Kellogg označuje obavy Ruska z NATO za spravedlivé, varuje Ukrajinu, že by se měla raději ukázat v Istanbulu

Postoj USA ke vstupu Ukrajiny o NATO je natolik jasný, že se „koalice ochotných“ může třeba stavět na hlavu a tento nápad neprosadí. Přinejmenším ne do doby dokud budou vládnout Trumpovci.

Druhá věc je, že další jitření vztahů mezi USA a EU může postupně vést k tomu, že se NATO ve své současné podobě rozpadne a namísto něj bude vybudována jakási „Evropská armáda,“ což je zřejmě i skutečný cíl současné iniciativy Bruselu.

EU chce mít postupně vůdčí roli ve všech oblastech, což by zřejmě zahrnovalo i založení vojenského paktu na širší evropské úrovni, tedy včetně neutrálních zemí či zemí, které nejsou v EU, ale nachází se na evropském kontinentu.

Jisté je, že s nedávným vyjádřením amerického prezidentského vyslance Kelogga nebude souhlasit většina válečných štváčů v EU, což jen potvrzuje silné vnitřní rozpory uvnitř NATO.

Situace, kdy je hegemon organizace na jiné straně než většina zbývajících členů, zřejmě tedy dřív či později skutečně povede k rozpadu tohoto útočného paktu a v rámci Evropy i k vytvoření náhrady pod vedením EU.

Americký prezidentský vyslanec Keith Kellogg řekl ve čtvrtečním rozhovoru pro ABC News, že obavy Ruska z rozšiřování NATO jsou oprávněné.

Moskva tento týden požadovala od Západu písemný závazek zastavit další rozšiřování, zejména pokud jde o potenciál, že Ukrajina, Moldavsko a Gruzie jednoho dne vstoupí do NATO.

„Je to oprávněná obava a říkali jsme to opakovaně, že pro nás Ukrajina vstupující do NATO není na stole,“ řekl Kellogg.

„A nemluvíme jen o Ukrajině – mluvíme o Gruzii, mluví o Moldavsku, mluvíme, samozřejmě, o Ukrajině,“ uvedl nejvyšší Trumpův vyslanec.

Říkáme: dobře, komplexně můžeme zastavit rozšiřování NATO, které se přibližuje k vašim hranicím,“ dodal Kellogg a poznamenal, že takový krok by nakonec vyžadoval rozhodnutí na prezidentské úrovni.

To se zdá být jasným potvrzením, že Washington je připraven to udělat jako součást probíhajících jednání, ale velkou otázkou bude, zda jsou ostatní mocní členové aliance připraveni to podepsat.

Konec konců, v současné době existuje „koalice ochotných“ vedená Velkou Británií, Francií a Německem, která se v těchto záležitostech s USA poněkud rozešla.

Tento týden byly písemné záruky a další podmínky, které Moskva požadovala, vysvětleny v anglicky psaných ruských státních médiích následovně:

• Trvalá neutralita Ukrajiny
• Částečné zmírnění sankcí pro Rusko
• Vrácení zmrazených ruských aktiv
• Ochrana rusky mluvícího lidu na Ukrajině

A pak bylo nabídnuto jako součást ultimátum. I když to nebylo oficiálně vydáno Kremlem, zdá se, že jde o velmi záměrný signál Putinových úředníků. Bylo to sděleno prostřednictvím středeční zprávy Reuters:

První zdroj řekl, že pokud si Putin uvědomí, že není schopen dosáhnout mírové dohody za svých vlastních podmínek, bude se snažit ukázat Ukrajincům a Evropanům prostřednictvím vojenské síly, že „mír zítra bude ještě bolestivější.“

Další  kolo přímých rusko-ukrajinských rozhovorů se má uskutečnit v pondělí v Istanbulu. Očekává se, že obě strany si vymění své verze návrhů plánů příměří. Kyjev si však stěžoval, že neobdržel pokročilý návrh, což zpochybňuje celou schůzku.

Kellogg měl v rozhovoru pro ABC několik slov pro ukrajinskou stranu, když řekl: „Vždy varuji hlavního vyjednavače Kyjeva Rustema Umerova: neříkejte takové věci.“

Pokud jde o to, že Kellogg označil ruský požadavek na zrušení dalšího rozšiřování NATO za spravedlivý, je to v souladu s vlastním postojem prezidenta Trumpa, který byl formulován od začátku jeho prezidentství: