Jaká je skutečná populace Číny a proč je to důležité? (video)

V poslední době se velmi často objevují články s odkazem na různá videa, která naznačují, že Čína má mnohem méně obyvatel než se oficiálně tvrdí. Toto tvrzení dokonce přichází z různých stran – tedy nejen ze Západu, ale k výzkumům se odhodlali i sami Číňané či Rusové.

Pokud umíte počítat, pak vám vlastně doje, že počet obyvatel musí být skutečně menší než se udává.

Politika jednoho dítěte totiž musela v zemi, kde nejsou přijímány miliony migrantů jako třeba v západní Evropě, postupně vést k úbytku obyvatel.

A to ke stále většímu, protože zatímco zpočátku byl poměr mužů a žen vyrovnaný, později právě kvůli politice jednoho dítěte došlo k situaci, kdy si většina rodin dítě nenechala, pokud čekala dívku.

Rodiny tak čekaly na chlapce, kterých bylo postupně v populaci mnohem víc. Už to, že od jisté doby je v zemi nedostatek žen, muselo vést k nižší porodnosti, i když si stále více mladých Číňanů hledá partnerky v okolních zemích.

Proč by se však mělo v takové věci lhát? A proč by toto lhaní podporovaly i mezinárodní organizace? To je celkem jednoduché: potřebují vyvolávat dojem, že je Země přelidněná.

V tom případě by nebylo od věci se ptát nejen na to, kolik lidí je v Číně, ale na celé naší planetě…

Agenda globalistů je založena na falešných tvrzeních, že svět je přelidněný. Jejich cíle byly formalizovány v dokumentu, který byl předán účastníkům Summitu Země v roce 1992.

Tento znepokojivý dokument obhajoval rázná opatření ke kontrole populace a globální správu zdrojů vybranou skupinou mocných národů.

Problém je v tom, že agenda depopulace zakládá svůj kult smrti na odhadech, dohadech, předpovědích a projekcích globální populace; pravdou je, že nikdo neví, jaká je globální populace.

Toho příkladem je Čína, země, která má údajně druhou největší populaci s 1,4 miliardami.

V posledních měsících Lei’s Real Talk zveřejňuje sérii videí, ve kterých vysvětluje své šetření o tom, kolik lidí ve skutečnosti žije v Číně – ani zdaleka se jejich počet neblíží 1,4 miliardě a nikdy ani neblížil.

Proč by Čína zveličovala své populační statistiky? Jedním z důvodů je přidělování mezinárodní pomoci a to, zda Světová banka klasifikuje zemi jako příjemce pomoci nebo jako dárce pomoci.

Jediným zdrojem informací o počtu obyvatel Číny, který činí 1,4–1,5 miliardy, je samotná Čína.

Žádný jiný zdroj toto tvrzení nikdy neověřil. Doslova nikdo neví, jaký je skutečný počet obyvatel Číny, kromě čínských vůdců, kteří mohou z nesčetných důvodů počet obyvatel nadhodnocovat, například proto, aby vypadali silnější, než ve skutečnosti jsou.

Data pocházející z Číny byla vždy považována za nespolehlivá. Demografové jako Yi Fuxian uvedli, že čínská populace se blíží spíše 1,2 miliardám než oficiálním 1,4 miliardám.

Čína měla politiku jednoho dítěte téměř 40 let, od roku 1979 do roku 2015. K udržení populace je zapotřebí míra plodnosti 2,1. Tak jak mohla Čína v letech 1990–2020 získat 300 milionů obyvatel, když její celková míra plodnosti byla pouze asi 1,5?

A toto číslo je založeno na oficiálních statistikách – skutečná míra plodnosti by mohla být až 1,0, jak poznamenali experti jako Yi Fuxian.

Západní země i přes nízkou míru porodnosti nadále získávaly populaci v důsledku imigrace. Čína žádné imigranty nepřijímá, tak jak se mohla její populace zvýšit z 1,1 miliardy v roce 1990 na 1,4 miliardy v roce 2020?

Jak mohla Čína získat 300 milionů obyvatel s nízkou mírou porodnosti a bez masivní imigrace?

Například Indie měla v roce 1990 celkem 860 milionů obyvatel a v roce 2020 už 1,4 miliardy, a to i přes mnohem vyšší míru plodnosti, která v té době dosahovala 3 děti na ženu a více.

Jak je možné, že populace Číny rostla podobně jako v Indii, a to i přes mnohem nižší míru plodnosti a přes mnohem menší počet žen ve vztahu k celkové populaci?

Ani zohlednění očekávané délky života nic nevysvětluje, jelikož délka života v Číně se v letech 1990–2020 zvýšila pouze o 10 let, zatímco v Indii se ve stejném období zvýšila o 12 let.

Níže najdete několik videí, která se této problematice věnují. Poměrně fundovaná se zdají být zejména videa  Lei’s Real Talk, protože autorka pro svá tvrzení předkládá podstatné důkazy a argumenty.

Video s názvem „Jak jsem pomocí umělé inteligence vypočítala skutečnou populaci Číny“ od Lei’s Real Talk uvádí, že pokud byla pro kalkulačku populace ChatGPT použita oficiální míra plodnosti 1,7 z let 1990–2020, měla by populace Číny klesnout z 1,14 miliardy v roce 1990 na 890 milionů v roce 2020, místo aby se zvýšila na 1,41 miliardy, jak uvádějí oficiální statistiky.

Plodnost 1,7 je navíc nadsazená, nezapomínejte, že do roku 2015 platila politika 1 dítěte, tedy jen 5 let z daného období byla zcela „volná“ porodnost.

Navíc v situaci, kdy je v Číně v populaci málo plodných žen, kterých se v předchozích 40 letech rodilo výrazně méně, se populace nemůže zvýšit ani poté, co již bylo rodinám povoleno více dětí.

Stejná metoda  výpočtu byla použita u Indie a zjistila, že při porodnosti 3 děti/ženu se populace měla zvýšit z 870 milionů na 1,43 miliardy, což bylo téměř stejné jako oficiální populace Indie, která činí 1,38 miliardy.

Zdá se tedy, že statistiky populace Indie jsou přesnější. Je podezřelé, že Čína měla v roce 2020 stále větší populaci než Indie, a to i přes mnohem nižší míru plodnosti, mnohem méně žen v populaci a oficiálně potvrzenou vyšší úmrtnost.

Ve stejném videu se použila pravděpodobná míra plodnosti pro Čínu v letech 2000–2010, která činila 1,1. Kalkulačka populace vypočítala, že skutečná populace Číny v roce 2020 byla pouze 695 milionů, na rozdíl od oficiálních 1,41 miliardy. 

Čína údajně kvůli Covidu ztratila 200 až 600 milionů lidí. Čína zažila zmizení více než 21 milionů účtů mobilních telefonů již na začátku roku 2020, kdy se Covid začal šířit.

Podle autorky videa to znamená vysokou úmrtnost na Covid, ale k vysokému počtu úmrtí mohlo dojít také v důsledku drakonických covidových opatření.

Předpokládá se, že čínská ekonomika může dosahovat pouze 40 % oficiálních statistik, protože hospodářský růst koreluje se zvýšenou spotřebou elektřiny, a přesto množství nočních světel z Číny, které vidíme ze satelitů, s hospodářským růstem nekoreluje.

Rusové dokonce provedli vlastní studii, ve které sečetli veškerou oficiálně uváděnou populaci měst v Číně a dostali 280 milionů obyvatel.

Za předpokladu, že poměr městského a venkovského obyvatelstva v Číně je přibližně 1:1, dospěli k závěru, že skutečná populace Číny se pohybuje mezi 500 a 800 miliony. Vysvětluje to toto video od Lei’s Real Talk:

Ke stejnému závěru jako Rusové dospěli i Japonci poté, co si uvědomili, že spotřeba soli v Číně klesla na polovinu, což by mohlo naznačovat výrazný pokles populace v důsledku demografické krize.

Toto další video od Lei’s Real Talk s názvem „Mizející populace Číny a lež o 1,4 miliardě lidí“ uvádí, že po roce 2020 zemřelo 200–500 milionů lidí  a ukazuje videozáznamy  vylidněných měst a řídce osídlených venkovských oblastí.

Toto video od Lei’s Real Talk s názvem „Mizející miliarda: Odhalení mýtu o čínské populaci“ shrnuje předchozí videa, která natočila o čínské populaci, a uvádí, že v Číně by mohlo zbývat už jen 300 milionů lidí.

Pokud tedy použijeme oficiální, Čínou udávanou míru plodnosti 1,7 v letech 1990–2020, pak skutečná populace Číny není 1,5 miliardy, ale 900 milionů. Pokud se míra plodnosti dále upraví na 1,1 v letech 2000–2010, pak populace činí 700 milionů.

Jaké jsou protiargumenty ve prospěch důvěry v oficiální statistiky populace? Zatím se nikde žádné neobjevily. Někteří říkají, že oficiální statistiky musí být správné, ale ti samí lidé nepředkládají žádný logický důvod, proč.

