Jsme fackovací panáci a lovná zvěř, stěžují si poslanci. Růst platů ale chtějí přibrzdit

„Jsme takovým fackovacím panákem. V konsolidačním balíčku jsme měli, aby se růst platů ústavních činitelů přibrzdil, ale Ústavní soud nepřekvapil, zastal se primárně soudců. U nich se tomu nikdo nepodivuje, zatímco na nás se tlačí,“ reagoval na současnou vyhrocenou debatu kolem zvýšení platů ústavních činitelů od ledna 2025 šéf lidoveckých poslanců Aleš Dufek.

ČTĚTE VÍCE: Máme se v Česku parádně, napsala Drábová. Dočkala se kritiky za svůj plat, reagoval i Kalousek

Podobně reagovali i další oslovení poslanci ve Sněmovně. „Jsme jako lovná zvěř. Je to stále dokola. Nechci se k tomu vyjadřovat,“ řekl další ze zákonodárců, který nechtěl být jmenován, s tím, že samozřejmě rozhořčení občanů chápe, nicméně zvýšení se odvíjí od mechanismu nastaveného zákonem právě proto, aby si sami poslanci nemuseli hlasovat o tom, o kolik si přidají.

Šéf poslanců ODS Marek Benda dokonce novinářům vzkázal, že o tom vůbec nebude mluvit. „Mám to zakázané,“ vzkázal s nadsázkou.

Platy ústavních činitelů – poslanců, senátorů, členů vlády, prezidenta, soudců a dalších vysokých funkcionářů se musejí politici znovu zabývat poté, co Ústavní soud koncem května zrušil s platností od příštího roku zákonný koeficient nutný pro jejich výpočet.

Aktuální skokový nárůst vyplývá z novely zákona, který po zásahu Ústavního soudu předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí do připomínkového řízení. Letos platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na loňské úrovni.

Dufek: Zvýšení o 14 procent je bomba, snižme ho

Pokud bude předloha přijata, plat řadového poslance by podle předběžných dat stoupl příští rok o 14 tisíc na 116 400 korun. Plat prezidenta republiky by mohl činit 388 tisíc korun, o 46 800 korun více než teď. Předsedové obou parlamentních komor a premiér by příští rok podle výpočtu z nyní aktuálních údajů pobírali 312 500 korun, místopředsedové Sněmovny a Senátu a ministři pak 222 tisíc korun. Nárůst by činil 37 600 korun a 26 700 korun.

Šéf lidoveckých poslanců Dufek pro CNN Prima NEWS uvedl, že vláda ještě může do celé situace zasáhnout a navýšení minimálně snížit. „14 procent je samozřejmě bomba a obrovská částka za situace, kdy střední třída za posledních pět let rozhodně výrazně nezbohatla, naopak šla s příjmy mírně dolů. K tomu by se mělo přihlédnout a 14 procent by to podle mě být nemělo,“ dodal Dufek s tím, že ve čtvrtek zasedá vláda a ta může návrh zákona ještě upravit.

„Zároveň si ale musíme uvědomit, že skutečně kvalitní lidé do politiky často jít nechtějí, protože jejich plat nedosahuje ani toho, jaké měli příjmy v soukromé sféře. Zároveň po čtyřech letech máte nejistou existenci,“ doplnil pro kontext Dufek s tím, že chápe naštvání lidí, ale málokdo reálně skutečně vidí do toho, jak někteří poslanci pracují. To, že někteří naopak nepracují vůbec, nerozporuje.

Piráti: 14 procent je moc, snižme to na sedm

Pro to, aby se platy zvyšovaly pomaleji, by hlasovali i Piráti. „Piráti nesouhlasí s tím, aby se překotně zvyšovaly platy soudců a politiků. Měly by růst podle platů v ekonomice, což už je dnes v zákoně, kam jsme to prosadili. Správnou cestou by podle nás bylo zastropovat tempo růstu platů, například sedmi procenty ročně. Skokový růst vzniká právě tím zmrazením, což není dobrá cesta,“ uvedl pro CNN Prima NEWS předseda pirátských poslanců Jakub Michálek.

Piráti zároveň navrhují, aby se přidávání napříč ústavními činiteli lišilo a odpovídalo „zodpovědnosti práce“. Třeba platy veřejných žalobců by podle Michálka měly být ve výši 90 procent platů soudců a politici by do toho neměli zasahovat.

„Nesouhlasíme s tím, aby politici snižovali veřejným žalobcům platy a za Pirátů ve vládě by se toto nestalo. Veřejní žalobci vyšetřují kriminalitu, včetně politické korupce, a snižovat jim platy vypadá jako zastrašování,“ doplnil Michálek.

Navýšení hájí například šéf STAN Vít Rakušan. „Na jakékoliv zvýšení platů politiků není nikdy dobrý čas. Za mě je jediné správné řešení to, aby platy všech ústavních činitelů byly automaticky navázané na průměrnou mzdu. Aby si politici nerozhodovali o svých platech sami. Aby platy politiků reflektovaly to, jaké jsou platy lidí v Česku. A tímto krokem se k takovému automatu vracíme,“ uvedl pro Novinky Rakušan.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kalousek se schází s „betonovým králem“. Ladí společně program i tým nové strany