Klimatická agenda se zaslouží o vyhynutí: Dvě nové studie naznačují, že orel skalní nemůže přežít více větrných turbín

Je zarážející, že tak silně neekologické zdroje energií jako jsou větrné a solární elektrárny jsou lidem podávány jako zdroje „zelené“ a ekologické. Ve skutečnosti zřejmě neexistuje žádný jiný zdroj energie, který škodí životnímu prostředí víc než právě větrné elektrárny.

Je již dlouho známo, že v místech jejich výstavby dochází k ohromnému úhynu ptactva, často jde navíc o velmi vzácné druhy. Již před časem jste si zde mohli přečíst o boji švédských ornitologů s vládou a větrnou lobby.

V místě, které bylo po staletí jedním z hlavních hnízdišť orlů dochází k jejich značnému úhynu a již před pár lety ornitologové varovali, že díky větrným turbínám jim v místě hrozí vyhynutí.

Nezničily je uzavřené – údajně neekologické – uhelné elektrárny, ale až ty, které jsou prezentovány jako „ekologické.“ Právě prosazování větrníků je zářnou ukázkou pokrytectví klimatické politiky, která nedbá na tragické důsledky jejich expanze.

Hned dvě studie z USA potvrzují, že pokračující výstavba větrných elektráren povede k vyhynutí orla skalního v jeho přirozené lokalitě v zemi. Studie také naznačují, že k vyhynutí by mohlo dojít i za stávající situace, takže ve skutečnosti by bylo nutné počet větrníků snížit.

Tentýž problém lze samozřejmě aplikovat i na Evropu, kde stále počet větrných elektráren díky tučným dotacím z EU roste. Brusel tak i z vašich peněz platí tyto masakry, ke kterým by díky plánované expanzi větrných elektráren mělo brzy docházet i u nás.

Zákon o ochraně orlů bělohlavých a orlů skalních výslovně říká, že Fish and Wildlife Service (FWS) nemůže vydat více povolení k „odběru“ (tj. zabití), než může populace přežít.

Dvě nové studie společně naznačují, že zabíjení orla skalního větrníky je již v současné době na této hranici nebo za ní.

Je zřejmé, že FWS musí přestat vydávat nová povolení k odběru větrných turbín, dokud tuto situaci přísně nevyhodnotí. Neměly by se stavět žádné nové větrné turbíny.

Některé, které jsou v současné době v provozu, možná budou muset být ukončeny. Naštěstí jsou nová povolení k zabíjení orlů v současné době pozastavena na základě prezidentského výkonného nařízení, ale mluvíme také o zákonu.

Primární oblastí zájmu je západní areál výskytu orla skalního. Ten se táhne od Montany, Idaha a Washingtonu až k hranicím s Mexikem. Všimněte si, že orli také často migrují na sever, aby strávili léto v Kanadě.

Celá americká populace však čítá jen asi 30 000 orlů, což je pokles z odhadovaných 80 000 v roce 1980, a vyskytují se všude.

První studie pod názvem „Věkově specifická míra přežití, příčiny úmrtí a povolený odlov orlů skalních na západě Spojených států“ – Ecological Applications, leden 2022 –  je zde.

Primárním bodem je odhadnout přípustnou míru úmrtnosti v důsledku jakékoli lidské činnosti podle zákona a porovnat ji se současnou mírou úmrtnosti.

Jejich odhad přípustného úhynu je v rozmezí s mediánem 2 227 úmrtí za rok, zatímco jejich odhadovaný skutečný úhyn z těchto důvodů je ve skutečnosti vyšší, a to 2 572 úmrtí ročně.

To jsou velmi hrubá čísla, takže základním bodem je, že to vypadá, že už jsme na povoleném počtu. Přidání velkého množství větrných turbín zabíjejících orly by mohlo orla skalního přivést na cestu k vyhynutí. Je zřejmé, že je třeba opatrnosti.

Druhá studie se pokouší kvantifikovat hrozbu zabíjení pouze větrníky. Studie pod názvem „Odhadovaná úmrtnost orla skalního kvůli větrným turbínám na západě Spojených států“, Biological Conservation, únor 2025, je zde.

Jejich primární závěr je tento:

„Antropogenní úmrtnost je primární příčinou úmrtí dospělých orlů skalních a nedávné trendy naznačují, že jejich populace může klesat.

Pokud bude současné tempo růstu větrné energie pokračovat, mohlo by to mít důsledky pro ochranu orla skalního a dalších populací dravců.“

Používají model rizika kolize, který kombinuje prostorovou hustotu populace orlů s prostorovou hustotou rotujících lopatek. To zachycuje skutečnost, že kromě toho, že větrné turbíny jsou stále početnější, jsou také mnohem větší.

Mimochodem, podobný přístup platí i pro kvantifikaci rostoucího rizika pro velryby z rozvoje větrných elektráren na moři. Zde větrné projekty tlačí velryby do oblastí s větším lodním provozem.

Studii o zabíjení velryb najdete zde. Také „Jak zabít velryby větrem na moři“ zde.

Ani jedna z těchto studií orlů není definitivní. Zdaleka ne. Ve skutečnosti se některá jejich čísla neshodují. Jde o to, že Fish and Wildlife Service musí sama provést přísné posouzení přípustného odlovu orlů skalních a potenciálního dopadu dalšího rozvoje větrníků na tento úhyn.

Zákon o ochraně orlů bělohlavých a orlů skalních takové posouzení vyžaduje, protože FWS má zakázáno schvalovat kumulativní úhyn, který překračuje povolený limit.

To nás posouvá nad rámec výkonného nařízení o větrné energii, které také vyzývá k ekologickému hodnocení větrné energie.

Hrozba pro orly skalní ze strany větrníků je potenciálně obrovská. Kapacita výroby větrné energie v USA je dnes přibližně 160 000 MW.

Fronta nových žádostí o zapojení větrných elektráren se pohybuje kolem neuvěřitelných 230 000 MW. Většina z toho se nachází v západním areálu výskytu orlů a vyskytují se také v každém kontinentálním státě.

Fish and Wildlife Service se prostě musí vypořádat s touto obrovskou potenciální hrozbou předtím, než budou vydána nová povolení k zabíjení větrnými turbínami…

Na závěr se naskýtá jedna zajímavá otázka: Kdepak jsou všichni ti ekoaktivisté, kteří se lepí na silnici, ničí umělecká díla nebo protestují u uhelných elektráren?

Jak je možné, že jim nevadí důsledky rozvoje větrné energie, kterou ve skutečnosti svým postojem podporují?

Jejich mlčení jen potvrzuje, že jim nikdy ve skutečnosti o „dobro planety“ nešlo. Jde totiž o systémem chráněné loutky, které patří k celému tomu šílenému klimatickému divadlu…