Míra plodnosti samozřejmě mohla být vyšší, než se uvádělo. Ne všichni dodržovali politiku jednoho dítěte a tato politika se vztahovala pouze na hustě osídlené městské oblasti, kde žije asi polovina obyvatel Číny, nikoli na venkovské oblasti nebo na etnické menšiny.

Ale i tak by byla skutečná populace Číny stále o několik set milionů menší než 1,4 miliardy, tedy asi 1–1,2 miliardy. 

Jak pravděpodobná je tedy myšlenka, že Čína má méně než 400 milionů obyvatel, jak někteří tvrdí? To už je spíše nepravděpodobné.

Dalo by se namítnout, že je NEMOŽNÉ falšovat populaci země v takovém měřítku tak dlouho, aniž by si toho někdo všiml.

Ale každá země si počítá populaci sama a je známo, že zejména v hodně lidnatých zemích není přílišný přehled zejména o venkovském obyvatelstvu.

Osobně se domnívám, že populace Číny se pohybuje mezi 1 a 1,2 miliardami. To srovnávám s Indií, která nikdy politicky neomezovala porodnost a nedostala se do situace, kdy je v populaci, která je v plodném věku, mnohem méně žen než mužů.

Proč by Čína nafukovala počet obyvatel?

Pro nafukování počtu obyvatel může existovat řada důvodů, včetně toho, že by mohlo být základem pro agendu depopulace, která je zmíněna  úvodu. Dalším důvodem by mohlo být přidělování mezinárodní pomoci, která je poskytována přelidněným rozvojovým zemím.

Pomoc je přidělována na základě klasifikace nebo příjmového seskupení zemí Světové banky založené na hrubém národním důchodu (HND) na obyvatele.

Pozn.: HND je hrubý domácí produkt plus čistý příjem ze zahraničí prostřednictvím plateb zaměstnancům, důchod z vlastnictví a čisté daně snížené o dotace na výrobu

HND na obyvatele u Světové banky významně ovlivňuje alokaci pomoci. Hlavní dárci se při určování finančních potřeb a kapacit přijímajících zemí silně spoléhají na HND na obyvatele a často pomoc snižují, jakmile HND na obyvatele dané země překročí určitou hranici.

Podle Wikipedie Čína dostává v porovnání se svou ekonomickou velikostí relativně malé množství zahraniční pomoci. V roce 2001 Čína obdržela 1,4 miliardy dolarů zahraniční pomoci (přibližně 1,10 dolaru na obyvatele), což je pokles oproti 2,4 miliardám dolarů z roku 1999 (1,90 dolaru na obyvatele).

V roce 2003 Čína obdržela 1,3 miliardy dolarů pomoci (přibližně 1 dolar na obyvatele). Do roku 2011 Spojené státy snížily svou pomoc Číně od USAID na přibližně 12 milionů dolarů.

Novější údaje ukazují, že v roce 2021 Británie stále vynakládala přes 50 milionů liber ročně na rozvojovou pomoc Číně, a to i přesto, že Čína je druhou největší ekonomikou světa a investuje do britských infrastrukturních projektů za účelem komerčního a/nebo politického zisku.

Výzkumná zpráva z roku 2023 zveřejněná na webových stránkách britské vlády uvádí:

Britská vláda argumentovala, že Čína již nepotřebuje finanční pomoc vzhledem k jejímu ekonomickému růstu a schopnosti financovat svůj vlastní rozvoj.

V roce 2009 Výbor pro mezinárodní rozvoj Dolní sněmovny také usoudil, že financování by mohlo být sníženo, ale uvedl, že pokračování určité pomoci by pomohlo podpořit udržitelný a zelený rozvoj v zemi.

Čína je nyní Světovou bankou klasifikována jako země s vyššími středními příjmy a od roku 2010 je druhou největší ekonomikou světa.

Data Světové banky ukazují, že chudoba v Číně od 70. let 20. století výrazně klesla a čínská vláda investuje značné částky do zahraničí prostřednictvím své infrastrukturní iniciativy Pás a stezka.

Stručný přehled výzkumu: Britská pomoc a Čína, Vláda Spojeného království, 26. října 2023

Pokud je Čína od roku 2010 druhou největší ekonomikou světa, proč jí menší ekonomika, jako je Spojené království, poskytovala zahraniční pomoc? Jak se Číně zdánlivě podařilo vyváznout bez vážných otázek ze strany „bohatších“ dárcovských zemí nebo Světové banky?

Možná nám k tomu pomůže článek z roku 2011, který publikoval Bretton Woods Project. 

