Konec stránek? Někdo se o to moc snaží…

Pravidelní čtenáři jistě zaznamenali, že jsem v posledních asi dvou měsících začala vést úvahy o tom, že možná se stránkami skončím. Důvodem jsou prakticky nekonečné útoky, které začaly asi před rokem a kontinuálně pokračují.

Problém ovšem je, že útoky se výrazně stupňují.

Jisté problémy, které tehdy zaznamenali čtenáři jen okrajově, začaly před rokem. V té době to bylo ze strany webhostingu.

Nejprve mi zablokovali „Odběry,“ což jsem náhodně zjistila až tehdy, když asi půl roku po odeslání nikomu nechodily.

Mezitím jsem měla podivné telefonáty právě od webhostingu, který trval na tom, že musím stránky přestěhovat na předražený server, protože ten stávající přetěžují. Poté přišla první „velká facka.“

K mohutným útokům došlo kolem Velikonoc – pravidelným čtenářům jistě opět nemusím připomínat, že stránky tehdy 2 týdny téměř vůbec nefungovaly a nakonec jsem byla nucena je přestěhovat na jiný webhosting.

Tam později útoky – i když v mnohem menší míře – pokračovaly, což nakonec obnášelo nákup mnohem dražšího webhostingu, nelepší možné ochrany – a navrch jsem se naučila alespoň dočasně stránky při dalším útoku „rozběhnout.“

Tyto útoky jste zde zažili zejména během léta. Pomalé načítání, krátkodobé výpadky a hlášení, že stránky nefungují.

Vše uvedené byla ovšem doslova „brnkačka“ proti tomu, jaký „kalibr“ na mne nasadili v posledních měsících.

Jsem pod doslovným přívalem pokut, které nekončí. Nejde ale o pokuty „symbolické“ – v součtu už dávají asi 150 000 Kč. Něco jsem už zaplatila, něco ještě ne, proti dalším chci „bojovat.“

Pokuty za co? Mimo jiné třeba za  roky starý obrázek z volné databáze, který je už údajně licencovaný nebo za obrázek, který ani nemám u žádného článku, ale je v databázi webu, tedy nikdo ho vlastně nemůže vidět.

Přiznám se, netušila jsem, že se do databáze obrázků, kam čtenáři nevidí, někdo zvenčí může dostat.  Mezi desítkami tisíc obrázků bych jej já sama najít nedokázala a ani jsem nevěděla, že tam je.

To samozřejmě vedlo k mému psychickému zhroucení, protože nevím, co přijde dál. Kde to skončí? U milionu? Nebo mne milostivě nechají, až skončím s psaním?

Skončí to – jako v Německu – příchodem zakuklenců nad ránem?

Takže nevím, co dál. Jinde dělá podobné stránky celá skupina, já jsem na ně sama, což znamená, že na mne samotné leží i veškeré problémy.

Od čtenářů se mi na účtu, který jsem začátkem srpna založila čistě pro potřebu stránek, sešlo za téměř 5 měsíců zatím necelých 20 000 Kč, což například na pokutu ve výši 1050 eur, kterou musím zaplatit aktuálně,  ještě ani nestačí.

Zatím tedy nechávám účet, který byl od začátku určen výhradně na potřeby webu, nedotknutý. Možná ho využiji na nějakou další pokutu.

Jak sami víte, zpočátku jsem nechtěla vybírat nic, ale nakonec jsem byla nucena po téměř 4 letech, kdy jsem žádné peníze nežádala a vše sponzorovala ze svého, začít „žebrat“ o podporu, protože jinak nemají stránky šanci přežít.

Je mi jasné, že hodně lidí je na tom finančně špatně a další se prostě bojí přispívat na podobné weby, vždyť všichni máme v paměti, jak dopadli ti, kteří přispěli protestujícím kanadským kamioňákům.

I to byl důvod proč jsem celé takřka 4 roky nechtěla žádné peníze od čtenářů. Ale teď je to skutečně o přežití.

Proto jsem nucena oznámit, že osud stránek je zatím nejistý. Pár měsíců to možná to ještě nějak potáhnu, ale jak to bude dál, se teprve uvidí.

Bude to samozřejmě záležet na mnoha okolnostech:

Na případných pokračujících útocích jakéhokoli druhu, na tom, zda se třeba nezvýší podpora stránek od vás, čtenářů, případně zda se nezmění celková situace v Evropě po radikální změně politiky v USA.

Ale tato tristní situace se na mne už začíná podepisovat i po zdravotní stránce, protože když delší dobu není psychická pohoda, odrazí se to dřív či později na celkovém zdraví, což už také pociťuji.

Takže to, co jsem vám psala před pár týdny v rubrice „prostor jen pro čtenáře,“ tedy že budu pokračovat, zatím berte s rezervou

Uvidíme, jaký tedy bude další vývoj, ale přes vánoční svátky už vás určitě nebudu problémy kolem stránek obtěžovat, nejspíš vás poinformuji první sobotu v měsíci v obvyklé rubrice.

Každopádně jsem pokládala za nutné vás na stávající situaci upozornit a to i proto, abyste věděli, jak to myslela Jourová, když vloni na WEF prohlásila, že „dezinformační weby je nutné vyhladovět.“