KOMENTÁŘ: Fialova pirueta aneb Jak volby udělaly z premiéra bojovníka proti Green Dealu

Pokud jde o Green Deal, mají máslo na hlavě prakticky všichni, jak Babišovo ANO, tak i strany stávající vládní koalice. Jenže zatímco Babiš má na hlavě nanejvýš tak jednu kostku, protože v Bruselu souhlasil pouze s obecným záměrem na snižování emisí, u Fialovy vlády už jde o pořádně mazlavou hroudu.

ČTĚTE TAKÉ: Diagnóza debility, zuřil Ševčík kvůli Green Dealu. Křeček navrhl, jak odstranit největší excesy

Všechny konkrétní kroky, jimiž se z pouhého záměru stal pravý a nefalšovaný zelený strašák zvaný Fit For 55, totiž odmávala za Fialovu vládu tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Hubáčková měla nakonec na ministerstvu jepičí život, nicméně emisní povolenky pro domácnosti nebo zákaz výroby aut se spalovacími motory ji přežily a zůstaly nám tu jako její prokleté dědictví.

Ostatně fakt, že lidovci mají tendenci dávat na ministerstvo životního prostředí skutečný „výběr z hroznů“, se ukázal i poté, co se místo Hubáčkové ujal resortu její nástupce Petr Hladík. Ten proslul například legendárním výrokem, že Česká republika se otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa. Čímž nenechal nikoho na pochybách, že do ministerského křesla usedl skutečný odborník. Hladík byl navíc tím, kdo Green Deal i jeho konkrétní podobu po celou dobu srdnatě bránil před jakoukoli kritikou.

Abychom však nepřipomínali jen hříchy lidoveckých bratří a sester, kteří jsou eurohujerští tak nějak dlouhodobě, je třeba konstatovat, že ještě zajímavější vývoj můžeme sledovat u samotného premiéra Petra Fialy. Pryč jsou doby, kdy hrdě hlásal do světa, že z Evropské unie nikdy nic dobrého nepřišlo. Když přišel Green Deal, shrnul ho premiér kapitulantsky slovy, že GD je realita a nemá smysl spekulovat nad tím, jak to mohlo být jinak – s kterýmžto postojem vydržel několik let.

Danajský dar pro příští vládu

Ostatně velkorysým přístupem k zelené dohodě se česká vláda nesmazatelně zapsala i do srdce někdejšího eurokomisaře Franse Timmermanse, jednoho z duchovních otců zeleného šílenství. Ten na adresu české vlády nešetřil chválou, podobně jako šéfka komise Ursula von der Leyenová. Fiala z modré ODS tak dosáhl zeleného evropského vítězství – ze kterého se však může radovat nanejvýš on sám, protože všem ostatním se tím signifikantně zvednou životní náklady, což žádný důvod k radosti nebývá.

Jenže volby se nemilosrdně blíží a jak jsme říkali v úvodu, málo co dokáže politiky vyděsit tolik jako právě představa voličů u uren. Fiala a s ním celá vláda totiž dobře vědí, že zelená politika, která je nejen neúměrně drahá, ale především naprosto neefektivní z hlediska reálného dopadu na klima, je pro většinu voličů tím, čím je pro býka toreadorova muleta.

Proto se vláda napřed rozhodla, že směrnici týkající se rozšíření emisních povolenek, která lidem citelně zdraží pohonné hmoty, nebude během svého období implementovat a nechá ji jako (danajský) dáreček až pro příští vládu. Fialův kabinet se tedy alibisticky rozhodl nezakomponovat do českého práva normu, kterou přitom v roce 2023 na Radě EU sám podpořil.

A přichází vrcholná pirueta

Takže si to zrekapitulujme: Napřed Fiala vypráví, že z EU nepřišlo nikdy nic dobrého. Později ale o Green Dealu prohlásí, že je to realita, s níž se musíme smířit, a navrch ještě pošle svou ministryni životního prostředí, aby za českou vládu schválila balíček zelené hrůzy pod krycím názvem Fit For 55. Následně si Fialova vláda vyslouží za svůj přístup ke „Grýndýlu“ tisíce děkovných dopisů od Franse Timmermanse, aby v roce 2023 svoje pro-zelené postoje posvětila hlasováním v Radě EU, kterým se z jízdy osobním automobilem stane cenově náročný luxus.

Ale pozor! Volby, volby! Po všech zelených přemetech je tady Fialova vrcholná pirueta s otočkou o 180 stupňů. Aktuální pozice Fialovy zelené a veskrze „Green Deal friendly“ vlády se nám zase mění. Doslova pár týdnů před volbami přichází premiér s iniciativou, jež žádá úpravu připravovaného systému ETS2. K iniciativě se zatím připojilo 18 zemí, což není špatný výsledek.

Špatné je pouze to, že šéfka komise Ursula von der Leyenová už zašla příliš daleko. Ze svých zelených utopických snů nehodlá slevit a tento týden přišla s novým parádním nápadem – snížení emisí o 90 % do roku 2040. Další špatná věc pak je, že z Fialových greendealových piruet a náhlých změn názorů číší ryzí předvolební účelovost a jsou důvěryhodné asi stejně jako Hladíkovo apokalyptické blouznění o dvakrát rychleji se oteplujícím Česku.

Ano, je určitě chvályhodné, že po iniciativách pro Ukrajinu se premiér Fiala rozhodl vykonat pro změnu něco pozitivního i pro Českou republiku. Jen je ta radost trochu zkalena tím, že se tak premiér rozhodl činit až u konce svého mandátu. Navíc se člověk těžko může ubránit myšlence, jak by to bylo hezké, kdyby dokázali být čeští politici proti „euronesmyslům“ tak rázní vždy a hned v samém zárodku. Namísto aby nám roky tvrdili, že zelený úděl je realita, s níž se musíme smířit.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Ruská hrozba? Nikdy neútočili na Západ, řekl David. Okupovali nás asi šmoulové, nevěřil Zdechovský