Brettonwoodský projekt poznamenal, že „Čína se stala členkou Světové banky v dubnu 1980 a od té doby je jedním z jejích největších dlužníků a příjemců technické pomoci.

V posledních letech Čína překročila rámec pouhé role přijímající země a zvýšila svůj vliv uvnitř Banky… Tuto změnu signalizují jmenování čínských vysokých zaměstnanců a posuny v hlasovacím složení… Čína také nepřímo ovlivňuje Banku tím, že je alternativním věřitelem pro ostatní rozvojové země.“

Zpráva z roku 2017 mezitím odhalila, že Čína za 15 let, od roku 2000 do roku 2014, utratila na pomoc 354,3 miliardy dolarů, což se blíží částce 394,6 miliardy dolarů, kterou za stejné období utratily USA.

Země, které z čínské pomoci nejvíce těžily, byly Angola, Pákistán a Rusko.

Zahraniční pomoc souvisí s tím, jak Světová banka klasifikuje země pomocí HND na obyvatele, takže většina západních zemí jsou – na rozdíl od Číny – čistí přispěvatelé.

Jak klasifikace Světové banky ovlivňují pomoc a proč je důležitá úroveň populace Číny

Dlouhodobým cílem OSN je, aby „rozvinuté“ země věnovaly 0,7 % svého HND na oficiální rozvojovou pomoc (ODA). Podle výpočtů Světové banky Čína není „rozvinutým“ národem.

Oficiální rozvojová pomoc (ODA) nebo „globální pomoc“ je převod peněz a zdrojů z převážně bohatších zemí do rozvojových zemí. Čína není klasifikována jako jedna z „bohatších“ zemí nebo ekonomik s vysokými příjmy, které by se měly podílet na poskytování 0,7 % svého HND jako pomoci.

Čína je místo toho klasifikována jako „rozvojová“ země, země s vyššími středními příjmy, která je způsobilá k obdržení pomoci. 

Jak je možné, že je Čína, jakožto druhá největší ekonomika světa, klasifikována jako příjemce a nikoli jako dárce zahraniční pomoci? Jedním zřejmým důvodem je, že Čína zveličovala počet obyvatel, jak někteří tvrdí, tak možná až o 30–50 %.

Pokud je počet obyvatel Číny poloviční, řekněme, než kolik Čína uvádí, HND na obyvatele by byl dvojnásobný oproti výpočtům Světové banky.

Světová banka každoročně přepočítává prahové hodnoty HND na obyvatele pro každé ze čtyř pásem: nízkopříjmové (příjemce pomoci), nižší střední příjmy (příjemce pomoci), vyšší střední příjmy (příjemce pomoci) a vysokopříjmové ekonomiky (dárce pomoci).

Světová banka při vysvětlování výpočtu HND na obyvatele uvádí: „Odhady HND získávají ekonomové v jednotlivých zemích Světové banky, kteří se spoléhají především na oficiální údaje zveřejňované danými zeměmi.

Velikost populace odhadují demografové Světové banky z různých zdrojů, včetně dvouleté zprávy OSN o  světové populaci.“

V roce 2011 činila horní hranice středního příjmu 3 976 dolarů a při tehdejším HND na obyvatele v Číně činil 4 930 dolarů. 

Podle Národního statistického úřadu Číny činila celková populace pevninské Číny na konci roku 2011 celkem 1,3 miliardy lidí. Pokud by Čína měla poloviční populaci, tj. 700 milionů lidí, HND na obyvatele by byl dvojnásobný oproti výpočtu Světové banky.

S HND 9 860 dolarů na obyvatele by Čína stále patřila mezi země s vyššími středními příjmy a měla by nárok na zahraniční pomoc. Nicméně o 12 let později vypadá situace úplně jinak.

V roce 2023 vypočítala Světová banka hrubý národní důchod (HND) Číny na obyvatele na 12 614,10 USD s využitím populace 1,41 miliardy. Pokud by populace Číny byla poloviční oproti tomu, co uvádí oficiální čísla, tj. 700 milionů, HND na obyvatele Číny by činil 25 228,20 USD.

To je téměř dvojnásobek prahové hodnoty pro zařazení do kategorie ekonomiky s vysokými příjmy (13 205 USD). Čína by proto nemohla být označována jako příjemce pomoci, ale spíše jako dárce, jak je tomu v případě Spojeného království a dalších „bohatších“ zemí.

V roce 2025 byla hranice pro zařazení do kategorie ekonomiky s vysokými příjmy vypočítána jako HND na obyvatele ve výši 14 005 USD, což Čína v závislosti na počtu obyvatel překonala již před lety.