Na úvod je třeba zdůraznit, že v Japonsku v posledních letech sice několikanásobně stoupl počet muslimů, ale pokud to přepočteme na celkový počet obyvatel, pak jich mají mnohem méně než třeba my. Stávající situace každopádně tvrdě nabourává pohádku o tom, že je snad v Japonsku islám zakázán. Ne, zakázán není, ale změnila se politika z […]
Menej ako 1 min. min.
Na úvod je třeba zdůraznit, že v Japonsku v posledních letech sice několikanásobně stoupl počet muslimů, ale pokud to přepočteme na celkový počet obyvatel, pak jich mají mnohem méně než třeba my. Stávající situace každopádně tvrdě nabourává pohádku o tom, že je snad v Japonsku islám zakázán.
Ne, zakázán není, ale změnila se politika z víceméně odmítavé na vítací. Přesto je stále v Japonsku počet muslimů takový, že jej v rámci celé populace nelze vyjádřit v celých procentech, jde spíš o promile.
Každopádně počet muslimů neroste jen v Japonsku, roste třeba i ve většině evropských zemí – a samozřejmě také u nás. Odhadem už máme 1% muslimů v populaci.
Je to sice stále méně, než kolik je u nás například Ukrajinců, nicméně při pohledu na jiné evropské země můžeme vidět, jak rychle se množí – a to nejen porodností, ale také slučováním rodin a nekončící invazí.
Varování níže, které směřuje na Japonsko, tak může úplně stejně směřovat i na nás, protože jakmile se vytvoří nějaké ty komunity, začnou se na ně nabalovat další – a postupně vytvoří no-go zóny.
Mnohde si teprve až pak všimnou, že je země islamizována. To už je ovšem většinou pozdě na to, aby se dala tato situace zvrátit.
Japonsko stojí na křižovatce: buď bránit svou kulturní integritu před rostoucí islámskou hrozbou nebo čelit stejnému společenskému rozkladu, kulturnímu vymazání a nadvládě cizích ideologií, které uvrhly Švédsko do chaosu.
Japonsko, národ proslulý svou kulturní homogenitou, hluboce zakořeněnými tradicemi a historickou harmonií, dnes čelí sílící existenční hrozbě. Rostoucí muslimská populace, poháněná imigrací a smíšenými sňatky, signalizuje začátek toho, co by mohlo být kulturní zkázou.
Ponaučení ze Švédska – kdysi jedné z nejsoudržnějších, nejúspěšnějších, nejcivilizovanějších a nejbezpečnějších společností v Evropě – slouží jako velké varování.
Rychlý růst islámu v Japonsku hrozí narušením křehké sociální struktury, která držela tuto zemi pohromadě po staletí.
Prudký demografický posun
Za posledních 20 let se japonská muslimská populace raketově zvýšila z pouhých 10 000 až 20 000 v roce 2000 na dnešních více než 200 000 – což je desetinásobný nárůst za pouhé dvě desetiletí.
Kdysi vzácné mešity jsou nyní běžnou součástí městských center, přičemž v současné době je po celé zemi v provozu více než 110 mešit. Nejedná se o organický růst.
Jedná se o importovaný fenomén poháněný otevřenou imigrační politikou, náboženskými institucemi financovanými ze zahraničí a rostoucím počtem smíšených manželství. .
Shia Waves, který sídlí v Iráku, popsal tuto islamizaci Japonska v následující zprávě:
Kolaps Švédska: Varování Japonsku
Švédsko je varovným příběhem toho, co se stane, když se islámská invaze vymkne kontrole. Švédsko, kdysi proslulé svou mírumilovnou a soudržnou společností, je nyní zemí, která se potýká s raketově rostoucí kriminalitou, segregovanými no-go zónami a vzestupem paralelní islámské kultury, která aktivně odmítá integraci.
To, co začalo jako zdánlivě soucitná imigrační politika, metastázovalo do společenského chaosu – soudy šaría, eroze práv a bezpečnosti žen a neustálé potlačování původních švédských kulturních norem.
Gunnar Sandelin, uznávaný švédský novinář a spisovatel, rozsáhle dokumentuje demografickou transformaci své vlasti. Dnes se 30 % švédské populace narodilo v zahraničí, což je seismický posun, který zásadně mění národní identitu.
K těmto 30% je však třeba přičíst i ty, kteří se již narodili ve Švédsku. Pak by bylo číslo mnohem vyšší.
Sandelin varuje, že Švédsko je na cestě stát se první muslimskou zemí v rámci EU, což je děsivá vyhlídka pro národ, jehož původní kulturní struktura se rozpadá před očima jeho občanů.
Mezi lety 2000 a 2023 vzrostl počet obyvatel Švédska zahraničního původu o téměř 1,5 milionu, zatímco počet původních obyvatel se snížil o 25 000. Drtivá většina imigrantů pochází ze zemí s muslimskou většinou, jako je Sýrie, Irák, Somálsko, Afghánistán a Eritrea.
