můžeme pomoci. Mladí jedinci, kteří mají méně než 500–600 gramů, nemusí bez přikrmování zimu přežít. Na zahradách jim můžete nechat trochu krmení – ideálně v klidném koutě, kam mají přirozený přístup.

Zimní spánek

Zimní spánek tráví ježek o samotě, ve svém hnízdě z listí, trávy nebo větviček. Jeho tělesná teplota klesá z přibližně 35 °C až na 4–5 °C. Zpomaluje se mu dech i srdeční tep, aby šetřil energií. Během hibernace může ztratit až 40 % své hmotnosti, proto jsou podzimní tukové zásoby pro přežití zásadní.

Co ježek může jíst

• Hmyz a další drobné bezobratlé.

• Masové konzervy nebo kapsičky pro kočky (ne rybí a ne vepřové).

• Speciální kupované krmivo určené pro ježky – suché i vlhké.

• Vařené kuřecí maso nebo míchaná vejce jako doplněk.

• Vždy také mělkou misku s čistou vodou.

Pokud se u vás na zahradě ježek pravidelně objevuje, můžete mu potravu nabídnout v místě, kudy často prochází. Krmivo nikdy nenechávejte venku přes noc déle než do rána, aby nelákalo jiná zvířata.

Co ježci nesmějí

• Mléko a mléčné výrobky (způsobují průjem a dehydrataci).

• Pečivo a zbytky lidského jídla.

• Syrové maso a vepřové maso.

• Ovoce – ježci ho jedí jen výjimečně, není pro ně vhodné jako hlavní potrava.

Nemocný ježek – kdy volat o pomoc

Kdykoli si nejste jistí, můžete se obrátit na nejbližší záchrannou stanici pro volně žijící zvířata. Pomoc potřebuje ježek, který je:

• Aktivní přes den.

• Působí apaticky (neschoulí se do klubíčka).

• Viditelně zraněný nebo uvízlý v pasti.

• Mláďata menší než 100 gramů, nalezená mimo hnízdo – pravděpodobně osiřelá.

Na konci října až v listopadu by měla mít mláďata přibližně 15 cm délky a kolem 500 gramů; jinak nemusí přežít zimu.

Pomozte ježkům přežít

Ježci patří mezi chráněné druhy a jejich počet v přírodě klesá. Každý může pomoci – stačí jim na zahradě vytvořit klidné místo k přezimování, třeba hromádku listí, a občas přidat vhodné krmení. Malá pomoc může rozhodnout o tom, zda ježek zimu přežije.