Na úvod je třeba zdůraznit, že vědci se věnovali pouze produkci spike proteinu SARS-CoV-2 bez toho, aby se jakkoli zabývali genovými injekcemi, jejichž účinky by měly být logicky totožné, neboť i zde jde v podstatě o záměrnou produkci spike proteinů. Zjištění vědců by tedy mělo platit nejen pro nakažené, jak se ve studii uvádí, ale […]
Menej ako 1 min. min.
Na úvod je třeba zdůraznit, že vědci se věnovali pouze produkci spike proteinu SARS-CoV-2 bez toho, aby se jakkoli zabývali genovými injekcemi, jejichž účinky by měly být logicky totožné, neboť i zde jde v podstatě o záměrnou produkci spike proteinů. Zjištění vědců by tedy mělo platit nejen pro nakažené, jak se ve studii uvádí, ale i pro ty, kterým byly aplikovány mRNA injekce.
Od roku 2021 Walter Chestnut zkoumá, zda spike protein SARS-CoV-2 způsobuje zrychlené biologické stárnutí.
V pondělí výzkumníci z Kataru zveřejnili článek, který prozkoumal a shrnul výzkum biologických markerů stárnutí u pacientů s covidem. Tato práce potvrdila Chestnutovu hypotézu, že spike protein indukuje zrychlené stárnutí.
Charakteristickými znaky stárnutí je soubor biologických procesů, které přispívají k procesu stárnutí a jsou charakterizovány progresivní ztrátou fyziologické integrity, což vede k poškození funkce a zvýšené zranitelnosti vůči smrti.
Tyto charakteristické znaky poprvé zaznamenal Carlos López-Otín a jeho kolegové v roce 2013 a od té doby jsou široce přijímány jako rámec pro pochopení molekulárního základu stárnutí.
Existuje devět charakteristických znaků stárnutí. Katarští vědci se zaměřili na dva: epigenetické změny a opotřebování telomer.
Epigenetické změny jsou změny v genové expresi, ke kterým dochází bez změny základní sekvence DNA, což může vést ke změně buněčné funkce a chování. Opotřebování telomer je zkrácení telomer, ochranných čepiček na koncích chromozomů, což může vést k buněčnému stárnutí a genomové nestabilitě.
Katarští vědci zjistili, že několik studií využívajících různé epigenetické hodiny odhalilo zrychlení epigenetického věku a zkrácení telomer u pacientů s covidem-19, zejména v těžkých případech.
Včera Chestnut publikoval článek o nově publikované studii, porovnávající ji s vlastním výzkumem. Zatímco se katarští vědci i Chestnut zaměřují na SARS-CoV-2, měli bychom mít na paměti, že covidové injekce indukují buňky v tělech příjemců k produkci spike proteinu, který se nachází na povrchu viru SARS-CoV-2.
Potvrzení mé hypotézy z roku 2021, že Spike Protein indukuje zrychlené stárnutí:
V listopadu 2021 jsem publikoval příspěvek na Twitteru (nyní X), který demonstroval, jak Spike Protein SARS-CoV-2 vyvolává všech devět „znaků stárnutí,“ jak je definováno v klasickém článku Carlose Lópeze-Otína a kol.
Hypotézu jsem vytvořil na začátku roku 2021 a do listopadu bylo publikováno dost na to, aby to bylo teoreticky možné dokázat. Včera zveřejněná studie to ve skutečnosti dokazuje.
Zde je můj příspěvek z listopadu 2021: „Hlavní znaky stárnutí a spike protein“
Včera zveřejněná zjištění se zaměřují na dva z devíti charakteristických znaků stárnutí, které spike protein vyvolává. Jedná se o epigenetické změny metylací a opotřebováním telomer.
Podívejme se nejprve na metylaci DNA.
Studie provedená Mongelli et al. určila biologický věk (bAge) 117 jedinců, kteří se uzdravili z COVID-19 (označovaní jako post-COVID-19) a 144 zdravých účastníků pomocí pyrosekvenování zaměřeného na CpG ostrůvky, které byly dříve identifikovány jako spolehlivé indikátory bAge vyvinuté Beckaertem a kol.
Výsledky naznačují nárůst bAge u skupiny po COVID-19 se zrychlením DeltaAge přibližně o 5,25 roku, nad normální rozmezí (26, 46).
Vypočítaná EAA ukázala významné zrychlení věku DNAm napříč různými hodinami včetně hodin Horvath, Hannum, PhenoAge a GrimAge u těžkých pacientů s COVID-19 (48).
Podobně nezávažné případy COVID-19 vykazovaly významné zrychlení DNAm stárnutí v hodinách Horvath, Hannum, kůže a krev a GrimAge. Další analýza dynamického zrychlení epigenetického věku napříč každou fází onemocnění COVID-19 odhalila zrychlení z počáteční fáze, které se v pozdější fázi částečně obrátilo.
Vliv COVID-19 na „biologické stárnutí“, Frontiers Immunology, 10. června 2024
Jak jsem napsal v listopadu 2021, spike protein vyvolává toto:
Virový protein: Spike protein
Hostitelské zařízení: ACE2R
Epigenetická změna: Methylace v místě CpG
Imunitní epigenetický pohled na infekci COVID-19, Národní lékařská knihovna, 9. března 2021
Dalším aspektem biologického stárnutí, na který se včerejší článek zaměřil, je zkracování telomer.
V prospektivní studii délka telomer u hospitalizovaných pacientů s COVID-19 odhalila významně vyšší podíl pacientů s COVID-19 s kratšími telomerami ve srovnání s kontrolní kohortou.
Odírání telomer bylo spojeno s vyšším rizikem kritického onemocnění, definovaného jako přijetí na jednotku intenzivní péče (JIP) nebo úmrtí bez JIP.
V jiné studii na pacientech, kteří přežili COVID-19, bylo pozorováno významné zkrácení telomer po měření absolutní délky lidských telomer. Podobný nález zaznamenali Sanchez-Vazquez et al. kde bylo pozorováno, že telomery u těžkých případů COVID-19 jsou kratší než u pacientů s mírnými příznaky COVID-19.
Vliv COVID-19 na „biologické stárnutí“, Frontiers Immunology, 10. června 2024
Ještě jednou, jak jsem psal v listopadu 2021, samotný spike protein vyvolává zkracování telomer.
Předpovídáme, že AEC2 ošetřená S2 spike RNA bude produkovat menší telomerasovou aktivitu v tomto vrcholu 24 hodin. Snížení aktivity lze kvantifikovat pomocí inhibitoru porfyrinové telomerázy interkalujícího G-kvadruplex. Dále může být telomerasová aktivita také kvantifikována pomocí protokolu Telomere Repeat Amplification Protocol (TRAP) na bázi PCR.
Srovnání spike SARS-CoV2 a telomerázové RNA vede k vysvětlení zvýšeného stárnutí v alveolárních buňkách u těžkého COVID-19, Journal of Bacteriology and Parasitology
Není to jasné? Opakované vystavení spike proteinu bude téměř jistě nepřetržitě vyvolávat tyto účinky….