Etničtí Švédové mezitím opouštějí svou vlast a prchají ze země, která se stále více cítí cizí svému vlastnímu lidu.
Sandelinova otevřená kritika tohoto vývoje vedla k jeho profesní ostrakizaci – byl vykázán z mainstreamových médií za to, že odhalil pravdu o neúspěšné švédské migrační politice. Jeho zkušenost je další připomínkou důsledků vystupování proti islamizaci západní země.
Pro Japonsko je ponaučení jasné: kolaps Švédska nebyl nevyhnutelný; byla to volba. Ignorováním neslučitelnosti mezi islámskými praktikami a švédskou společností země upřednostnila multikulturalismus před blahobytem svých vlastních občanů.
Japonsko nesmí udělat stejnou chybu. Nekontrolovaný příliv muslimů hrozí narušením japonské kulturní jednoty a společenské stability, stejně jako se to stalo ve Švédsku.
Střet civilizací: Islám vs. šintoismus
Základní principy islámu jsou ze své podstaty neslučitelné s původním japonským šintoistickým náboženstvím. Šintoismus, se svou úctou ke kami (božským duchům) a animistickým pohledem na svět, vzkvétá díky harmonii a vděčnosti.
Islám naproti tomu prosazuje výlučnost Alláha a vynucuje přísný monoteismus svého Boha, Alláha, odsuzující uctívání čehokoli mimo jeho rámec jako modlářství nebo kacířství. Tyto teologické rozdíly nejsou akademické. Projevují se v každodenním životě a vedou k nevyhnutelným třenicím a násilí.
Koexistence šintoismu a buddhismu po více než tisíc let je důkazem tolerantní a synkretické povahy japonské spirituality. Islám však žádnou takovou flexibilitu nenabízí. Jeho historie, od proroka Mohameda až po současná islámská hnutí, je plná příkladů dobývání zemí silou.
Samotný Korán diktuje rámec podřízenosti: „Mír“ znamená souhlas s islámským právem a „tolerance“ se vztahuje pouze na ty, kteří jsou ochotni žít pod islámskou vládou jako druhořadí občané.
Kulturní eroze a požadavky na ústupky
Jak je vidět v Evropě, islámské komunity nekoexistují pouze vedle sebe; přetvářejí své hostitelské společnosti. Ve Švédsku muslimové požadují ve školách pouze halal menu, zrušení vánočních oslav a mešity financované daňovými poplatníky. Japonsko již zaznamenává první známky tohoto trendu.
Mešity v Japonsku, jako je Masjid Istiqlal Osaka, jsou financovány zahraničními dary, zejména z Indonésie a Středního východu. Toto financování je často spojeno s podmínkami, což podporuje ideologická centra, která upřednostňují islámskou identitu před integrací.
Strategie hidžry: Migrace jako zbraň
Islámská migrace, neboli hidžra, není pasivním jevem. Je to vypočítavá strategie k šíření islámu a nastolení nadvlády, jak je nastíněno v hadísech: „Pověřuji vás pět tím, co mi Alláh přikázal, abyste se shromáždili, naslouchali, emigrovali a vedli džihád ve jménu Alláha.“
To není výklad; to je islámská doktrína. Zkušenost Evropy s hidžrou vedla k erozi národních identit a vzestupu paralelních společností. Se stárnoucí populací a nedostatkem pracovních sil hrozí Japonsku, že spadne do stejné pasti.
Co je třeba udělat?
Japonsko musí nyní podniknout rozhodné kroky, aby si zachovalo svou kulturní identitu a národní bezpečnost:
- Omezit imigraci z islámských zemí: Zavést přísné imigrační kontroly, aby se omezil příliv muslimských migrantů.
- Zakázat mešity financované ze zahraničí: Zabránit zahraničním vládám a organizacím ve financování náboženských institucí v Japonsku.
- Vzdělávat veřejnost: Zvyšovat povědomí o neslučitelnosti islámských doktrín s japonskými hodnotami.
- Vynucovat asimilaci: Požadovat, aby všichni migranti bez výjimky dodržovali japonské zákony, kulturu a tradice, jinak budou deportováni.
Závěr: Japonská křižovatka
Japonsko stojí v klíčovém okamžiku. Buď si může zachovat svou jedinečnou kulturní identitu, nebo podlehnout stejnému osudu jako Švédsko – národ, který je nyní k nepoznání, protože se nedokázal postavit realitě islámského dobývání.
V sázce je hodně a čas jednat je právě teď. Příchod islámu do Japonska není jen náboženským fenoménem. Je to kulturní a ideologická výzva, které se národ musí postavit čelem.
Bez rychlé a rozhodné akce hrozí, že harmonická japonská společnost bude časem zničena, zatímco v zemi poroste jedna mešita za druhou.
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0]
