Klimatický kartel sponzorovaný OSN pozastavil svou činnost poté, co ho opustila společnost BlackRock

Tak jak se v USA pomalu, ale jistě, rozpadá cenzurní komplex, zdá se, že téhož se můžeme dočkat i v oblasti klimatické agendy. Stále však zůstává otázkou, jak dalece – a zda vůbec – se to nějak dotkne zemí pod kuratelou Bruselu.

EU se svým ničivým Green Dealem by tak zůstala poslední výspou této destrukční politiky v rámci celého světa.

Iniciativa Net Zero Asset Managers (NZAM), koalice velkých investorů prosazujících nulové čisté emise do roku 2050, v pondělí pozastavila svou činnost poté, co ztratila klíčové členy, včetně BlackRocku.

NZAM, formální partner Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) Race to Zero Campaign, říká, že ukončila svou činnost až do revize kvůli měnícímu se regulačnímu prostředí v USA, zejména po volebním vítězství Donalda Trumpa. .

Republikánští zákonodárci zasáhli proti klimatickým iniciativám a podali žaloby na BlackRock a další velké investiční firmy za jejich klimatickou politiku ovlivňující uhelný průmysl a ceny energií.

Zpráva soudního výboru Sněmovny reprezentantů USA odhalila, že tyto klimatické skupiny se považují za účastníky „svaté války“ a používají agresivní taktiku, aby přinutily společnosti, aby přijaly klimatické závazky.

Politika NZAM, požadující po svých členech „nulové čisté emise do roku 2050,“ však byla doslova ničivou a lze předpokládat, že odchod BlackRocku odstartoval i odchod dalších společností.

Citigroup, Morgan Stanley, Goldman Sachs Group, JPMorgan Chase & Co., Bank of America a Wells Fargo & Co. byly posledními společnostmi, které opustily NZAM.

NZAM přestal fungovat po čtvrtečním odchodu BlackRocku, který spravuje světové bohatství ve výši 10 bilionů dolarů, s odkazem na „nedávný vývoj v USA“, který může odkazovat na volební vítězství Donalda Trumpa.

„Nedávný vývoj ve Spojených státech a různá regulatorní a klientská očekávání v příslušných jurisdikcích investorů vedly k tomu, že NZAM zahájil revizi iniciativy, aby zajistil, že NZAM zůstane vhodný pro svůj účel v novém globálním kontextu,“ uvedl kartel v  tiskové zprávě .

„Signatáři budou konzultováni v průběhu procesu přezkoumání a budou včas a transparentně informováni o všech aktualizacích.

„Vzhledem k tomu, že iniciativa prochází tímto přezkumem, pozastavuje činnosti za účelem sledování implementace signatářů a podávání zpráv.

NZAM také odstraní prohlášení o závazku a seznam signatářů NZAM ze svých webových stránek, stejně jako jejich cíle a související případové studie, dokud nebude znám výsledek přezkumu.

Když mluvil o odchodu BlackRocku z NZAM minulý týden, místopředseda investičního gigantu Philipp Hildebrand řekl, že „členství v kartelu způsobilo zmatek ohledně praktik BlackRocku a vystavilo nás právním dotazům od různých veřejných činitelů.“

Republikánští zákonodárci zasahují proti klimatickým kartelům. V listopadu 11 republikánských generálních prokurátorů  zažalovalo  BlackRock, Vanguard a State Street za potlačení uhelného průmyslu a zvýšení cen energií prosazováním klimatických politik.

Tyto tři mega korporace společně spravují asi 26 bilionů dolarů světového bohatství a vlastní 21,9 % společností v indexu S&P 500 s téměř 25 % hlasovacích práv.

V roce 2023 vytvořilo 19 republikánských států vedených guvernérem Floridy Ronem DeSantisem alianci za odmítnutí klimatické ideologie.

Červnová zpráva sněmovního soudního výboru  odhalila, že klimatické kartely se považují za vojáky ve „svaté válce“ o klima.

Výbor přezkoumal více než 270 000 dokumentů od kartelových organizací a více než 2,5 milionu stran souvisejících informací, v nichž ekologické skupiny prohlašují, že jsou v „globální světové válce“ a používají militantní výrazy.

Mezi tyto organizace patří Climate Action 100+, která mezi své členy počítá BlackRock, Vanguard a State Street.

„Kartel popsal Climate Action 100+ jako ‚globální námořnictvo‘ a srovnal jejich úsilí s armádními pozemními jednotkami a vzdušnými jednotkami strategické a tiché bombardovací kampaně nově financované divize letectva,“ uvádí zpráva sněmovního soudního výboru.

Tyto entity společně posilují americké korporace, aby se zavázaly „dekarbonizovat“ a dosáhnout určitých cílů s čistou nulou do roku 2050. Společnosti, které odmítnou, jsou považovány za ty, které jsou „na špatné straně klimatické historie“ a jsou potrestány.

Mezi takové tresty patří hlasování proti manažerům, kteří nedodržují pravidla, podávání usnesení akcionářů k vynucení ESG, výměna členů představenstva a zadržování investic.

Lze předpokládat, že tyto změny se projeví v globálním měřítku, tedy také v Evropě, neboť většina zmíněných korporací působí celosvětově.

Korporátní lobby má velký vliv i na EU (v podstatě tvoří evropské zákony, normy, regulace a směrnice), což může samo o sobě vést k postupnému přehodnocení alespoň části „zelené“ politiky.